V prosincovém rozhovoru s někým z vás se nám sešli autoři dvou blogů, které zaujmou už na první pohled svými názvy – „Veverčí svět“ a „Zimní tuleňovitý blog“. Co mi jejich autoři na sebe prozradili?
- Jaké je tvé jméno nebo přezdívka?
F.: Jmenuji se Filip, avšak kamarádi mi říkají Veve (zkráceně veverka). Kamarádka mi říká Matthias (mé druhé jméno 🙂 Spolužáci a učitelé mi bohužel říkají jménem.
K.: Jmenuju se Karolína a moje přezdívka je tulen.
F.: Můj blog je o veverkách. Nic jiného tam nedávám, ježto mi spoustu lidí říkalo, že nemají rádi přeplácané blogy, nebo blogy, které jsou o něčem a zároveň tam někdo cpe i další věci.
K.: Ne, že bych byla sebestředná, ale je to můj blog a tak je hlavně o mně. O mých zážitcích, o tom, co jsem zjistila a co mi došlo, nějaké mé pubertální úvahy a podobně.
F.: Je mi 18.
K.: 15 a do osmnácti to nehodlám to měnit.
F.: Jsem z Brna.
K.: Z Prahy. A byla bych ráda, kdyby nepražáci teď nedávali oči vsloup, protože nesnáším tohle „Ježiši! Praha?!“. Já taky neříkám „Ježiš! Čakovičky!“. ;o)
F.: Rok a půl.
K.: Teď zrovna 2 roky a 7 měsíců.
- Kolik hodin týdně v průměru strávíš psaním blogu?
F.: Jsem rád, když se mi podaří jednou za týden publikovat nějaký článek. Nemám skoro vůbec čas.
K.: Píšu tak každý třetí den a většinou to trvá delší dobu než hodinu. Někdy i 3….
- Neuvažoval jsi, že by ses na psaní blogu někdy vykašlal?
F.: Ze začátku, když mi nepřibývaly komentáře a návštěvnost byla malá, přišlo mi zbytečné se s tím drbat. Jsem totiž rád středem pozornosti a mít *šedou myš* blog, to se mi moc nechtělo 🙂
K.: Asi před týdnem mi to maličko prolétlo hlavou, ale ještě nehodlám končit. A nechám se překvapit, za jak dlouho s tulenem seknu.
- Je pro tebe návštěvnost důležitá?
F.: Teď už ne… Ze začátku byla. Měl jsem pocit, že dělám věci zbytečně, když mi tam nikdo nechodí, jenže pak jsem zjistil, že je mi milejší E-mail od někoho, kdo napíše „Čau, jsem taky chovatel veverek, tady máš nějaké fotky…“ než komentáře „Ahoj máš upe mocinky hezůů blogíís“ (Internetová mluva dnešních mladých mi moc není sympatická). Nebo „Na mém blogu je SONB/Bleskovka.“ Zvláštní měřítko, že nejlepším blogem je ten, co dovede vyškemrat co nejvíce hlasů v co nejkratší době. A ještě mi tam občas chodí reklamy na jiné blogy „Ahoj, podívej se prosím na můj blog, díky.“ Takových komentářů přibývá, když je blog známější a když roste jeho návštěvnost. Nemám ani na jedno moc čas 🙂
K.: Nebyla zas tak důležitá, dokud si blog neudělala moje sestra a nemá 2x větší návštěvnost než já i přes to, že má blog tak 3x kratší dobu! Ale jinak… ;oD
- Co si myslíš o kopírování na blozích?
F.: Pamatuji si, že jedno holka zkopírovala z
www.veveraci.bloudil.cz článek o tom „Jak se postarat o nalezené mládě veverky obecné!“ a hodila si ho na svůj web. Ani nevím proč jsem to nezkopíroval z veveřáků, ale proč jsem to zkopíroval od ní, to už nevím… Vím jen, že tam měla zablokované kopírování (nešel text označit) tak jsem dal „Zobrazit zdrojový kód!“ a zkopíroval jsem to z něj. No to mi pak chodilo několik sprostých nadávek na mejl, i když jsem uvedl zdroj. Napsal jsem ji, že to zkopírovala první, tak dala pokoj. Tím chci říct, že někdy je těžké vědět, kdo je oběť a kdo je skutečně zloděj.
I když, nemám nic proti zkopírování se zdrojem, nebo aspoň když autor se třeba omluví, že zdroj už ztratil (se mi takdy někdy stává). Ale vydávat cizí a psát tam „Tohle je můj článek!“, to už hraničí s nějakou duševní poruchou 🙂
K.: Ubohý.
- Kdo o tvém blogu všechno ví (kamarádi, známí, přátelé, rodiče…. )?
F.: Kamarádi ví, několik spolužáků ví. Rodiče neví, ježto vůbec nerozumí tomu, co na PC dělám.
K.: Všichni!
- Kterých je tvých pět oblíbených blogů?
F.: Er… Oops 🙂 Snad nevyzní blbě, když napíši, že na blogy vůbec nechodím 🙂 není čas… Občas vlezu na blog, když mě okouzlí jeho název. Pokud se neobjeví design, co mě okouzlí, hned zase mizím.
K.: To je těžký… Jen 5… Jestli na někoho zapomenu, tak se omouvám, ale nevešel se. V každém případě je to sestřin blog, kde jsou opravdu dobré a kvalitní články –
noora.blog.cz , potom nedávno objevený blog, kam autorka píše hodně nepravidelně, ale její články se mi moc líbí
zuzikwww.blog.cz. Dále
ivusha.blog.cz,
bumblebee.blog.cz a ještě
rybarna.blog.cz, který jsem teď objevila a jsem z něho vedle!
- Co se ti líbí nebo nelíbí na blozích ostatních?
F.: NELÍBÍ je snad moc tvrdé slovo, snad mi nejsou smypatické blogy, co mají povětšinou název Sharrinkybloczekk.blog.cz, ve kterém jsou fotky růzových bot, značky Converse s komentářem „Ty sou mocinky upe supa, ty bich chtěla mýt!“ tam fakt nechodím. Většinou mám rád blogy, co jsou nečím výjimečný nebo se věnují konekrétní věci. Nevadí mi o blogy lidí, co tam prezentují sebe, pokud jsou aspoň trochu v něčem zvláštní. Přitahují mě zvláštní věci.
K.: Když je blog originální, už má jedno plus a když píše zajímavé články obsahem i stylem psaní, má druhé plus a je jasné, že se na něj vrátím. Nesnáším obrázky celebrit, zkopírované články odkudkoli, třpytivé obrázky, bleskajdy a já nevím, co všechno.
- Propaguješ nějakým způsobem svůj blog? Prozradíš jak?
F.: Dříve jsem psal komentáře na ostatní blogy, ale teď už mě to tak nějak nebaví. Zjistil jsem, že největší reklamu si člověk získá, když připisuje komentáře na
blog.blog.cz :))))
K.: Myslím, že tohle psali snad všichni. Nijak moc se nepropaguju. Vrchol je, když jdu na nějaký blog a napíšu tam komentář. ;o) Ale myslím, že to je rozhodně to nejlepší řešení, protože jak jinak dát vědět lidem o svém blogu?
- Co myslíš, že by mohl zlepšit tvůj kolega z rozhovoru na svém blogu?
F.: Když jsem uviděl, že v záhlaví nic není, tedy je tam jenom napsaný ariálem název blogu, pomyslel jsem si, že autorka blogu je nová, a spoustu věcí dodělá. Ale když jsem zjistil, že je starší než dva roky, tak … No oranžový design trochu bije do očí, ale to se snad spraví, ony holky většinou svoje designy mění poměrně často. Autorka blogu je člověk, se kterým bych si zřejmě neměl moc co říct, ale je mi sympatická jakým způsobem tam prezentuje sama sebe, evidetně není úplně jednoduchá 🙂
K.: Nevím, mně se vevercisvet.blog.cz líbí. Líbí se mi to, že se pořád drží veverek a ten jeho styl psaní článků. Něco měnit? Ne. ;o)
- Sedíš víc za počítačem nebo před televizí?
F.: U televize jsem nebyl snad dva roky, vůbec mě to nebaví 🙂 Sedím JENOM u PC.
K.: Nejvíc před obojím. Bohužel. Hodím notebook na klín, do ruky jídlo, do druhý ovladač a koušu se nudou.
F.: Rock/metal a to všechny varianty, nevadí mi ani folk rock nebo folk metal, ani glum rock nebo metál. Občas si dám i Sreamo/Emo (The Used, Bullet for my valentine, From lashes to autumn) nebo alternative (třeba Sneker pimps, nebo IAMX) dokonce si občas dám i vážnou hudbu, od Antonína Dvořáka či Mozarta. Taky mám rád Blackmore*s night, hrají takovou zvláštní renesanční hudbu.
K.: Asi vás moc neuspokojím, protože já jsem ten člověk, který poslouchá všechno a nic.
- Jaký film se ti naposled líbil?
F.: Český film Roming se mi docela líbil, nejsem rasista ale rómská kultura mi sympatická není ani trochu, a vlastně nemám rád ani český filmy, ale tento film se mi líbil, jak herecké výkony Bolka Polívky „Vy píč*vé!“, tak ponurý epos staršího cigána, který byl s primárním příběhem prostříhaný. Jinak se mí líbí třeba seriál Six Feet Under – můžu doporučit, donutí přemýšlet o smrti a o životě naprosto odlišným způsobem, než doposud.
K.: Byla jsem v kině na Madagaskaru, tak to bylo hezký, ale jinak jsem viděla hromadu filmů. Mezi ten, co mě dostal v poslední době byla Kanadská noc.
- Jaké je tvá oblíbená knížka?
F.: Veveřácká Kronika 😀 Jinak se mi líbilo i Mládí v Hajzlu od C.D.Payneho, nebo Egypťan Sinuhet od Waltariho, vlastně se mi líbí hodně knížek od Waltariho, taky se mi líbí Bukowski. Teď čtu Němou Barikádu od Drdy, docela zajímavý způsob psaní.
K.: Z těch zelených očí jde strach od Joyce Oates, 1984 od Orwella… Těch je stejně jako filmů!
- Co nejčastěji děláš, když zrovna nebloguješ?
F.: Koukám na Dr. House, How I met your mother, It Crowd nebo Black Books (to všechno na PC). Jinak většinou programuji (Python/c/c++) to je moje téměř jediná zábava, co stojí za velkou většinou mého dne 🙂 To je když veverka nespí…
K.: …eh.. spím? ….nebo jsem ve škole…
- Speciální otázka pro Filipa: Proč jsi takovým fandou zrovna veverek? Je to přece velmi netypické domácí zvíře. 🙂
F.: Právě proto jsem jejich fanada, díky tomu, jak moc netypické zvíře to je. Snad se mi na tom všem nejvíce líbí, že to je netypické zvíře, ale přesto jedno z nejtypičtějších zvířat v Českých lesích, kdyby bylo nějaké exotické, už by to nebylo tak zajímavé. Celkově je život veverek jedno velké tajemství, a to je to, co se mi na nich líbí. To jak jsou tajemný. Jejich život je v očích běžného člověka plný mýtů. Kolik lídí se podiví, když jim řeknu, že nepřespává v dutině stromu, ale v hnízdě, co si postaví na stromě, nebo že nežijí v partě (jak se říká, že si spolu veverky rády hrají) ale žijí celý život naprosto samotářsky, v jednom teritoriu, kam nikoho nepustí (jinou veverku…). Jak se o nich člověk snaží něo zjistit, zjistí, že jsou jiné, než si myslel. Dokonce se odlišují od všech ostatních hlodavců. Třeba už jenom délkou života (10 až 20 let se dožívají veverky).
- Speciální otázka pro Karolínou.: Proč se tvůj blog jmenuje zrovna „Zimní tuleňovitý blog“? 🙂 Všiml jsem si, že názvy svého blogu pravidelně měníš – jaký tím sleduješ cíl?
O.: Žádný cíl tím nesleduji, vždycky mám nějakou náladu a tak to strčím do záhlaví. Naposledy to bylo proto, že jsem měnila design z teplého na ještě teplejší (čímž ale není myslena sexuální orientace!) a do článku o změně jsem napsala, že je zima a že můj blog podle toho musí tak vypadat. Že jsem mu dala chladnější design. Doufala jsem, že si toho, že není chladný, nikdo nevšimne. Bohužel jsem se zmýlila… ;oD
Děkujeme za rozhovor.
od sebe k sobě 