Blog.cz versus Blogger.com
Jedním ze zajímavých témat, o kterém se na tomto blogu nikdy nepsalo, je srovnání dvou služeb, které mají k sobě velmi blízko: Blog.cz a Blogger.com. K vyhýbání se tomuto tématu přitom vlastně nikdy nebyl důvod, protože naši uživatelé jsou schopni se otevřeně vyjadřovat k čemukoli. V tomto případě by se navíc mohly ukázat zajímavé věci, které nám dosud unikaly.
Jak se vy sami díváte na srovnání dvou nejznámějších služeb, které nabízejí bezplatné založení a provozování blogu?
Pozor, cílem tohoto článku samozřejmě nebude žádné laciné vynášení Blog.cz do nebes. Při objektivním srovnání obou služeb se dají zcela racionálně zhodnotit výhody i nevýhody obou služeb. Každý uživatel si tak sám může udělat představu, která služba jeho potřebám vyhovuje více – což mimochodem neříká nic o tom, že by byla jedna lepší než druhá. Prostě jsou obě jiné a každá nabízí něco jiného.
Nejprve k tomu, co asi většina z vás zná lépe: Blog.cz. Jaké jsou hlavní charakteristiky této služby?
Jedná se o ryze český projekt spuštěný se skromnými ambicemi v srpnu 2005 malou IT firmou Jyxo. Služba byla od začátku cílena na běžné uživatele upřednostňující jednoduché ovládání, kteří touží po vlastní webové stránce zdarma. Popularita webových deníčků brzy raketově roste, přibývají nové funkce, a v květnu 2008 Jyxo kupuje skupina Nova, která Blog.cz začleňuje do svého internetového portfolia. Blog.cz se svou měsíční návštěvností (více než 2 miliony reálných návštěvníků) stabilně patří mezi nejnavštěvovanější servery českého internetu, a třikrát po sobě se dostal do finále známé ankety Křišťálová lupa (v letech 2008, 2009 a 2010).
Blog.cz má dva hlavní rysy: jednoduché ovládání a komunitní přesah. Zřejmě nejpopulárnější funkcí vůbec je snadná možnost naklikat si vlastní design, bez jakékoli znalosti HTML nebo CSS. Velmi jednoduché je i publikování článků a práce s obrázky (každý blog má kapacitu 5 GB na obrázky), anketami, videy a desítkami dalších pokročilých funkcí, které Blog.cz uživatelům nabízí. Samotní uživatelé měli v minulosti opakovaně možnost bezprostředně ovlivnit vývoj služby, kdy si v různých anketách a dotaznících řekli, o jaké funkce mají zájem. Celkový počet blogů na Blog.cz se blíží k jednomu milionu. Nákladný provoz služby je hrazen z diplay reklamy, která je zobrazována na uživatelských blozích ve formátu Rectangle 300 x 250.
Blog.cz umožňuje bezplatné založení a provozování blogu na doméně třetího řádu. Není možné změnit adresu blogu ani favicon, exportovat obsah blogu, zasahovat do kódu blogu nebo importovat vlastní designovou šablonu. Všechny blogy jsou veřejné a není možné jejich obsah nějak zaheslovat. Rovněž není podporované psaní blogu ve více lidech, provozování blogu na vlastní doméně, ani mobilní verze blogu.
Uživatelská komunita je velmi aktivní. Na úvodní stránce Blog.cz lze najít mj. výstupy z různých žebříčků, kterými se propagují zajímavé blogy. Uživatelské blogy lze na úvodní stránce i prohledávat. Zajímavé blogery sdružuje Autorský klub Blog.cz; kromě něj existuje celá řada dalších neoficiálních redakčních blogů a blogových klubů, které si zakládají samotní uživatelé. Ti velmi aktivně sledují ostatní blogy, navazují mezi sebou kontakty, komentují svoje články, a dokonce se scházejí naživo na různých srazech.
Blogeři mají k dispozici uživatelskou podporu na e-mailové adrese blog@blog.cz a oficiální blog o všem, co se týká Blog.cz, tzv. Srdce Blogu na adrese blog.blog.cz. Na Srdci Blogu si mohou čtenáři mj. přečíst články o nových funkcích, chystaných změnách, rozhovory se zajímavými blogery, tipy jak si zvýšit návštěvnost, apod. Velmi oblíbené jsou soutěže o atraktivní ceny – v té poslední, Blog roku 2012, jsme mezi blogery rozdali celkem 45 výher, a autorka vítězného blogu roku dostala svou výhru z rukou ředitele sekce internetu TV Nova v televizním pořadu Snídaně s Novou.
Vybrané blogerky píší svoje články pro magazín pro holky Krasna.cz a dostávají za to různé dárky nebo nabídky zúčastnit se různých zajímavých eventů (filmové premiéry, stylingové proměny, módní přehlídky, apod.). Zapomenut nelze ani na unikátní knížku „Pohádky pro kulíšky“, která vznikla jako sborník příspěvků blogerů z Blog.cz a jejíž vydání financovala TV Nova. Na Blog.cz najdeme desítky osobností, které už vydali nejméně jednu vlastní knížku, nebo na ní pracují. Jsou mezi nimi i zavedené a úspěšné osobnosti české literatury, jejichž knížky můžete běžně objevit v knihkupectvích. Na Blog.cz měla svůj deníček i Dominika Myslivcová, známá česká modelka a internetová celebrita.
Tolik k Blog.cz. Jaké jsou hlavní charakteristiky Blogger.com?
Jedná se o globální službu internetové společnosti Google, která tuto blogovací platformu v Česku provozuje na doméně Blogspot.cz, kvůli níž se mezi našimi uživateli stalo zvykem upřednostňovat pro tuto službu výraz „Blogspot“ (případně i „Blogpost“). Dodávání blogů z lokálních domén, k němuž Google přistoupil v lednu letošního roku, mj. Googlu umožňuje provádět lokální cenzuru obsahu – pokud si budete chtít otevřít nějaký blog v zemi, která si u Googlu vydupe jeho zákaz, k blogu se nedostanete.
(Poznámka: pozor, Blogger.com nemá nic společného s doménou Blogger.cz, kterou vlastníme my 🙂 K založení blogu je nutné mít Google účet, tzn. chcete-li pouze provozovat blog a nic jiného ze služeb Googlu vás nezajímá, máte smůlu a bez Google účtu si blog nezaložíte.
Blogger.com na rozdíl od Blog.cz nemá žádnou úvodní stránku a jediný způsob, jak najít nějaké blogy na této službě, který se mi podařilo zjistit, poskytuje stránka blogsofnote.blogspot.cz. Vzhledem k celosvětové působnosti této služby jsou zde ale v podstatě výhradně zahraniční blogy, tzn. není možné tímto způsobem narazit na české blogy. A je otázka, jak najít na Blogger.com blog, který by vás mohl zajímat.
Blogger.com je určen spíše pokročilejším uživatelům, kteří mají dobré technické znalosti. Po funkční stránce nabízí celou řadu možností, které Blog.cz neumí: adresu blogu je možné změnit, obsah blogu je možné zpřístupnit jen vybraným čtenářům pod heslem, podporováno je psaní blogu ve více lidech, uživatel může libovolně upravovat vzhled blogu přepisováním kódu šablony, na blog je možné vložit reklamu AdSense, upravovat lze favicon i layout blogu, blog lze skrýt pro vyhledávače a na internetu lze najít tisíce designových šablon, které lze do blogu snadno importovat. Samozřejmostí je i podpora mobilní verze a dalších způsobů publikování článků (e-mailem, SMS/MMS).
Celkově tato služba nabízí svým uživatelům možnost blog si opravdu maximálně přizpůsobit, plně to ale využijí pouze pokročilí uživatelé, kteří si rozumějí s CSS a HTML. Běžní uživatelé, kterým stačí na internet vystavit svoje fotky a články, většinu pokročilých funkcí stejně nevyužijí, a při prvním seznámení s backendem Blogger.com budou pravděpodobně zmateně hledat, kde se dá naklikat vlastní vzhled a kam se dá vložit ID počítadla TOPlistu – odpověď je jednoduchá, nikde. Pokud chcete změnit vzhled svého blogu na Blogger.com, jsou v podstatě jen dvě možnosti: buď se spokojit s jednou z výchozích šablon (nebo si nějakou šablonu vygooglit) nebo ručně sáhnout do kódu blogu. Nutnost ručně sahat do kódu blogu obnáší i přidání počítadla TOPlistu, pokud jste na něj zvyklí.
Vzhledem ke zmíněnému zapojení Blogger.com pod křídla Googlu je tato blogová služba integrovaná s jejich sociální sítí Google+ a do budoucna lze v tomto ohledu čekat skoro jistě ještě větší integraci. To lze opět vnímat jako omezení pro ty, kteří prostě chtějí mít svůj blog, a o nějakou službu Google+ se vůbec nezajímají. Další integrace je se službou Picasa, která sdílí s Blogger.com stejnou kapacitu na obrázky (1 GB).
Služba je stejně jako Blog.cz zdarma, s tím, že na všech blozích je v horní části zobrazena sjednocující lišta o výšce 30 pixelů, která mj. umožňuje každý blog nahlásit. Do finále Křišťálové lupy se Blogger.com nikdy nedostal a celkově se dá říct, že mezi službami Googlu zůstává spíše ve stínu a Google čím dál víc promuje Google+.
Blogger.com překvapivě nemá žádnou úvodní stránku a nenajdeme zde ani žádnou obdobu Srdce Blogu, Autorského klubu, uživatelské podpory (uživatelé mají k dispozici pouze nápovědu, přičemž její část je v angličtině), nebo soutěží o ceny. Veškerý vývoj služby ovlivňuje Google a uživatelé nemají možnost ho jakkoli ovlivnit. Celkový počet blogů na Blogger.com není znám, a to ani těch českých. Otázkou rovněž je, kolik blogů na Blogger.com není ve skutečnosti tvořeno živými uživateli, ale roboty – podle tohoto článku je možné, že až každý pátý blog na této službě je ve skutečnost spam.
—
Jak se vy sami díváte na srovnání těchto dvou konkurenčních služeb? Jestliže čtete tento článek, pak máte i velmi pravděpodobně blog na Blog.cz. Jak jste s touto službou spokojeni a postrádáte zde případně něco, co nabízí Blogger.com? Máte případně vy sami nějaké zkušenosti s Blogger.com? Co se vám na této službě líbí a nelíbí? Pokud jste tam přemístili svůj blog, prozradíte, co vás k tomu vedlo?

Jak vylepšit dojem z blogu

V souvislosti s výsledky nedávné soutěže Blog roku jste mohli narazit na termín UX = user experience („uživatelský prožitek“), protože tento aspekt hrál velkou roli při hodnocení finálových blogů. Bylo tehdy zajímavé podívat se na 15 finálových blogů, které jsou v místní komunitě většinou velice oblíbené, ale po stránce UX hodně z nich zbytečně selhává.
Přečtete si pár postřehů a tipů o tom, kde se po této stránce nejčastěji chybuje, a co se dá vylepšit, aby se na vašem blogu návštěvníci neztráceli a aby si z něj odnášeli co nejlepší dojem.
Ačkoli je každý internetový návštěvník jiný, do velké části platí, že o tom, jaký dojem si lidé odnáší z návštěvy vašeho blogu, rozhodujete především vy sami. O prožitku z návštěvy nějakého blogu rozhodují především jeho srozumitelnost, přehlednost, design, zaměření a kvalita obsahu, ovládání a orientace na blogu. UX je věda a rozhoduje do velké míry o tom, jestli se budou (nejen) noví návštěvníci na váš blog vracet, nebo už je nikdy neuvidíte.
TIP: Poměr nových a vracejících se návštěvníků můžete zjistit prostřednictvím měřicí služby Google Analytics. Můžete si díky němu udělat představu o tom, jestli váš blog čte spíše skupinka pravidelně se vracejících čtenářů, nebo jestli oslovujete spíše nové čtenáře, kteří na váš blog přichází nejčastěji z odkazujících stránek a vyhledávačů. Znalost tohoto poměru je dobré kombinovat s údajem o míře okamžitého opuštění, která říká, kolik procent vašich návštěvníků blog ihned opustí poté, co se na něj dostali (protože je nezaujal jeho obsah nebo se na blogu nevyznali nebo protože blog neobsahoval to, co hledali). Je-li tato míra vysoká, je to pro vás dobrý signál, že je s vaším blogem něco špatně a bylo by dobré na tom zapracovat.
V první řadě jde o to předem si ujasnit, jak chcete, aby váš blog působil na vaše čtenáře. Uvědomte si, pro koho blog píšete, a vyjděte těmto uživatelům vstříc. O tom, jaký prožitek jim svým blogem přivodíte, rozhoduje spousta věcí. Třeba to, zda se váš blog zobrazí konkrétnímu návštěvníkovi správně v jeho prohlížeči nebo mobilním zařízení.
TIP: Při nastavování vzhledu svého blogu používejte místo pixelů raději procenta. Procenta se počítají vzhledem k rozměrům okna, stránka se tak vždy přizpůsobí nastavení prohlížeče. Více se dočtete na jakpsatweb.cz.
Jednodušší to zde mají blogeři, kteří stojí za tematicky vyhraněnými blogy. Věnujete-li se nějakému tématu, pak máte i cílovou skupinu svých čtenářů, a je pravděpodobné, že jich bude časem přibývat, jak vám jich budou více a více přivádět vyhledávače. Tito čtenáři se totiž na váš blog dostali proto, že se buď zajímají o stejné téma jako vy, nebo hledají informaci, kterou najdou na vašem blogu. V obou případech máte velkou šanci, že si udržíte nového čtenáře.
Pokud je naopak váš blog tematicky nevyhraněný, pak nemá ani svou cílovou skupinu, a těžko jí tak můžete vyjít nějak vstříc. Blog píšete tím pádem pro anonymní čtenáře a neznáte účel, který je přivedl k návštěvě vašeho blogu. Pokud se vám nepodaří tento účel uspokojit – a to je dost pravděpodobné – na váš blog už se nejspíš nikdy nevrátí.
Jednou z nejlepších rad, kterou můžete na téma UX dostat, je nenutit vaše návštěvníky zbytečně přemýšlet při používání vašeho blogu. Nechte je, aby přišli a hned se dostali k vašemu obsahu, namísto toho, aby přišli, a proklikávali se řadou komplikovaných rozcestníků. Viděli jsme blogy, kde jsme se i po několika proklicích (!) ve změti rozcestníků nedostali k žádnému článku. A to je bez debat špatně.
Kde se nejčastěji chybuje?
1) Špatný vzhled blogu.
Samozřejmě platí, že ne každý umí dělat designy jako třeba MAKY.OREL nebo Bonitka, ale to pořád není důvod, proč mít na blogu ošklivý design. Pokud se vám nelíbí designové šablony v administraci (nám popravdě také ne a rádi bychom s tím něco udělali), najděte si blogera, který vám s designem pomůže. Můžete se tak seznamovat s novými blogery a pomůžete zvýšit atraktivitu svého blogu. Mimochodem zde hodně platí, že mladší generace mají ve schopnosti vytvořit pěkný design pořádný náskok před blogery z řad seniorů, kteří v této oblasti bohužel velice často tápou.
Nezapomeňte také, že podstatnou část vzhledu blogu určuje použitý font. Ať už dáváte přednost bezpatkovým fontům (Arial, Lucida Console, Tahoma, Trebuchet, Verdana…) nebo těm patkovým (Georgia, Times…), držte se základní rady: nikdy, ale opravdu NIKDY nepoužívejte Comic Sans. Není fontu, který by měl horší pověst. Pokud netušíte proč, pak tento článek klidně zavřete a ani dál nečtěte 🙂
2) Špatná čitelnost textu.
Při volbě barev stránky a písma dejte pozor na výsledný kontrast, aby byl dostatečný. Je bezpodmínečně nutné, aby vše na blogu bylo bez problému čitelné, tzn. zapomenout byste měli na písmo menší než 10 pixelů, červené písmo na černém pozadí, apod. Základem je černý text na bílém podkladě – to je řešení, jehož použitím nikdy nic nezkazíte. Po této stránce rozhodně platí, že méně je více. Mimochodem myslete na to, že blogy čtou i uživatelé s problémy zraku, kteří zdaleka nemusí přečíst to, co vám přijde „v pohodě“ k přečtení.
3) Zbytečné self-promo v horním boxu
Řadě uživatelů vadí, že na blogu nemohou mít nějakou statickou úvodní stránku, kde by mohli sdělit nějaké úvodní informace o svém blogu. Řeší to proto tím, že toto „self-promo“ (informace o blogu, o účasti v nějaké soutěži, aktuální sdělení čtenářům, reklamní sdělení a loga sponzorů apod.) nalepí nejčastěji do horního boxu pod záhlaví. To je ale špatné řešení hned ze dvou důvodů:
1) Takové self-promo se na blogu zobrazuje stále a nelze se ho nijak zbavit, tzn. poté, co si ho návštěvník přečte, ho na blogu stále vidí, ať se na blogu hne kam chce, a už mu k ničemu není. Nemluvě o stálých návštěvnících, které to také nezajímá – oni váš blog znají a nepotřebují si o něm číst, co je zač. Tzn. uvědomte si, že podstatnou část z plochy svého blogu věnujete informaci, která je určena jen malé části vašich čtenářů (těm novým), ale rolovat stránku dolů při každém čtení článku musí všichni, protože stránku zbytečně prodlužujete. Nenuťte nikdy čtenáře rolovat stránku dolů více, než je nezbytně nutné.
2) Myslete na uživatele, kteří mají malé netbooky, a podobná zařízení s malou obrazovkou. Otevřou-li si váš blog, pak se klidně může stát, že jim celou obrazovku vyplní záhlaví a self-promo v horním boxu, a budou muset rolovat myší dolů. V tu chvíli výrazně roste riziko, že váš blog opustí, protože ochota internetových uživatelů hledat informace naspod stránky je velice nízká.
Nechte za sebe mluvit svoje články, a nezbytné informace o blogu vyplňte buď do prvního zveřejněného článku, nebo do profilu autora. A pokud už musíte na blogu vyplňovat nějaké to self-promo, nedávejte ho na blogu nahoru, ale do dolního boxu, jako to můžete vidět třeba na blogu greatmilan.blog.cz, kde je to vyřešené nejen chytře a nikoho to na blogu neobtěžuje, a i graficky velice vkusně.
TIP: Vyplňte si na blogu motto. Přímo tak určíte, jak se bude váš blogt zobrazovat ve výsledcích vyhledávání.
4) Špatná orientace na blogu
Už zde bylo zmíněno, abyste nepoužívali rozcestníky, protože to výrazně ztěžuje orientaci na blogu. Často se ale zapomíná i na to, aby se mohl návštěvník po dočtení článku snadno dostat zpět na úvodní stránku blogu. Tuto roli má plnit buď „klikatelné“ záhlaví, nebo – v případě, že ho chcete mít vypnuté – nějaké výrazné tlačítko „Home“, které si na blogu vytvoříte. Nejjednodušším řešením je zapnout si zobrazování drobečkové navigace, která čtenáři vždy signalizuje, kde přesně se na blogu nachází. Vhodné je mít na blogu i viditelné odkazy na rubriky a archiv plus vše, co chcete speciálně zviditelnit (odkaz na vaši stránku na Facebooku apod.). Vždy ale myslete na to, že méně je více. Mít „kilometr“ dlouhé menu nemá s dobrým UX nic společného, protože se v něm nikdo kromě vás nevyzná a nebude ochotný v něm něco hledat.

Hogreta: Blog mi dovoluje vyjádřit svůj názor

V listopadovém příspěvku do pravidelné rubriky Rozhovory se představuje 21 letá blogerka, vystupující pod přezdívkou Hogreta.
Když před několika měsíci rozšířila řady Autorského klubu, dostalo se jí vřelého přijetí. Čtete rozhovor o tom, co si tato sympatická blogerka třeba myslí o komunitě blogů nebo jak se dívá na pro-ana blogy. Seznamte se s Hogretou.
Hogreta, autorka blogu hogreta.blog.cz
Tvůj blog v prosinci letošního roku oslaví dva roky existence. Změnilo ti psaní blogu za tu dobu nějak život?
Nemyslím si, že blog má takovou sílu, aby měnil životy. I když – asi takovou sílu mít může, pokud mu to dovolíme. Já mu to naštěstí nedovolila. Samozřejmě, že za ty dva roky u mě proběhlo hodně změn, ty ale nebyly způsobené blogem.

Co všechno můžeme na tvém blogu najít a jak bys na něj pozvala ty, kdo o něm až dosud neslyšeli?

Na mém blogu může návštěvník najít ledacos, od úvah a názorů, přes jakýsi deníček, až k lekcím vietnamštiny. Nejsem nijak vyhraněná, baví mě spoustu věcí – a tak ani můj blog není vyhraněný na jedno téma. A tak si tady každý najde to svoje. Je to moje místo, do kterého dávám část sebe.

Na blogu máš uvedenou celou řadu oblíbených blogů, které asi pravidelně navštěvuješ. Přichází podle tebe o něco lidé, kteří žádné blogy na rozdíl od tebe nečtou? Jak bys vysvětlila přínos blogů někomu, koho to zcela míjí a nezajímá se o to?

Čtení cizích článků mi dává inspiraci ke psaní těch vlastních, navíc se u nich uvolním a na chvíli zapomenu na život okolo. Pokud někdo píše články a zároveň nečte články ostatních lidí, nemůže se s ostatními srovnávat. V tomto případě však srovnávání může být dobrou motivací. Když vidím, jaké někdo jiný dělá při psaní chyby, sama se jich snažím vyvarovat. Když vidím, že to někomu opravdu jde, že je úspěšný, má pěkné články – snažím se, jak jen můžu, aby moje články také dosahovaly takových kvalit.

Jak bych vysvětlila přínos blogů? Blog mi dovoluje vyjádřit svůj názor tak, aby byl slyšet. Samozřejmě, můžu svůj názor prezentovat doma u večeře, ale z nějakého důvodu mám prostě nutkání vykřičet ho do světa. Zároveň mám možnost přečíst si názory ostatních lidí. A čím více různých názorů na dané téma si přečtu, tím objektivnější názor si udělám.

Svému blogu jsi nedávno založila stránku na Facebooku a k dnešnímu dni máš 15 fanoušků. K čemu je to podle tebe dobré a co si od toho slibuješ?

Facebook jsem svému blogu založila, abych nějak zkompletovala všechny mé články na jednom místě. Když někdo chodí pouze na můj blog, můžou mu nějaké články uniknout – například ty na Krásné.cz (nebo třeba tento rozhovor). Facebook mi poskytuje prostor, kde se svými čtenáři můžu komunikovat, což mě ohromě baví. Také zde můžu přidávat třeba videa, která mě zaujala, a zároveň kvůli takové „blbosti“ nemusím psát zvláštní článek.

Tvůj blog působí dojmem, že to máš v hlavě srovnané a víš, co chceš od života. Jak se třeba díváš na komunitu blogerů na Blog.cz – je něco, co je pro nic typické, ať už v negativním, nebo pozitivním smyslu?

No, abych si teď proti sobě všechny nepoštvala :-D. Ale teď vážně. Blogeři samozřejmě nejdou hodit do jednoho pytle. Co mi ale často chybí, je vtip a nadhled. Někdy mám dokonce pocit, že blogeři jsou neuvěřitelní masochisté. Chodit na blogy, které se mi příčí, pro mě nemá smysl (zničila bych si nervy), ale zjistila jsem, že mnoho blogerů takové blogy vyhledává.

Pokud mám mluvit o tom, co pozitivního je podle mě pro komunitu blogerů typické, pak bych asi vyzdvihla vděčnost. Myslím, že nebudu jediná, která se při zjištění, že mi na blogu přibyl komentář, tak připitoměle usmívá :). Spousta lidí tvrdí, že jim nejde o návštěvnost, ale ruku na srdce – všichni píšeme pro lidi, pro své čtenáře. Všichni píšeme a doufáme, že si náš článek přečte co nejvíce lidí a že se co nejvíce lidem bude líbit. A tak jsme vděční za každou dušičku, která o náš blog projeví zájem.

Na blogu máš ikonku signalizující, že píšeš pro Krasna.cz. Jaké máš zkušenosti s přijetím tvých článků na tomto serveru? A jaký máš vlastně na Krásnou celkový názor?

Moje články byly na tomto serveru prozatím přijímány lépe, než jsem vůbec doufala. Jaký mám na Krásnou celkový názor? Určitě ji nevnímám negativně, jinak bych neměla chuť tam psát. Člověk si musí uvědomit, že tyto stránky jsou určené určité cílové skupině čtenářů, není to pro každého. Hodně lidí na Krásnou.cz nadává, že prý se tam řeší kraviny, ale pravda je taková, že pro patnáctiletou holku tyto „kraviny“ mohou znamenat mnohem více, než si dospělí dokáží představit. Není to tak dávno, co jsem sama byla patnáctiletá holka, takže myslím, že ke čtenářkám mám ještě pořád poměrně blízko. Samozřejmě se na Krásné vyskytují i články, u kterých mám chuť otřískat si hlavu o klávesnici, ty však najdeme snad na každém serveru.

Spousta našich blogerů má literární ambice a ráda by jednou vydala knihu. Jak jsi na tom v tomto ohledu ty?

Napsat knihu opravdu neplánuji. Nepíšu ani povídky – a nejsem filozof, abych si mohla dovolit vydávat ve velkém své úvahy. Psát mě opravdu baví, ale píšu raději články. Kdybych mohla být někde otištěna, pak bych si raději vybrala sloupeček v nějakých novinách, než knihu.

Komunita blogerů nedávno hodně řešila, zda je správné, aby někteří blogeři zveřejňovali placené PR články. Jak se k tomuto problému stavíš ty?

Myslím si, že je to každého věc. Nestavím se k tomu negativně, protože vím, kolik blogování sežere času. Kdybych místo sezení nad blogem pracovala, vydělala bych si za tu dobu obrovské peníze. Sama jsem už nějaké ty články napsala. Řídím se však tím, že si vybírám, o čem napíšu, nepřijímám všechny nabídky. Vybírám ty, které se mi opravdu líbí. Nikdy bych nedoporučovala čtenářům něco, o čem bych sama neměla dobré mínění, to mi za ty peníze nestojí.

Ví tvůj přítel o tvém blogu, nebo si nepřeješ, aby ho navštěvoval?

Můj přítel ví o mém blogu už od začátku. Nejsem ten typ, který by svým blízkým dokázal dlouhodobě něco tajit nebo dokonce žít dva paralelní životy. Sesypala bych se z toho sama dřív, než by kdokoli nabyl podezření. Jsem ráda, že s přítelem můžu mluvit i o blogu, že s ním můžu řešit články i komentáře. Vím, že můj blog čte, občas mi něco vytkne a občas mi dá nějaký nový nápad o čem psát. Za to jsem mu moc vděčná.

Na Srdci Blogu jsme několikrát řešili problém pro-ana blogů. Jaký máš na ně názor?

Z pro-ana blogů mám husí kůži. Anorexie je hrozná nemoc, která nezřídka vede ke smrti – a nikdo by neměl mít pocit, že v ní je ještě podporován. A to přesně pro-ana blogy dělají. Kdyby jeden sebevrah přesvědčoval druhého, ať skočí z mostu, okamžitě bychom mu to zatrhli. Tohle je hodně podobná situace.

Jak jsi strávila nedávný Halloween? Slavíš to nějak, nebo taky vyznáváš takový ten módní antiamerikanismus, který odmítá Santa Clause, Valentýn i Halloween? 🙂

V naší zemi je Halloween zatím považován spíš za dětský svátek, takže jsem ho nijak neslavila. Že bych vyznávala antiamerikanismus, to bych taky neřekla. I když u nás v rodině stále chodí Ježíšek a Santa ho rozhodně jen tak nevytlačí, tak například Valentýna neodmítám.

Sleduješ blížící se české prezidentské volby? Pokud ano, víš už, komu z kandidátů plánuješ dát svůj hlas?

Já se o politiku nijak do hloubky nezajímám, takže se rozhodně nedá říct, že bych něco „sledovala“. Každopádně o prezidentských volbách samozřejmě vím. A koho budu volit? To si asi nechám pro sebe :).

Poslední otázka směřuje k označení tvého blogu, který jsi ty sama zařadila do kategorie „Deníček“. V nedávné soutěži Blog roku bylo nejvíce blogů nominováno právě do této kategorie, je tedy pravděpodobné, že tato kategorie početně vede i na celém Blog.cz. Otázka se tím pádem nabízí sama – v čem je tvůj deníček jiný než ty ostatní?

Já svůj blog označila jako „Deníček“ především proto, že jsem vůbec nevěděla, kam ho zařadit :-D. Sama bych svůj blog nazvala všehochutí, protože typicky deníčkovských zápisků zde nemám moc. Můj deníček je tady jiný tím, že se asi ani o deníček nejedná. Spíš bych mu říkala „zápisník“. Do zápisníku můžu napsat cokoli – jak to, co jsem celý den dělala, ale i to, co mě právě napadne. Občas nějaký tip, občas nějaký nápad, občas nějaký názor, občas nějakou hloupost. Nejsem moc nadšená, když mě někdo nutí se někam zařadit, když já bych nejraději stála uprostřed. A to je přesně to, co i na blogu dělám. Stojím uprostřed, svýma postpubertálníma očima sleduju svět okolo a píšu, co vidím:).
—

Více se o zpovídané blogerce dozvíte na jejím blogu na adrese hogreta.blog.cz

Srdce Blogu hledá schopného výtvarníka

Pokud pravidelně sledujete tento blog, jistě vám neuniklo, že bychom rádi změnili jeho design. Na naši výzvu se ozvalo celkem 25 blogerů a ti nejlepší z nich již intenzivně pracují na svých grafických návrzích. Konkurz na nový design je tak v plném proudu a výsledku se už brzo dočkáte.
V souvislosti se zmiňovaným konkurzem ale vyvstala i potřeba najít dalšího blogera, který by uměl hezky kreslit nebo malovat. Je-li to váš případ, neváhejte se zapojit.
V tuto chvíli se zatím nebude prozrazovat více, než je nutné, proto jen nejnutnější informace. Pokud rádi kreslíte nebo malujete, a to libovolnou technikou, a myslíte si, že jste v tom dobří, pak se také můžete částečně zapojit do nové podoby tohoto blogu.
Jak, to už se dozví pouze konkrétní zájemci 🙂 Patříte-li mezi ně, ozvěte se na e-mailové adrese blog@blog.cz a do předmětu své zprávy napište heslo „Výtvar-ničení“ 😉 Ve svém e-mailu určitě nezapomeňte napsat adresu svého blogu a ideálně i do zprávy vložte odkaz na rubriku nebo článek na blogu, kde je možné vaši tvorbu vidět.
Poslední možnost se přihlásit je příští pátek 16.11. v 12:00. Po tomto datu bude ze všech zájemců vybrán jeden výtvarník, s nímž se domluvíme na spolupráci. Vybraný bloger se bude moci těšit na zviditelnění své tvorby na tomto blogu a drobnou odměnu v podobě nějakého toho malého dárku 🙂
Těšíme se na vaše přihlášky!

Jaký font se vám nejvíc líbí?

Určitě už víte, že bychom rádi změnili stávající design Srdce Blogu. V souvislosti s tím vychází tato anketa, abychom zjistili, které počítačové písmo se vám nejvíce líbí.
V administraci jich je na výběr celkem deset a každý font má velký vliv na to, jakým dojmem na nás text na stránce působí. V tomto článku najdete deset náhledů stejného textu provedeného vždy jiným fontem a budete moci hlasovat pro ten, který se vám líbí nejvíc.
1. Arial/Helvetica (základní bezpatkové písmo)
2. Comic Sans MS (veselé kulaté bezpatkové písmo)
3. Courier New/Courier (neproporciální písmo; psací stroj)
4. Georgia (elegantní patkové písmo)
5. Impact (úzké, velmi tučné písmo)
6. Lucida Console (neproporciální bezpatkové písmo)
7. Tahoma (alternativní bezpatkové písmo)
8. Times New Roman/Times (základní patkové písmo)
9. Trebuchet MS (pokročilé bezpatkové písmo)
10. Verdana (širší a větší bezpatkové písmo) (stávající font Srdce Blogu)
—
Výsledek ankety může mít velký vliv na to, jaký font bude použit na nové podobě Srdce Blogu 😉

Sledujte dva redakční blogy o dění na Blog.cz

Mnozí z vás možná vědí, že Srdce Blogu má již nějakou dobu konkurenci 🙂 Na Blog.cz vznikly v krátké době po sobě dva blogy, které se věnují veškerému dění spjatému s Blog.cz.
Oba dva vznikly jako výsledek nadšení jejich zakladatelů pro místní komunitu blogerů a přečtete si na nich třeba o tom, jakých soutěží se můžete aktualně zúčastnit, kdo z blogerů zažil nějaký úspěch, jakým tématem aktuálně komunita žije, apod.
První blog vzniknul v červenci a za jeho založením stojí bloger Gabriel Dantes Decay z blogu breaking-the-habbit.blog.cz. Najdete ho na adrese akcni-blog.blog.cz:
Druhý blog je mladší, vznikl začátkem října a za jeho založením stojí blogerka Kerria z blogu kerria.blog.cz. Blog najdete na adrese blogosvet.blog.cz:
—
Berte tento článek jako malou pozvánku, pokud patříte mezi čtenáře, kteří tyto blogy dosud neznali.

Jak dostat svoje obrázky do vyhledávačů

V pondělí jste si na tomto blogu mohli přečíst dva jednoduché tipy, jak zvýšit šance na to, aby vám internetové vyhledávače přiváděly větší návštěvnost.
V tomto článku na stejné téma navážeme – čtěte návod, jak optimalizovat obrázky na svém blogu tak, aby je lépe nacházely internetové vyhledávače. A přiváděly vám tak více návštěvnosti, protože o ni jde až na prvním místě. 😉
Vyhledávání obrázků je populární funkcí, která hraje nezanedbatelnou roli mezi zdroji internetové návštěvnosti. Máte-li na blogu kvalitní vlastní fotky a znáte-li pár jednoduchých pravidel pro SEO obrázků, můžete výrazně napomoci tomu, aby vám vaše obrázky přiváděly více návštěvníků.
Seznamte se s 4 jednoduchými pravidly, jejichž dodržování přinese rychle své ovoce:
1) Při nahrávání obrázku do blogu vždy vyplňujte jméno obrázku (pravdivě podle toho, co je na obrázku).
To, co vyplníte jako jméno obrázku, se promítne pro nahraný obrázek jako znění jeho atributu alt. To je text, jehož prostřednictvím internetový vyhledávač pozná, co je na obrázku.
Bude-li si následně někdo hledat nějaký obrázek, je vysoká pravděpodobnost, že najde ten váš, pokud zadá svůj dotaz v té podobě, v jaké jste obrázek pojmenovali:
Jak můžete vidět na obrázku výše, opravdu to funguje. Hledá-li si někdo, jak vypadá známá foodloberka Šárka Škachová, Google mu na prvním místě najde její obrázek použitý na tomto blogu v článku Blogující gurmánka Šárka Škachová. Voilà, právě vám Google přivedl nového návštěníka 😉
Z toho mimochodem jasně plyne, že je velmi nerozumné odbýt správné pojmenování obrázků rychlým zabušením do klávesnice, kterým obrázek pojmenujete ve stylu „sdfgsdgsdfag“. Vyhledávače u takového obrázku nepoznají, co na něm je, a nebudou ho tedy nabízet ve výsledcích vyhledávání (resp. možná budou, ale kdesi hluboko vzadu, kde ho nikdo neobjeví).
Pokud máte sami zkušenosti s hledáním obrázků na internetu, jistě dáte za pravdu, jak je frustrující nacházet nerelevantní výsledky, který vůbec neodpovídají tomu, co jste hledali. Na vině jsou částečně právě všichni uživatelé, kteří vyplňují jména svých obrázků chybně.
Nebuďte jako oni a dejte si tu práci pojmenovávat své obrázky správně. Vyplatí se to.
2) Zmenšujte obrázky ještě před nahráním do blogu na šířku stránky.
Doba, po kterou se vaše stránka vykresluje v prohlížeči, hraje také svou roli – čím je delší, tím menší váhu vaší stránce vyhledávače přikládají. Je proto dobré optimalizovat nahrávané obrázky tak, aby zbytečně neprodlužovaly načítání stránky. Není tedy příliš rozumné vkládat do článků fotky v plném rozlišení, protože výrazně zpomalují načítání stránky, a tím vám snižují vaši váhu pro vyhledávače.
Nenechte svůj prohlížeč zvětšovat velké obrázky, aby vypadaly jako malé – zmenšete je raději sami ještě před tím, než je nahrajete do blogu. Váš blog se bude návštěvníkům načítat rychleji a to ocení oni i vyhledávače.
3) Před tím, než nahrajete obrázek do blogu, zvolte pro vybraný soubor nějaký přiléhavý název.
Úplně nejlepší je pojmenovávat obrázky za použití klíčových slov, tedy nejčastěji hledaných dotazů k nějakému tématu.
A klidně si vyzkoušejte hledat nějaký dotaz a podívat se, jaké obrázky vám vyhledávač najde. Pomůže vám to zvolit správný název souboru.
4) Volte atraktivní popisek ke každému obrázku v článku.
Spolu se správným titulkem článku je popisek obrázku tím, co nejvíce zaujme ve výsledcích vyhledávání, protože to patří k nejčtenějším částem článku. Proto se opět vyplatí dávat si práci s tím, abyste každý obrázek v článku vhodně a zajímavě popsali, abyste snížili počet lidí, kteří váš blog bezprostředně opustí po jeho prvním otevření (jejich množství udává tzn. bounce rate – míra opuštění, ukazující procento návtěvníků, kteří web hned po vstupu opustí, protože je nezaujal jeho obsah nebo se na webu nevyznali nebo protože web neobsahoval to, co hledali).
Čím vyšší máte bounce rate, tím hůř si vaše obrázky povedou ve výsledcích vyhledávání. A samozřejmě naopak.
—
Budete-li se řídit všemi radami v tomto článku, spolehněte se, že to poznáte na své návštěvnosti. S případnými dotazy se můžete obracet pod článek do komentářů nebo na e-mailovou adresu blog@blog.cz.

Úprava meta tagu „description“

V nedávné době proběhla na Blog.cz v tichosti nenápadná změna, která však může mít velký dopad na návštěvnost vašich blogů. Samozřejmě pozitivní dopad, jak alespoň doufáme 🙂
Po analýze trendů v návštěvnosti Blog.cz jsme upravili pravidla pro tvorbu meta tagu „description“ u uživatelských blogů. To je krátká značka v kódu každého blogu, která označuje popis jeho obsahu. A co je důležité, znění tohoto meta tagu se zobrazuje ve výsledcích hledání u nalezených odkazů, a významně tedy určuje to, zda uživatel na odkaz klikne, nebo ne.
Představu o tom, kde přesně se text tohoto meta tagu zobrazí, vám udělá následující obrázek:
Je to text pod nalezeným odkazem, kterým vyhledávač říká, co daná stránka obsahuje, aby se uživatel mohl rozmyslet, zda je na ní to, co hledá, a má tedy cenu na odkaz kliknout. Dobře vyplněný meta tag „description“ proto může výrazným způsobem vylepšit návštěvnost, kterou vám přináší vyhledávače. Čím atraktivnější a zajímavější popisek vašeho blogu, tím roste šance, že uživatel klikne právě na něj.
Protože uživatelé do kódu blogů nijak zasahovat nemohou, blog tvoří meta tag „description“ za ně. Nově při tom uplatňuje tato pravidla:
Pokud je uživatel na úvodní stránce nějakého blogu:
1) Zkontroluje se, zda má blog vyplněné Motto, a pokud ano, blog ho zobrazí vyčištěné od html tagů, bez ohledu na nastavení blogu (tzn. může mít i nastaveno nezobrazovat)
2) Pokud je motto prázdné, ale blog má vyplněnou kolonku „O mně“ v profilu, vyčistí se od html tagů a zobrazí
3) Pokud uživatel nemá vyplněné motto ani „O mně“ v profilu, ale má alespoň 1 zveřejněný článek, vezme se poslední článek a zkusí se u něj načíst Perex – pokud ho blog nenajde, použije se celý text, vyčistí se od tagů a zobrazí
4) Pokud nic z předchozího nebylo splněno, vracíme Název blogu

Poté se z výsledku (z libovolného bodu) vezme pouze prvních 140 znaků (s tím, že se text zkracuje až za celým slovem) a doplní se univerzálním textem Blog.cz – Stačí otevřít a budeš v obraze. (tento text vymyslel náš copywriter a je výsledkem mnohahodinové práce).

V detailu článku je jen jiné pořadí, ale funguje to stejně:

1) perex / text článku
2) motto
3) o mně
4) název blogu
—
Snažíme se tedy vlastně co nejlépe za vás vyplnit popisek vašeho blogu, aby vám následně přivedl co nejvíce návštěvníků z vyhledávačů. Proto jsme to celé dělali a hodně si od toho slibujeme. Vy tomu můžete výrazně napomoci, když si vyplníte popisek blogu, čili motto, sami. Další případy (kdy se popisek blogu bere z profilu atd.) zde zmiňujeme jen pro pořádek, protože jsou vymyšlené kvůli tomu, aby nějaký popisek měly i blogy, jejichž uživatelé motto vyplněné nemají.
Ukážeme si to celé na příkladu s blogem barbie-yourcandy.blog.cz, na němž jeho autorka představuje svoji tvorbu oblečků pro panenky. Autorka má sice nastavené, aby se jí motto na blogu nezobrazovalo, ale má ho vyplněné – to je hlavní.
Blogerka tak přímo určuje, jaké bude znění meta tagu „description“ pro její blog, jak se můžeme přesvědčit nahlédnutím do zdrojového kódu blogu (klávesovou zkratkou Ctrl + U):
Hledá-li následně někdo v Googlu klíčová slova, k nimž vyhledávač najde tento blog, zobrazí pod nalezeným odkazem tento text (tedy vlastně motto blogu):
Věříme, že teď už je vám jasnější, jak to celé funguje. Pro vás z toho plynou dvě jednoduché rady:
1) Vyplňujte si důsledně motto. A to i tehdy, když máte nastaveno, aby se na blogu nezobrazovalo. Buďte výstižní a použijte pouze krátkou větu, která nejlépe vystihuje váš blog – délka meta tagu „description“ je omezena na cca. 160 znaků. To, co vyplníte, se bude zobrazovat u vašeho blogu ve výsledcích vyhledávání u Seznamu a Googlu.
2) Použijte do motta klíčová slova, vystihující téma vašeho blogu. Klíčová slova jsou tím, co vám přivádí z vyhledávačů nejvíce návštěvníků. Bude-li popisek vašeho blogu obsahovat slova, která někdo hledá, výrazně roste šance, že objeví zrovna váš blog.
Máte-li k tomuto tématu jakékoli dotazy, směřujte je do komentářů nebo na e-mailovou adresu blog@blog.cz. Rádi vám vysvětlíme případné nejasnosti.

Blog roku – fakta a čísla

Je za námi největší soutěž v dosavadní historii Blog.cz. V době, kdy bude zveřejněný tento článek, už budete znát adresu vítězného blogu roku, kterým se stal metteorwa.blog.cz.
Vítězce patří gratulace a my se v tomto článku trochu ohlédneme zpět a provedeme takovou malou bilanci, abychom si celou soutěž zhodnotili.
Samotná soutěž Blog roku neměla obdoby hned z několika důvodů: délkou trvání, počtem soutěžících blogů, zapojením lidí z našeho týmu, počtem a hodnotou výher i rozsahem marketingové podpory, kterou jsme jí věnovali. Pro soutěž byl kvůli jejímu rozsahu založen nový blog blogroku.blog.cz, kde se koncentrovalo veškeré soutěžní dění. Těší nás, že soutěžní blog v době od 31.5. do dnešního dne zaznamenal více než 73 tisíc návštěv, což dělá denní průměr přes 570 návštěv.
Jenom na Srdci Blogu se této soutěži věnovaly následující články:
Soutěž byla dále podpořena články na našich obsahových webech:
tn.cz
Doma.cz
Fanda.tv
Krasna.cz
Soutěži se dostalo zviditelnění i na televizní obrazovce, kdy 13.června vystoupil v pořadu Snídaně s Novou ředitel sekce nových médií, Pavel Krbec, a představil soutěž divákům a vyzval je, aby nominovali své oblíbené blogy.
Soutěž byla dále podpořena obrandovanou grafikou úvodní stránky Blog.cz, soutěžního blogu, administrace uživatelských blogů, a nespočtem postů na naší stránce na Facebooku. Unikátní byla dále rozsahem i délkou – od spuštění nominační fáze po vyhlášení výsledků uplynulo téměř 5 měsíců (!).
Do samotné úvodní části bylo nominováno neuvěřitelných 1 432 blogů, z nichž se v průběhu 15 týdnů do finále dostalo 75 blogů, a z nich se 45 nejlepších probojovalo až k výhrám. Mezi 15 blogů na prvních místech v každé kategorii rozdělíme počítačové myši od Microsoftu, dalších 15 blogů na druhých místech obdrží knížky od nakladatelství Fragment a Kniha Zlín, a zbylých 15 blogerů na třetích místech ve všech kategoriích dostane sborník „Pohádky pro kulíšky“.
Autorka vítězného Blogu roku 2012, modelka a fotografka Terezka Dotlačilová, vystupující pod přezdívkou Metteorwa, od nás pak dostane hlavní cenu – herní konzoli XBox Kinect a 4 hry. Plus samozřejmě také počítačovou myš, protože její blog vyhrál první místo v kategorii Fotografie 🙂
Co do počtu hlasů si nejlépe vedl blog naruto-online.blog.cz, pro který ve finálové anketě hlasovalo neuvěřitelných 1 719 lidí. Z hlediska počtu hlasů se největšímu zájmu těšily kategorie Fanblog (4 257 hlasů), Hudba (3 438 hlasů) a Deníček (2 765 hlasů), s nejmenším zájmem se naopak setkaly kategorie Kultura (679 hlasů), Art a design (886 hlasů) a Zvířata (974 hlasů).
Co do počtu nominovaných blogů nejvíc vedly kategorie Deníček (299 nominovaných blogů), Fanblog (268 nominovaných blogů) a Hobby (202 nominovaných blogů), naopak nejméně nominací bylo v kategoriích Rodina (8 nominovaných blogů), Vaření a víno (16 nominovaných blogů) a Politika a společnost (21 nominovaných blogů).
Samotné hodnocení finálové patnáctky blogů trvalo naší komisi téměř tři hodiny a velmi intenzivně jsme hodnotili každý blog podle 8 kritérií. Vyplynulo, že blog roku metteorwa.blog.cz si své vítězství opravdu zaslouží: působí pozitivním prvním dojmem, vzhled i UX jsou na velmi dobré úrovni, blog je pravidelně aktualizován, celková návštěvnost (přes 86 tisíc návštěv) i denní průměr (80 návštěv) nejsou vůbec špatné, veškerý obsah na blogu je výhradně původní, kvalitu obsahu hodnotíme jako velmi vysokou, a blog považujeme i za přínosný pro komunitu, protože autorka svými fotkami představuje vzor pro ostatní a aktivně se navíc zapojuje do dění v komunitě. Body ztrácela pouze u kritéria „Originalita“, protože fotoblogů je velké množství, ale na druhou stranu jí zde hraje do karet výjimečnost v tom, že autorka vystupuje na blogu jako modelka i fotografka, což už tak běžné není.
Ostatní blogy se tomu vítěznému v celkovém součtu nemohly rovnat – nejčastěji ztrácely hlavně po stránce vzhledu a UX (to platilo především pro blogy starších uživatelů, pro které je nastavení dobrého vzhledu blogu často velkým problémem). Co je platné, když má blog dobrý obsah, sráží-li výsledný dojem dolů nevydařený vzhled blogu a špatná orientace na blogu – to byla pravděpodobně hlavní message, kterou bychom z výstupu naší komise chtěli pustit ven.
Blog roku by měl mít skvělý obsah a atraktivní vzhled, který přehledně navádí čtenáře rovnou k požadovanému obsahu. Vítězný blog obojí dle našeho názoru splňuje na jedničku, a vítězství si proto zaslouží. Pokud patříte mezi zbylých 14 soutěžících, kteří na vítězství nedosáhli, a zajímalo by vás, jaké výtky měla naše komise k vašemu blogu, klidně se nám ozvěte na e-mailové adrese blog@blog.cz, a my vám to napíšeme.
Závěrem nezbývá než zopakovat to, co jsem již napsal na blogu soutěže: věříme, že se vám soutěž Blog roku 2012 líbila a že vám pomohla objevit nové zajímavé blogy, na které se budete rádi vracet.
Děkujeme za přízeň a těšíme se na setkání s vámi v některé z našich příštích soutěží.

YumeOokami: V mém věku si každý připadá nepochopený

V říjnovém příspěvku z pravidelné rubriky Rozhovory si můžete přečíst rozhovor s dalším členem Autorského klubu.
Představuje se 19 letá YumeOokami z blogu yumeookami.blog.cz, která není na Blog.cz rozhodně žádný nováček. YumeOokami nám zodpověděla pár otázek o sobě, svém blogu, nebo třeba o tom, jaký má názor na „růžové blogy“. Přečtěte si portrét další zajímavé osobnosti z naší uživatelské komunity.
YumeOokami, autorka blogu yumeookami.blog.cz
Je ti 19 let, jsi z Mladé Boleslavi, a na blogu vystupuješ pod přezdívkou YumeOokami. Jak bys na úvod představila sebe (včetně významu přezdívky) a svůj blog v několika větách?
Někdo mě už zná, ať už v dobrém nebo zlém, a někteří mě určitě neznáte, tak zde jsem, YumeOokami. Jsem studentka čtvrtého ročníku polygrafické školy na severu v Rumburku. Grafika je pro mě vším, točí se kolem mě pořád a pořád mě baví, už přes deset let. Narodila jsem se jako býk, v Mladé Boleslavi, kde i dodnes žiji.
Vysvětlení přezdívky? Někdy v jedenácti jsem byla dlouhou dobu nemocná a mamka objednala televizi s více kanály, kde byl Jetix a tehdejší A+ (nyní Animax). Anime mě okamžitě pohltilo, ze začátku nás Otaku bylo málo, a tak jsem byla jen Yume (dokonce jsem měla starý blog yume-san.blog.cz, dnes patří někomu jinému), ale pak se „otakismus“ rozšiřoval, a tak jsem si dala přijímení Ookami. Yume znamená sen, jako snílek a Ookami je vlk, mé oblíbené zvíře. Dnes se už za otaku nepovažuji, ale pseudonym mi zůstal.
Sama svůj blog označuješ jako „materialistický blog jedné nepochopené umělkyně„. To svádí k otázce, jak jsi to myslela s tím, že jsi nepochopená – kdo tě nechápe a proč máš takový pocit?
Myslím, že v mém věku si každý připadá nepochopený. A nikdy mě nebudou všichni chápat, ať už mé názory, nebo mé fotografické, či grafické vyjadřovaní. Setkávám se s názorem, že sama sebe neskutečně miluji, když mám na blogu „milion“ svých fotek, ale to si rozhodně nemyslím. A to je jeden důvod z mnoha, proč „nepochopená“. A kdo ví, třeba nechápu sama sebe. (smích)
Tvůj blog jsem objevil v únoru letošního roku, kdy na něj nejmenovaná dívka podala hned tři stížnosti, údajně proto, že se na něm nachází porno (šlo o tvoje fotky v článcích zde, zde a zde). Všechny byly jako neodůvodněné zamítnuty, přesto bych se tě rád zeptat, co si o tom myslíš? Považuješ svůj blog za kontroverzní a baví tě záměrně provokovat, nebo je to jinak?
Ježíšmarjá (nezadržitelný smích), nikdy jsem nevěděla, že byl můj blog nahlášen. Uf, dejte mi chvilku na vydýchání bolesti mé bránice. Očividně je pro někoho můj blog kontroverzní, když jsem byla nahlášena. Ale asi by si někdo měl vyhledat výraz „porno“. Záměrná provokace mě rozhodně baví, ale asi bych to úplně nenazývala provokací. Je to nějaké vyjadřování. Kdybych se za to styděla, dávno už články smažu, ale jsou jen prostě zahrabané v blogu. Myslím si, že se mezi blogy najdou ještě víc „porno“ blogy. Nemám problém nastavit si to na nevhodný obsah, ale myslím si, že to není nutné. Jsem si jista, že na můj blog chodí lidé 15+, a mladší návštěvníci na něj nepřijdou, protože mé nadpisy článku neobsahují tagy jako „Justin Bieber, Selena Gomez, Hříšná láska, apod.“. Jen je trochu mrzuté, jak jsi na mě narazil. (smích)
Na blogu píšeš, že jsi posedlá svou váhou. Označila bys svůj blog jako „pro-ana blog“? Jaký máš vůbec názor na tento druh blogů? (tématu jsme se několikrát věnovali na Srdci Blogu, naposledy zde).
Ne, to tedy rozhodně ne. Je to jen můj osobní postoj, ke mně samé. Nemám s potravou žádný problém, jím třikrát denně a jídlo doslova miluji. Jednu chvíli jsem na blogu měla články o „hubnutí“, ale bylo to psáno z vlastní zkušenosti a nebylo to nic drastického. Chtěla jsem se jen s někým podělit o to, jak jsem zdravě zhubla. Ale nadále v tom nepokračuji.
Dále by mě zajímal tvůj názor na blogy, které komunita označuje jako „růžové“ (věnují se kosmetice, sexu, hubnutí, líčení, vztahům, oblékání, a podobným tématům). Označila bys tak ty sama svůj blog? A pokud ne, do které z 15 tematických kategorií, které jsou v nastavení na výběr, tvůj blog podle tebe nejvíce spadá? (aktuálně nemáš blog do žádné z nich zařazený).
Mně osobně se nelíbí. Nechci všechny házet do jednoho pytle, ale u většiny, co jsem někdy zkoušela pročítat, mi přišlo, že je píše někdo bez mozku. Což si kdokoliv může říct i o mně. Ale o šminkách, sexu, vztahu… bych uměla psát taky, ale nepřipadá mi to jako přínosné. Nechápu, jak o sexu a vztazích může psát šestnáctiletá slečna – ani já sama o tom moc nepíšu a rozhodně bych nikomu neradila, maximálně mu řekla své vlastní zkušenosti a názory. Radit by měl někdo, kdo už si něco prožil a má na dané téma více pohledů.
Kdyby šlo blog zařadit do více kategorií, dala bych si Art a design a Deníček. Proto jej zařazený nemám. Mám prostě radši blogy, které se zabývají něčím zajímavým, takovýchto „růžových“ blogů je nespočet, a dokonce jsou takové i velké weby jako Jenprozeny.cz, apod. Je jich prostě „přerůžověno“. Přiznám se, že nějaké takové stránky pročítám, ale jen v krajní nouzi, a spíš je jen přeletím. Vyjadřování je jednoduché a nudné.
A jak se třeba díváš na blog Lady Vanilky? Jeho autorka, Míša Vančurová, pro svůj blog a podobné blogy razí označení „blog o majitelce„. Opět stejná otázka – vidíš zde nějakou podobnost mezi tímto typem blogů a vlastním blogem?
Ano, slečna je „růžovka“ a svůj postoj k těmto blogům jsem vysvětlila výše. Nepídila jsem se, kolik slečně je, ale vypadá hodně mladě (tipuji 16), což je znát na obsahu. Žít život tím, že budu řešit, jestli mohou být kluci a holky přátelé, jestli je lepší Avon nebo Mary Key, etc., mi přijde zbytečné a povrchní, ale slávu to zajistí. Myslím si, že už jen e-mail „LejdiiiVanilQa“ skvělé poukazuje na inteligenci. Nechci nikoho urazit, ale jsem ten typ člověka, co by si v životě takové jméno nedal (Lady, Honey, Kiss, Sexy…) a tyto blogy mi nedávají žádný přínos. Ale dnešní blogeři těmito blogy žijí a já to nikomu neberu – pokud to někomu něco dává, tak jim to jen přeji. Ale já osobně jsem ráda za blogy opačného ražení (povídky, kresby, grafika, aj.) Ze ztotožňování s tímto blogem mám kopřivku.
Zkoušela ses někdy zapojit do psaní pro Krásná.cz? Jak se ti tenhle server pro holky líbí, a čteš si tam občas něco?
Tak myslím, že teď už je všem úplně jasné, jak se na tyto blogy a server Krásná.cz dívám. Takže už jen krátce, ne nezkoušela, nechci a nebudu. Nečtu, nechci a nebudu.
Když byl tvůj blog přijatý do Autorského klubu, vysloužil si poměrně hodně negativní hodnocení – nadpoloviční většina hlasujících mu dala nejnižší známku. Jak jsi to tehdy přijala a kde je podle tebe největší problém v tom, že tvůj blog vnímá tolik lidí negativně?
Ano to je pravda, mě to netrápí a ani nikdy trápit nebude. Tak jak já nemám ráda „růžové“ blogy, tak někdo nemá rád mě a můj blog. Jsem na to zvyklá a nemusím se zalíbit či zavděčit všem. Přihlášku jsem dala v době, kdy jsem po tom prahla, a dlouhou dobu se nic nedělo. Po dlouhé době jsem se tam nakonec dostala, ale v tu chvíli už mě netrápil negativní postoj.
Kde je problém – ve mně? V ostatních? Nikdy není chyba jen na jedné straně, jsem taková, jaká jsem, a lidem prostě nesedím. Nic zvláštního.
Patříš mezi spoustu zájemců, kteří se přihlásili do konkurzu na nový design Srdce Blogu. Jak se ti líbí stávající design našeho blogu, a máš už teď představu, co bys na něm ráda změnila, a jak by sis představovala nový design?
No popravdě to byl dost spontánní krok. Hlavně proto, že když už na to tu školu mám, proč ne. Potřebuji si procvičit HTML, CSS i funkční grafiku. A takhle se k tomu skvěle dokopu. Stávající design se mi nezdá nijak ošklivý, jen trochu zastaralý. Dnes se dá na webu vymyslet spousta zajímavých věcí a myslím si, že blog by si to zasloužil. Představu zatím nemám, řeším vše za pochodu.
Závěrem máš možnost cokoli vzkázat našich čtenářům a pozvat je na svůj blog.
Hater gonna hate. Je jen na vás, jestli půjdete s davem a odsoudíte mě hned. A nebo jestli si zkusíte udělat svůj vlastní obrázek o mně a mém blogu. Jsem ráda za každý komentář, ale myslím si, že by mělo fungovat jedno pravidlo, které se dá použít jak v blogovém, tak i v reálném životě: „Komentuj konstruktivně, ale neurážej a nevyužívej vulgarismů.“ Tomu se nebráním a všechny vás srdečně zvu do svého blogového koutku.
—

Více se o zpovídané blogerce dozvíte na jejím blogu na adrese yumeookami.blog.cz