Drobné změny v tématu týdne

Blog zaměřený na vše spjaté s tématem týdne doznal několik drobných vylepšení.

Ke změnám se vyjádřila Dubious Cat, která blog věnovaný tématu týdne rozjela loni v květnu:
„Oživila jsem design, udělala rozhovor s Uajiim, aby se zas představili všichni z týmu, budeme psát komentář každému, koho vybereme, a s výhercem knížky vždy publikujeme kraťoučký rozhovor, plus to vidím tak, že jestliže nebudou komixy v AK, tak budu občas vytvářet komixové příspěvky k TT.
Zatím takhle, dál se to ještě vymyslí, v pátek jdu do čajovny s Agrrr, to budeme kreativnější než po netu 🙂 Jinak nikdo z nás nehodlá skončit v dohledné době :-)“
Tak jste to všichni slyšeli – téma týdne nejenže nekončí, ale tétéčkáři (jak se neoficiálně sama nazývá komunita spjatá s blogem tema.blog.cz) mají do budoucna smělé plány. Buďte u toho a rozhodujte o příštích tématech týdne. Všichni jste zváni:

tema.blog.cz

P.S. Osobně mě na tématu týdne trošku mrzí jedna věc, a sice ta, že vyhlašovaná témata (pocházející z návrhů blogerů) nijak nereagují na aktuální události. Párkrát v minulosti proběhlo několik pokusů vyhlásit téma na aktuální událost (Prázdniny, Talentmania, Podzim, Halloween, První vločka, Co si přeji k Vánocům, Václav Havel), blogeři to ale pokaždé přijali s nelibostí.
Zřejmě se ukazuje, že blogeři přistupují k tématu týdne tak trochu jako žáci ve škole, kteří dostanou nějaké téma na slohovou práci, a prostě ho musí vypracovat. Tím by se i vysvětlovalo pravidelné naříkání tétéčkářů nad vznikem jednovětných článků „To je ale blbý téma„, které se hojně rodí týden co týden 🙂
Témata týdne tak nadále zůstávají nadčasová, jak si to kdysi odhlasovali čtenáři tohoto blogu v jedné anketě:

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: