Co blogeři přejí blogerům na nový rok?

Prvního ledna 00.01 jsme vyhlásili rychlosoutěž Napište novoroční přání ostatním blogerům, kde jsme vyzvali k napsání novoročního přání ostatním.

Odměnit 14 denní propagací na titulní stránce jsme slíbili toho, jehož komentář s přáním se objeví jako první, a k tomu pět dalších blogerů, jejichž přání se mi nejvíce líbilo.

Kdo byl v napsání přání tedy nejrychlejší a přišel na náš blog pár minut po půlnoci 1. ledna?

První komentář se objevil v 00:26, a to zaroveň od dvou blogerů. Jako zcela první zobrazený komentář byl od Gamepage s blogem fanouseknaruta.blog.cz, nasledovný X-site s blogem som-fing.blog.cz.

Níže si můžete přečíst přání 2 nejrychlejších a samozřejmě 5 nejlíbivějších.
—————————-

Nejrychlejší

Šťasnej novej rok přeji všem:
blogerům,blogerkám, blog(u).cz ,spřáteleným blogům neboli Sb,kamarádům,kamarádkám,mamce a taťkovi a sestřičce no prostě všem kteří chodí rádi na můj a tento blog a právě si tohle přečetli =3
Všem blogerům i ostatním návštěvníkům přeji krásné prožití roku 2009.Všechny starosti hoďte za hlavu a problémy nechte ve starém roce.Užijte si nový rok 2009 jak nejlíp dovedete.Mějte se fajn.
PS:Hezký rok 2009

Nejlíbivější

Blogeři a blogerky!
Přeji vám hodně štěstí do nového roku 2009….Jen nezapomeňte vykročit PRAVOU nohou…..
Přeji také hodně štěstí s vaším blogem…..a né abyste zapoměli vykliknout pravým myšítkem do vašeho blogu 😉
Všem přeji HAPPY NEW YEAR 2009 😉
Množstvo chuti do života,
nech žiadny tvoj plán nestroskotá.
Návštevníkov aj dve hory,
viac než je kvapiek v mori.
Komentárov celý stoh,
bloguj s chuťou celý rok.
Všetko najlepšie do Nového roku 2009
“Jak na nový rok, tak po celý rok“:praví staré přísloví a praví naše babičky. Držte se toho!!!
“Jak, kdo!“ :říkám já. Nechi se držet starého přísloví, o kterém ani nevíme jestli je pravdivé. Upřednostňuji raději: “ Jak si to uděláš, takové to máš“ i když ani zde nemůžeme s jistotou říci, že se to vyplní. A proto si myslím, že ten, kdo ví, že se mu na Nový rok štěstí do klína zrovna nehrnulo, ať nevěší hlavu je ještě stovky dalších dní, které nemusí odpovídat starému přísloví. Budou odpovídat naší náladě a chování. Budou takové, jaké je cheme mít, nebo si je takové uděláme.Proto přeji všem blogařům, ať nikdy neztrácí hlavu, při nervování nad zpomaleným internetem, ať berou pozitivně to, že zrovna když už jste měli napsaný takový dlouhý článek na padesát řádků se vám, jako naschvál restartuje počítač. Ať berou život takový, jaký je (krásný, plný lásky, štěstí často i plný zloby a podvodů) a nerozčilujou se při čtení nevhodného komentáře od závistivců a lidí, kteří nemají co dělat, a tak píšou sprosté a uražející komentáře. Zkrátka krásný rok 2009 ať je ještě lepší než ten loňský a spostu nových přátel a návštěvníku na Vašem blogu přeje blog ludusadus.blog.cz
Ahojte supr čupr blogeři! 🙂
Do novýho roku bych vám všem chtěla popřát 365 těch nejlepších, nejfajnovějších, nejzábavnějších, nejveselejších, nejférovějších, nejkrásnějších, nejslunečnějších, nejšťastnějších, nejzblázněnějších a nejlaskavějších dní plných zábavy, štěstí, radosti a trpělivosti s vašimi blogy 🙂 Zkrátka ať to zase v pohodě přežijete do dalšího roku a nenecháte váš blog ležet pozastavenej ladem, jasný?! 😀
Vzpomenu si na tuto soutěž až těsně před půlnocí – koušu si nehty… Mám se zůčastnit? Nebo snad ne? Je docela pozdě a sešit s biologií čeká, povinná četba na nočním stolku leží a já…? Mám vymýšlet novoroční přání na blog, když mi to třeba stejně na nic nebude? Klesám v článku níže a níže a pořád nerozhodná, občas nahlédnu do komentářů – vtipné básničky, nádherná přáníčka – ó bože, vážně se jenom ztrapním. Tak mám či nemám vůbec psát? Jak jde vidět, už jsem se rozhodla, však asi špatně – zatím jen vypisuji své pocity. Přáníčko nikde. Ó já sebestředná! Tak do toho. Tři, dva, jedna, teď…?! Odstartovali jsme nový rok! Díváme se k nebi a pozorujeme tisíce hvězdiček k nám se snášející, a když už máme pocit, že na nás spadnou – rozplynou se. Cinkáme skleničkama s vínem, objímáme se, pláčeme dojetím, či radostí skáčeme, doufáme, že následující rok bude zase o něco lepší, že i my budeme lepší, že zažijeme spoustu krásných chvílí a úspěšných prosluněných dnů… Rozveseleni (alkoholem?) kráčíme vstříc novému roku, či jen sedíme a dopřáváme si pár vteřin ticha v ten magický okamžik – přechod do nového roku – jsou to však jen obyčejné minuty, a jen my si je zkrášlujeme oslavami a radostí, podle kalendáře jsme sice někde jinde, přitom jsme žádnou etapu života neskončili – žijeme dál v pořád stejných prostorách a to, co jsme v předchozím roce zažili, to nemůžeme s příchodem nového roku smazat… Kdybych mohla úsměvem vyjádřit všechno, co bych chtěla Vám, co si to čtete (určitě nečtete) popřát, a ne kvůli soutěži, samozřejmě bych to udělala. Mám ráda lidi… Kdyby to bylo možné, půjdu po celém světě a na všechny se usměju. Ale sedím naproti počítači – na toho se sice usmívat můžu, ale nepochopí to. Takže, možná se budu opakovat a možná, že vše tohle je klišé, ale: zkuste se mít všichni rádi, zkuste procházet dny s optimismem, protože vzpomínat pak budete jen na to hezké a to vám pak na náladě přidá ještě více, milujte se, pomáhejte, užívejte si každé sekundy, bojujte za své touhy a pište články na blogy! Hodně štěstí! A nezapomínejte na úsměv – pokud to jen trošku jde, noste ho pořád s sebou! 🙂

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: