 |
Vítejte u dalšího pokračování pravidelné rubriky Starší a pokročilí, v níž se můžete seznamovat s blogujícími seniory.
Třetí díl se zaměřuje speciálně na blogující muže. Seriál pro vás připravuje blogerka Edith Holá.
|
I přestože se seriál zatím zabýval především blogujícími ženami v důchodu, nápad k němu jsem dostala díky setkání s jedním starým mužem. Potkala jsem ho nedávno ve frontě na autobus. Vpisoval a škrtal na úhledně přeložených bílých papírech, a tak mi to nedalo a zeptala jsem se, jestli ještě píše dopisy. Představila jsem si, jak si dopisuje se svou láskou, kterou potkal:-). Překvapilo mě, když mi odpověděl, že píše dopravní elegie. V autobuse mi držel místo a začal vyprávět o tom, jak má spolek starých pánů, se kterými chodí na dlouhé výlety po okolí, pak jdou na pivko a tam vždy někdo přečte nějakou báseň nebo povídku.
V té chvíli jsem si říkala, že je to zřejmě ojedinělý jev, že lidé v důchodu jsou buď na zahrádkách, hlídají vnoučata nebo sedí před televizí. Vybavil se mi M. Krobot z Knoflíkářů, jak se rezignovaně před bednou pokoušel vytvořit pivní bubliny. Zřejmě jen výjimeční chodí cvičit nebo mají nějakou aktivitu. Nedalo mi to a stačilo pár trefně zvolených slov do vyhledávače na internetu a za chvíli jsem zjistila, že snad blogují všechny babičky v Česku. O některých z nich už jste si mohli přečíst v prvních dvou dílech (
zde a
zde).
Tento díl bude věnován pouze blogujícím mužům, kteří už nesou nejméně šestý křížek, a nevadilo jim, že o nich budu psát. Ke svému věku se hrdě hlásí, stejně jako k fotografické a textové tvorbě na svých blozích.
Protože jsem se kdysi poučila filmem Muži nestárnou, kde František Rolánd stále zůstává úchvatným, mladistvým a plným elánu, zatímco milenky stárnou. Proto také udělám výjimku a věk uvádět nebudu. Muži nestárnou.
S blogerem vystupujícím jako Old Boy (níže na obou fotkách) jsem se seznámila až díky tomuto seriálu.
Jeho články mě baví. Dokáže i o tom, že manželka má zlomenou nohu, a on se tedy musí zapojit do práce v domácnosti, psát s dávkou humoru vůči sobě. Z jeho textů se tak dozvíte, jak žije a co si myslí. Dokáže napsat k Valentýnovi, jak svátek vznikl a ještě článku dát jiskru pomocí vtipů a obrázků. Z každého jeho textu se dozvíte něco, co vás zaujme. Tak jsem si do paměti zapsala, že Old Boy má neustále u sebe sešitek (prý ušmudlaný), do kterého si zapisuje myšlenky a postřehy. Střádá do prasátka padesátikoruny a jeho přáním je vydat knížku. Držím palce. Stejně jako blogerovi Jiříkovi, který byl vášnivý motorkář. Pak ale motorku prodal, ale dodnes má o své lásce sny. I on umí napsat o zdánlivě obyčejném velmi poutavě. Tak třeba o tom,
jak se stal kafařem. Také lásku k jódlování bere bloger vážně. Třeba vás to zaujme jako mě:
Umíte jódlovat?
King Rucola (níže na fotce) je známý bloger.
Má několik blogů. Mně asi nejvíce zaujal
nivnice.blog.cz, který ale on považuje za opomíjený. Na jeho texty je třeba si udělat čas. Jsou často dlouhé a jeho zvláštní humor nesmíte číst jen tak jedním okem s odbíháním po domácnosti. Jinak se vytratí pointa. Přimlouvala bych se za kratší texty. V adrese blogu, který jsem z jeho tří vybrala, je Nivnice. Proč? Kingovi to připomínalo buddhistickou nirvánu. Myslel si totiž, že to znamená „sladké nicnedělání“. Přeji Kingovi nejen sladkou siestu, ale i to osvícení.
