interpunkční.org

Muž mě vzal na kulturu. Připadala jsem si jako před 13 lety, když jsme se seznámili. Ne pro závan romantiky čerstvě zamilovaných, ale pro údiv, co všechno je možné. Tehdy děvče z těžce exaktní fakulty bylo ve společnosti studentů fildy v Týnské literární kavárně úplně paf. Ostatně, exotika vzájemná.
Za těch pár let jsem si na specifikum čistě humanitně vzdělaných lidí zvykla, nicméně tohle performance bylo silné kafe. Resp. ne-performance. Z youtube představený projekt, kde se snoubí čtení poezie, improvizovaná hudba a improvizované čmárání plnicím perem na meotaru. Dokonce je to mezinárodní záležitost. V Praze s účastí ukrajinského velvyslance a jeho manželky. Na webu, který má špatně rozluštitelné jméno, rozdILovI.org, můžete shlédnout záznamy life produkcí a vyrobit si originální pohlednici. Ty jsou pěkné.
Ale co dělá celý program životným? Společensky nosným? Dobře výdělečným? Netuším. Jediná možná odpověď je osobnost básníka, dobrá duše, která dýchá a tvoří pro Ukrajinu už přes dvě desetiletí. Bard, zpívající napříč společenskými skupinami, s pestrou paletou témat. S přesahem do politicko – sociálních aktivit. Jeho tvorba je opravdová, oslovující, živá a jeho texty se můžete potěšit zde. Serhij Žadan.
A k tomu si vyrobte e-pohled. A pošlete si ho mailem, nebo na fb. Bez uhlíkové stopy.
PS: Skautský institut na Staroměstském náměstí – deset bodů z deseti!

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: