Archivy kategorií: Nezařazené

Vlečeme se ve tmě, napínám oči, aby mi neunikl sebemenší pohyb kolem silnice. Nejen kvůli zvěři.  Děsný, co lidí chodí mezi dědinama neoznačených, prohodím, hlavně brzo ráno. Teď je večer, děti chrní a my si povídáme. Vzácná chvíle. A taky z auta není úniku, že jo. Téma o vykořisťované chudině se ovšem nechytlo, jedeme dál.   TrasaPokračovat ve čtení „Jako srna“

Městský lesopark Mostná hora vyhlásil program „Dřevo za odvoz“. My, s kamny v rukávu a žádným dřevem, jsme se zapsali do pořadníku a úspěšně zapomněli. Přes léto sehnali pár polen, přes zimu zatopili dvakrát suchýma šiškama, co nasbíraly děti a žili spokojeně běžně vyčerpávajícím životem. A pak to přišlo. Telefonát z města. Máte tady osm smrků, přijďte sePokračovat ve čtení „Zrodil se dřevorubec. Flanelku zatím nenosí.“

Od ledna máme nové spolubydlící. Formálně to jsou teta a strejda, pro děti druhá babička a třetí děda. Mužovi příbuzní z Kyjeva. Od té doby jsem zapomněla vařit a uklízet, o hlídání dětí na přání nemluvě. Moje ukrajinština poskočila z úrovně pětiletého dítěte na stupeň vedoucí ubytovny. Často se mi vybaví motivy ze hry Pravidla úkliduPokračovat ve čtení „Zimní radovánky“

Přeji všem, kdo nechtějí být tažnými ptáky, aby nemuseli … pf 2023

Oprášila jsem rtěnku, řasenku a voňavku. Rande. (Zvláštní věc, řasenka, jakkoli kvalitní, vždycky mi sleze pod oči. Pokaždé si řeknu, že příště na to kašlu a skoro pokaždé to při zvláštních příležitostech zase zkusím. Stoprocentní trapas. Možná je teď příležitost zjevit mi nějakou ženskou fintu, kterou všechny znáte?) Když máte muže překladatele, nebo spisovatele, randítePokračovat ve čtení „Moskoviáda v souřadnicích X10“

Od 27.října jedeme na vlně viróz. Vím to přesně, protože jsme kvůli tomu rušili odjezd pryč. Za tu dobu jsme příšerně zlenivěli. Přestala jsem chodit s dětmi na procházky a na dětské cvičení. Přestala jsem běhat. Nechodíme na zahradu, jen spaní v kočárku. Kamarádky vidím sporadicky, spíš vůbec. Dokonce jsme i párkrát zatopili. V našem nabitém programu střídámePokračovat ve čtení „Listopad na lopatě“

Začala jsem sledovat fb blog Válka. Válka se nikdy nemění. Pro zájemce – operují i na Twitteru a Instagramu. Přistihuju se, že se na pravidelná večerní čtení těším. Chlapíci se snaží o publikování prověřených informací a kompilují data z mnoha zdrojů, včetně satelitního snímkování. Nutno dodat, že s peprnou dávkou humoru. Každý text je zakončen třešničkou,Pokračovat ve čtení „Říjnová smršť“

Už přes půl roku se mi špatně uspává Černýma očima. Bohužel, děti je milují a jsou nevyloučitelné. Takže si každý český večer říkám, jak je ta lidová tvorba dokonalá, pod správným situačním nasvícením transcendentní. Až budeme orat rúčo, bude k nám blízce promlouvat  Ach synku, synku – rovněž naše stálice. O jaderné apokalypse asi lidovkyPokračovat ve čtení „Novinečky ze zářijového rynku“

Dovolená uplavala spolu s vodou v Berounce. Nenápadně, skoro líně, ale přece s definitivní platností. Osvěžili jme si několik dovolenkových pravidel – například, že je krásné je být všichni pospolu déle než víkend. Že pohyb děti neunavuje, ale nabíjí. Že 6-ti členná rodina v jedné místnosti je značka ideál na uspávání i probouzení se. (Díky všehomíru za vynález cestovníchPokračovat ve čtení „Duby, koně, Berounka“

Manžel mi ukazuje fotku, kterou mu poslala jeho máma. Jsou na ní tři muži v zelených trikách a maskáčových kalhotech. Fotka je zaměřena šikmo, jako když fotíte z boku děti v řadě, těsně před úklonou po povedeném divadelním představení pro rodiče.  Ten nejblíž našemu pohledu je největší, další se změnšuje a třetí se ztrácí v pozadí. Nedívají se všakPokračovat ve čtení „Fotka“