Další bloger sbírá hodiny, tak je to prostě děda Tik tak (na fotce níže).
Fotky svých hodinářských úlovků, které sám umí spravit, najdete v rubrice Hodiny – moje záliba. Jeho blog je především zaměřen na život a historii místa, kde bydlí. S tím záměrem vznikl. Jenže Blog.cz vás často zláká i psát na téma týdne a stát se součástí komentujících blogerů, takže se na blogu „Broumov, Olivětín – všude žijí lidé“ objevily i další rubriky. Jen tak dál a více i
fotografií rostlin a bylinek, které pěstuje manželka. Možná sem tam i nějaký ten recept, který bude vyzkoušen a
nafocen, trochu
melounové krásy a blogerky se na blog Dědy Tik taka jen pohrnou.
Bloger Břetislav Badina (níže na fotce) má vskutku krásné jméno.
Co myslíte je pravé, nebo je to přezdívka? Blog je o mnohých vzpomínkách, myšlenkách a názorech blogera. Nedávný jeho článek připomněl knihovnu chobotnici, o níž jsem, jedouc před pár dny přes Letnou, také přemýšlela. Bylo mi líto, že tam stát nebude. Mí synové by do ní určitě rádi jako studenti chodili. Názvy jeho článků a rubrik jsou víc než výmluvné: Kdo si hraje, nezlobí, O muži na své místě, Z kapsy prázdné – vysypané… U vášnivého šachisty si vyberete a počtete.
Snad bych ukončila slovy Dědy Tik Tak: „Hodinám i nástrojům na jejich výrobu, stejně jako varhanám moc nesvědčí, když stojí ladem, nejdou, nebo se na ně nehraje. Vlastně ani naší mozkovně moc nesvědčí, když zahálí. Udělejte, co můžete, s tím co máte, tam kde jste. Je to vlastně i takové moje motto, aby ta naše mozkovna byla stále něčím zaměstnaná.“
—
Níže odpovědi zmíněných blogerů na otázku:
Co ještě jiného jste ve starším věku po padesátce začal dělat, co předtím ne?
—
Povodne som bol architekt, potom grafik a po pätdesiatke baby-sitter na plny uväzok. Odkojil som asi osem az devät deti, ktore su dodnes mojou pracou „poznacene“. Zacal som intenzivnejsie pisat a pripravoat knihy aj do tlace, nielen do sufliku. Pretoze som vysloveny „Spätzünder“, tak som vlastne zacal az po pätdesiatke zit a tvorit. Dokonca znovu planovat a stavat.
—
Po odchodu na důchod jsme s manželkou zvažovali, jak dál s časem, a i když mám svého koníčka, je třeba se trochu udržovat i po fyzické stránce, a tak manželka sehnala pozemek na zahradu, a tam trávíme – pokud to jde – volný čas, a jak to na zahrádkách bývá, tak především prací.
od roku 1966 žije v Broumově Olivětíně
—
Odpovím rádoby „ftipně“. Začal jsem ochabovat, což předtím ne.. a to vadí, protože by mě bavilo třeba učit se japonsky, vlastně jsem zpozdile nedávno začal španělštinu (kvůli partnerce synka), ale bída bídoucí s udržitelností slovíček v nebohé hlavě, šachy by taky dokázaly pohltit hodiny, kdybych se ke hraní zase vrtnul a taky bych měl nacházet čas zas číst knížky…
bloguje od října 2010, pochází z Velvar, v dospělém věku se stal pražskou naplaveninou.
—
No, jsem zahrádkář, cestovatel /m.j. celá Evropa, Kuba, část Afriky apod./ a milovník jazzu, zejména toho klasického, známého pod pojmem dixieland.
Kroměříž, bloguje od roku 2006
—
Jak píšu v profilu, zajímá mě i turistika a kulturní a historické památky, čili témata, o nichž se dá dobře psát.
z Prahy, blogovat začal 18.8.2006
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související