Blog zaměřený na vše spjaté s tématem týdne doznal několik drobných vylepšení.
„Oživila jsem design, udělala rozhovor s Uajiim, aby se zas představili všichni z týmu, budeme psát komentář každému, koho vybereme, a s výhercem knížky vždy publikujeme kraťoučký rozhovor, plus to vidím tak, že jestliže nebudou komixy v AK, tak budu občas vytvářet komixové příspěvky k TT.
Zatím takhle, dál se to ještě vymyslí, v pátek jdu do čajovny s Agrrr, to budeme kreativnější než po netu
🙂 Jinak nikdo z nás nehodlá skončit v dohledné době :-)“
Tak jste to všichni slyšeli – téma týdne nejenže nekončí, ale tétéčkáři (jak se neoficiálně sama nazývá komunita spjatá s blogem tema.blog.cz) mají do budoucna smělé plány. Buďte u toho a rozhodujte o příštích tématech týdne. Všichni jste zváni:
Zřejmě se ukazuje, že blogeři přistupují k tématu týdne tak trochu jako žáci ve škole, kteří dostanou nějaké téma na slohovou práci, a prostě ho musí vypracovat. Tím by se i vysvětlovalo pravidelné naříkání tétéčkářů nad vznikem jednovětných článků „To je ale blbý téma„, které se hojně rodí týden co týden 🙂
Témata týdne tak nadále zůstávají nadčasová, jak si to kdysi odhlasovali čtenáři tohoto blogu v jedné anketě:
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků