Přišel čas na další rozhovor s dvěma z vás. V článku vám představujeme dvě zajímavé „cérky“ z Moravy.
Často se nás ptáte, jak vybíráme blogery pro rozhovory. K výběru Daydie nás přivedl její
komentář u článku
Jste hvězdy a chceme s vámi rozhovor, kde jsme vás vyzvali k napsání tipů na otázky na plánované rozhovory. Zaujal nás, a tak jsme se rozhodli jeho autorku oslovit s nabídkou rozhovoru. Daydie jsme potom nechali vybrat si protějšek pro rozhovor. „
Moc dobrých blogů, kam bych chodila pravidelně, neznám, a tak jsem věnovala nějaký čas na projití blogů, které má v oblíbených stránkách Infinity – slečna, s níž jste dělali rozhovor v první lajně – jelikož její blog je podle mě záruka kvality a tudíž jsem vsadila i na její „příbuzný“. Žádnou z holek neznám, jak už jsem napsala výše, dnes jsem tyto blogy viděla poprvé v životě. Jako nejzajimavejsi jsem tedy zvolila http://ambivalent-character.blog.cz.“Dvojrozhovor s Daydie a Ambiavalent-character
Jaké je tvé jméno nebo přezdívka?
D.: Jmenuju se Dásha, ale moc lidí mi tak neříká. Oslovují mě nejčastěji jako Daydie /“dajdy“/. A přezdívky mám Ami /tag při sprejování nebo kreslení/ a Jehanne, případně delší B.A.D.ayDies
A.: Přezdívku mám ambivalent-character, protože to vystihuje mě. Od mala mám problémy s psychikou a částečným rozdvojením osobnosti, což by se dalo popsat jako ambivalence. Takže proto asi ta přezdívka…
Jaká je adresa tvého blogu?
O čem je tvůj blog?
D.: O čem nebo o kom… Tož těžko řéct takhle z hlavy 😀 Nejlíp to asi charakterizuju tak, když napíšu, že je o mým vnímání světa. Přispívám tam svojí literární tvorbou, častěji verše, články o všem možným i nemožným v kategorii Queer a v neposlední řadě přidávám texty mejch oblíbenejch písniček s vlastními překlady, krátkým popisem, jak jsem k té či oné skladbě došla a odkazem na nějaký příslušný videoklip. Pak bych ještě ráda zmínila galerii Barbouillages /“barbujáž“ – francouzsky čmáranice/, kam nahrávám svoje výtvarný výtvory 🙂
A.: Víceméně o mě. Jsou tam skupiny, které se mi líbí, knihy, zajímavosti a taky částečně i můj život.
Kolik máš roků?
D.: Je mi 19 let a 8 měsíců… jak já říkám: dvacítka na krku a jednou nohou v důchodu.
A.: Zatím 18, ale v létě budu mít 19…
Odkud jsi?
D.: Tož z Moravy 🙂 Teď bydlím čtvrtým rokem v Uherským Hradišti, jinak pocházím z Třebíče.
A.: Jsem z moravy. Narodila jsem se v Ostravě a teď bydlím v menším městě o několik desítek kilometrů dál. x)
Jak dlouho už bloguješ?
D.: Blog jsem založila počátkem srpna 2007, tedy jsem v blogerství docela kuře 🙂
A.: První pokusy o blog jsem měla kolem 14, ale pak jsem přestala, protože jsem na blogu schytala smršť dost drsných komentářů na moji osobu a to mě dlouho mrzelo. Ale teď už asi 3 roky aktivně vedu blog…..
Kolik hodin týdně v průměru strávíš psaním blogu?
D.: Huh, touto otázkou jsem mírně zaskočena. Popravdě to přesně nevím, je to různý, podle toho, jak moc se se mnou múza líbá 🙂 Takže průměrně řekněme tak pět hodin…
A.: Těžko říct, protože u mě dost záleží na tom jak se cítím. Když mi je dobře tak klidně i 5 hodin týdně, ale když mi je zle tak nepíšu i měsíc..
Neuvažovala jsi, že by ses na psaní blogu někdy vykašlala?
D. : Jak jsem již odpověděla, blogování se nevěnuji zas tak dlouho, ale vzhledem k tomu, že mě baví tvořit v jakýmkoliv směru, tak zatím interrupci neplánuju 😉
A.: Přemýšlela a mockrát. Několikrát jsem blog i zrušila z různých důvodů, ale teď jsem si na lidi z blogu natolik zvykla, že bych si život bez psaní představit asi nedokázala.
Je pro tebe návštěvnost důležitá?
D. : Kdybych řekla, že je mi to úplně jedno, kecala bych. Samozřejmě mě těší, když někdo sleduje moje „výlevy“ a tvorbu, ale že bych se hnala za trháním rekordů návštěvnosti, to rozhodně ne. Taky ke mně moc lidí nechodí, takže o tom se mi ani nezdá. Třeba se to teď změní? Byla bych moc ráda, kdyby si u mě každej našel „to svoje“.
A.: Určitě částečně jo, protože psát články co nikoho nezajímají by bylo nezábavný a zbytečný, ale nezakládám si na tom.
Co si myslíš o kopírování na blozích?
D. : Hmm…No, mám pouze základní znalosti z oblasti práva, takže nevím, jak přesně to s tím copyrightem je. Třeba co se týká zveřejňování fotek, obrázků či videí, tam jsem trochu na trní. Ovšem co se týče úmyslného vykrádání cizích textů, byla bych radikálnější a každému plagiátorovi bych vlepila virtuální facku 🙂
A.: Podle mě je to nefér a sami kopíráci by byli vzteky bez sebe kdyby jim někdo „kradl“ články, designy apod…
Kdo o tvém blogu všechno ví (kamarádi, známí, přátelé, rodiče …. )?
D. : Nejčastěji zřejmě kamarádi. A pak náhodní příchozí, ale když mi nepíšou komenty, ani netuším, kdo kdy co jak tam dělal. Tohle mě asi mrzí nejvíc 😦 Ta lenost lidí napsat rozumnou kritiku na články, díla, hudební skladby…
A.: Z mého okolí asi nikdo a jsem za to ráda, protože anonymita, kterou na blogu mám je to co mi vyhovuje. Znám názory jiných lidí na moje problémy, názory apod, ale mám jistotu, že nikdy nic co napíšu nepoužijí proti mě. Proto je pro mě snažší psát na blog než jít ven s kamarádem a vylívat mu obsah hlavy…
Kterých je tvých pět oblíbených blogů?
Raubířky Bloody Mary riot grrrl zin, který hlásaj „Raubířky všech zemí světa, spojte se!“ 🙂 Velmi svéráznej blog s vlastním tematickým magazínem, rozhovory s různejma nekomerčníma kapelama /například holčičí hiphopové duo ČokoVoko z Brna, kterým je též věnována jedna rubrika na mým blogu/ a pozvánky na všemožný akce.
Blog mojí kamarádky, pojmenovala jsem si ho Svět podle NeBel, páč tam píše záznamy o tom, co zažila, co kde viděla, a hlavně, co kde slyšela za muziku. V neposlední řadě zde můžete najít recenze na filmy, kapely a taky zajímavé fotografie, vše by NeBel(r) osobně.
Tohle je už populárnější plátek, tvůrcem je Ammee. Krom videí, reklam, srandiček a vtipů zde najdete oblíbený bleskový otázky, colorfulls a avatars.
4)
http://nikolena.blog.czJednoduchej design, v jednoduchosti je krása. Blog byl zřejmě založen poměrně čerstvě. To ovšem Nikoleně nebrání ve zveřejňování svých názorů a postřehů. Je jí 16 let a poslouchá věku přiměřenou muziku -> punk 🙂 Taky jsem měla takové období. Nostalgie – vzpomínky na mládí 😀
5)
http://lucien-in.blog.czPodle všeho novopečenej blog, kde se bude asi do budoucna mísit fotografické umění s deníkovými záznamy (ne)všedních dnů. Bohužel zatím opravdu málo materiálu:( Budeme si muset asi nějaký čas počkat, co se z toho nakonec vyklube. Doufám, že nás Lucien příjemně překvapí. Coming soon 😉
A.: No většina z mých opravdu oblíbených blogů už skončila, což je podlě mě velká škoda, ale z těch co fungují je to asi Rainy:
http://nothing-to-lose.blog.cz a Dee:
http://shinky.blog.cz/….. k těmhle dvěma slečnám mám blíž než k ostatním, protože už na jejich blog chodím docela dlouho a přijde mi, že je znám…
Co se ti líbí nebo nelíbí na blozích ostatních?
D. : Líbí se mi, když je cítit jakýsi „duch blogu“, když si můžu vytvářet představu o autorovi, podle toho, jakými tématy se zabývá, co prezentuje vlastními články nebo uměleckou tvorbou. Když můžu přemejšlet, co se snaží svým blogem vykřičet do světa.
A co mě fakt vytáčí je, když hledám nějaký článek, najedu na blogy a všude je zkopírovanej ten samej text slovo od slova. To mi pak pěkně tečou nervy. Připadá mi to totálně bezduchý a prázdný. Samozřejmě, že když je to třeba o nějaké kapele, tak údaje jako jména a data narození stejná být musí, ale proč to kruciš nemůžou zabalit do vlastních vět? Co je to potom za blogování, když člověk mačká jen kombinace kláves ctrl+c a ctrl+v? No vidíš, už sem zase rozčilená 😀 To je nebezpečný téma pro konverzaci 😛
A.: To je těžký jen tak vyjmenovat, ale na to abych četla články mě musí zaujmout design a blog musí být přehledný. A potom už záleží na obsahu blogu… ale konkrétně nemám ráda blogy, který jsou založený jenom na kopírování informací o celebritách apod. Tady už se totiž ztrácí kouzlo osobnosti a podlě mě to je nesmyslný, protože kdo hledá nějaký informace tak si je stejně najde jinde než na blogu. Ale to je jen můj názor…
Propaguješ nějakým způsobem svůj blog? Prozradíš jak?
D. : Jop. Dělám to nenásilně tím způsobem, že píšu komentáře k ostatním článkům, zanechám tam odkaz na svůj blog a když někoho komentář zaujme, tak se třeba zastaví mrknout. Tedy, aspoň doufám, že to tak funguje. A nebo když mám někdy čas, tak sem tam vyplním nějakou tu bleskovku svým netradičním způsobem /povětšinou vídám odpovědi typu „jj“, „plísky“, „mocinky“ etc. Promiňte, ale kdo neumí odpovědět na otázku nějakým normálním slovním spojením nebo větou, je podle mě idiot./, tak možná i to občas zaujme.
A.: Myslím si, že ne. Jediný co dělám je, že nechávám odkaz na svoje stránky když píšu komentář, ale to není kvůli propagaci spíš jenkvůli tomu, aby mi autor stránek mohl odpovědět nebo tak. Jediná propagace asi bude tenhle rozhovor… xD
Co myslíš, že by mohl zlepšit tvůj kolega z rozhovoru na svém blogu?
D. : Pěknej blog vizuálně, ale hlavně kvalitní články. Pročítala jsem si, co o sobě Barča napsala, a je mi velmi blízká věkem, povahou, vnímáním světa a hudebním vkusem 🙂 Podle informací na blogu jsem pochopila, že psaní přerušila a opět začla naplno v magické datum 22.2.2008
Bohužel asi žádnou připomínku na zlepšení nemám, jelikož blog se mi opravdu strašně moc líbí! Jak už sem řekla – úžasný fotky, príma články a postřehy… Takže jediný, co bych k tomu měla, je: „Vydrž, Prťka, vydrž!“ 🙂
A.: Na stránky Daydie jsem se dívala, ale nečetla jsem celý její blog takže nechci soudit. Myslím, že má osobitý design / i když na můj vkus moc tmavý a depresivní.. / a její články jsou částečně osobní, ale i informativní a člověk se na jejím blogu i něco dozví. Řekla bych, že jestli se líbí blog autorce neměnila bych nic.
Sedíš víc za počítačem nebo před televizí?
D. : Jednoznačně sedím více u počítače, jelikož na něm pracuju do školy, vyřizuju maily, bloguju, plus nějaká jiná zábava. U televize jsem k zastižení jen když dávají nějaký dokument, dobrý celovečerní film nebo kriminální příběhy.
A.: U mě to vyjde asi na stejno…
Co posloucháš za hudbu?
D. : Hudba je velkou součástí mýho života. Musí pro mě bejt zajímavá, citlivá, tvrdá, něžná, silná, s kvalitním textem, s myšlenkou, nebo naopak jednoduchá blbina… všecko podle libosti a chuti. Nejvíc mám ráda alternative rock, grunge, indie, downtempo, trip hop, chillout, metal core, jazz, klasickou hudbu, ska, punk rock… prostě od každýho něco. Jmenovitě poslouchám například Matahari, Muse, The Organ, Paramore, United Flavour, Horkýže slíže, Fionu Apple, Hooverphonic, Portishead, The Peaches, System Of A Down, Nirvanu, Tool, Gaia Mesiah, Janis Joplin, Karla Kryla, Bullet for My Valentine, Edith Piaf, Jimiho Hendrixe, Guano Apes, Jefferson Airplane, Paradise Lost, Airfare, Glena Hansarda, Depeche Mode, ProFunkUniT…
A.: Styl asi punk, punk-rock a rock, ale neposlouchám hudbu podle stylu. Spíš si vybírám skupiny podle toho o čem zpívají a jestli mi ty texty mají co říct nebo ne…
Jaký film se ti naposled líbil?
D. : Strašně moc se mi líbil francouzský snímek Angel-A /recenzi jsem napsala na blogu :)/ a naposledy jsem byla teď v kině na českém kousku od Bohdana Slámy /Divoké včely, Štěstí/ – Venkovský učitel s Pavlem Liškou a Zuzanou Bydžovskou v hlavních rolích. Je to krásný a na pár místech až dojemný film o hledání lásky v nelehkejch životních situacích.
A.: Obecně mám ráda drama a nejvíc mě dlouhodobě dostalo drama Narušení…
Jaké je tvá oblíbená knížka?
D. : Od mala mám ráda knížku Ema naopak a Dášeňku čili život štěněte 🙂 Maminka je knihovnice, takže jsem strávila hodně času mezi regálama a voňavejma knížkama. Přečetla jsem už hromadu knih a doporučovala bych ostatním blogerům občas zvednout oči od monitoru a přečíst si nějakou literaturu, páč se tím nevědomě ukotvuje v mozku pravopis, což je častým problémem blogů, jak jsem si všimla 😉 Jinak třeba Obraz Doriana Graye, Rozhovory s útěkem, Malého prince, Hrdého Budžese, Oněgin byl rusák, Korálky v pupíku, Scholu Alternativu, Monarchu Absinta, My děti ze stanice ZOO, Díru v duši, Blues pro bláznivou holku…
A.: Přiznám se, že je to spíš knížka, kterou jsem četla naposledy a zaujala mě, protože fakt oblíbenou nemám. Byla to Smrt v Benátkách od Thomase Manna, protože je na zamyšlení a odráží se v ní i život autora.
Co nejčastěji děláš, když zrovna nebloguješ?
D. : Dělám něco do školy – mám před maturitou a už se to dost blíží, mlátim do kytary, poslouchám muziku, zpívám, piju kafe a kouřím cigarety /film Coffee & Cigarettes – príma hláška „Coffee and cigarettes-that’s the combination“ :)/, spím, kreslím, fotím, chodím na procházky, jezdím na in-line agressive bruslích, maluju, chodím na koncerty, do divadla a do kina na art filmy, hraju na klávesy, povídám si s kamarády a vymejšlím kraviny 🙂
A.: Starám se o zvířata / kočka, pes a rybičky…/, poslouchám hudbu, chodím po venku, fotím, čtu…. dřív by sem asi patřilo i učení, ale teď mám trošku jiný starosti takže škola není úplně náplní mýho života.
Děkujeme za rozhovor.
