Jak vylepšit dojem z blogu

V souvislosti s výsledky nedávné soutěže Blog roku jste mohli narazit na termín UX = user experience („uživatelský prožitek“), protože tento aspekt hrál velkou roli při hodnocení finálových blogů. Bylo tehdy zajímavé podívat se na 15 finálových blogů, které jsou v místní komunitě většinou velice oblíbené, ale po stránce UX hodně z nich zbytečně selhává.
Přečtete si pár postřehů a tipů o tom, kde se po této stránce nejčastěji chybuje, a co se dá vylepšit, aby se na vašem blogu návštěvníci neztráceli a aby si z něj odnášeli co nejlepší dojem.

Ačkoli je každý internetový návštěvník jiný, do velké části platí, že o tom, jaký dojem si lidé odnáší z návštěvy vašeho blogu, rozhodujete především vy sami. O prožitku z návštěvy nějakého blogu rozhodují především jeho srozumitelnost, přehlednost, design, zaměření a kvalita obsahu, ovládání a orientace na blogu. UX je věda a rozhoduje do velké míry o tom, jestli se budou (nejen) noví návštěvníci na váš blog vracet, nebo už je nikdy neuvidíte.
TIP: Poměr nových a vracejících se návštěvníků můžete zjistit prostřednictvím měřicí služby Google Analytics. Můžete si díky němu udělat představu o tom, jestli váš blog čte spíše skupinka pravidelně se vracejících čtenářů, nebo jestli oslovujete spíše nové čtenáře, kteří na váš blog přichází nejčastěji z odkazujících stránek a vyhledávačů. Znalost tohoto poměru je dobré kombinovat s údajem o míře okamžitého opuštění, která říká, kolik procent vašich návštěvníků blog ihned opustí poté, co se na něj dostali (protože je nezaujal jeho obsah nebo se na blogu nevyznali nebo protože blog neobsahoval to, co hledali). Je-li tato míra vysoká, je to pro vás dobrý signál, že je s vaším blogem něco špatně a bylo by dobré na tom zapracovat.
V první řadě jde o to předem si ujasnit, jak chcete, aby váš blog působil na vaše čtenáře. Uvědomte si, pro koho blog píšete, a vyjděte těmto uživatelům vstříc. O tom, jaký prožitek jim svým blogem přivodíte, rozhoduje spousta věcí. Třeba to, zda se váš blog zobrazí konkrétnímu návštěvníkovi správně v jeho prohlížeči nebo mobilním zařízení.
TIP: Při nastavování vzhledu svého blogu používejte místo pixelů raději procenta. Procenta se počítají vzhledem k rozměrům okna, stránka se tak vždy přizpůsobí nastavení prohlížeče. Více se dočtete na jakpsatweb.cz.
Jednodušší to zde mají blogeři, kteří stojí za tematicky vyhraněnými blogy. Věnujete-li se nějakému tématu, pak máte i cílovou skupinu svých čtenářů, a je pravděpodobné, že jich bude časem přibývat, jak vám jich budou více a více přivádět vyhledávače. Tito čtenáři se totiž na váš blog dostali proto, že se buď zajímají o stejné téma jako vy, nebo hledají informaci, kterou najdou na vašem blogu. V obou případech máte velkou šanci, že si udržíte nového čtenáře.
Pokud je naopak váš blog tematicky nevyhraněný, pak nemá ani svou cílovou skupinu, a těžko jí tak můžete vyjít nějak vstříc. Blog píšete tím pádem pro anonymní čtenáře a neznáte účel, který je přivedl k návštěvě vašeho blogu. Pokud se vám nepodaří tento účel uspokojit – a to je dost pravděpodobné – na váš blog už se nejspíš nikdy nevrátí.
Jednou z nejlepších rad, kterou můžete na téma UX dostat, je nenutit vaše návštěvníky zbytečně přemýšlet při používání vašeho blogu. Nechte je, aby přišli a hned se dostali k vašemu obsahu, namísto toho, aby přišli, a proklikávali se řadou komplikovaných rozcestníků. Viděli jsme blogy, kde jsme se i po několika proklicích (!) ve změti rozcestníků nedostali k žádnému článku. A to je bez debat špatně.
Kde se nejčastěji chybuje?
1) Špatný vzhled blogu.
Samozřejmě platí, že ne každý umí dělat designy jako třeba MAKY.OREL nebo Bonitka, ale to pořád není důvod, proč mít na blogu ošklivý design. Pokud se vám nelíbí designové šablony v administraci (nám popravdě také ne a rádi bychom s tím něco udělali), najděte si blogera, který vám s designem pomůže. Můžete se tak seznamovat s novými blogery a pomůžete zvýšit atraktivitu svého blogu. Mimochodem zde hodně platí, že mladší generace mají ve schopnosti vytvořit pěkný design pořádný náskok před blogery z řad seniorů, kteří v této oblasti bohužel velice často tápou.
Nezapomeňte také, že podstatnou část vzhledu blogu určuje použitý font. Ať už dáváte přednost bezpatkovým fontům (Arial, Lucida Console, Tahoma, Trebuchet, Verdana…) nebo těm patkovým (Georgia, Times…), držte se základní rady: nikdy, ale opravdu NIKDY nepoužívejte Comic Sans. Není fontu, který by měl horší pověst. Pokud netušíte proč, pak tento článek klidně zavřete a ani dál nečtěte 🙂
2) Špatná čitelnost textu.
Při volbě barev stránky a písma dejte pozor na výsledný kontrast, aby byl dostatečný. Je bezpodmínečně nutné, aby vše na blogu bylo bez problému čitelné, tzn. zapomenout byste měli na písmo menší než 10 pixelů, červené písmo na černém pozadí, apod. Základem je černý text na bílém podkladě – to je řešení, jehož použitím nikdy nic nezkazíte. Po této stránce rozhodně platí, že méně je více. Mimochodem myslete na to, že blogy čtou i uživatelé s problémy zraku, kteří zdaleka nemusí přečíst to, co vám přijde „v pohodě“ k přečtení.
3) Zbytečné self-promo v horním boxu
Řadě uživatelů vadí, že na blogu nemohou mít nějakou statickou úvodní stránku, kde by mohli sdělit nějaké úvodní informace o svém blogu. Řeší to proto tím, že toto „self-promo“ (informace o blogu, o účasti v nějaké soutěži, aktuální sdělení čtenářům, reklamní sdělení a loga sponzorů apod.) nalepí nejčastěji do horního boxu pod záhlaví. To je ale špatné řešení hned ze dvou důvodů:
1) Takové self-promo se na blogu zobrazuje stále a nelze se ho nijak zbavit, tzn. poté, co si ho návštěvník přečte, ho na blogu stále vidí, ať se na blogu hne kam chce, a už mu k ničemu není. Nemluvě o stálých návštěvnících, které to také nezajímá – oni váš blog znají a nepotřebují si o něm číst, co je zač. Tzn. uvědomte si, že podstatnou část z plochy svého blogu věnujete informaci, která je určena jen malé části vašich čtenářů (těm novým), ale rolovat stránku dolů při každém čtení článku musí všichni, protože stránku zbytečně prodlužujete. Nenuťte nikdy čtenáře rolovat stránku dolů více, než je nezbytně nutné.
2) Myslete na uživatele, kteří mají malé netbooky, a podobná zařízení s malou obrazovkou. Otevřou-li si váš blog, pak se klidně může stát, že jim celou obrazovku vyplní záhlaví a self-promo v horním boxu, a budou muset rolovat myší dolů. V tu chvíli výrazně roste riziko, že váš blog opustí, protože ochota internetových uživatelů hledat informace naspod stránky je velice nízká.
Nechte za sebe mluvit svoje články, a nezbytné informace o blogu vyplňte buď do prvního zveřejněného článku, nebo do profilu autora. A pokud už musíte na blogu vyplňovat nějaké to self-promo, nedávejte ho na blogu nahoru, ale do dolního boxu, jako to můžete vidět třeba na blogu greatmilan.blog.cz, kde je to vyřešené nejen chytře a nikoho to na blogu neobtěžuje, a i graficky velice vkusně.
TIP: Vyplňte si na blogu motto. Přímo tak určíte, jak se bude váš blogt zobrazovat ve výsledcích vyhledávání.
4) Špatná orientace na blogu
Už zde bylo zmíněno, abyste nepoužívali rozcestníky, protože to výrazně ztěžuje orientaci na blogu. Často se ale zapomíná i na to, aby se mohl návštěvník po dočtení článku snadno dostat zpět na úvodní stránku blogu. Tuto roli má plnit buď „klikatelné“ záhlaví, nebo – v případě, že ho chcete mít vypnuté – nějaké výrazné tlačítko „Home“, které si na blogu vytvoříte. Nejjednodušším řešením je zapnout si zobrazování drobečkové navigace, která čtenáři vždy signalizuje, kde přesně se na blogu nachází. Vhodné je mít na blogu i viditelné odkazy na rubriky a archiv plus vše, co chcete speciálně zviditelnit (odkaz na vaši stránku na Facebooku apod.). Vždy ale myslete na to, že méně je více. Mít „kilometr“ dlouhé menu nemá s dobrým UX nic společného, protože se v něm nikdo kromě vás nevyzná a nebude ochotný v něm něco hledat.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: