Domove, sladký domove

Tři týdny utekly jako voda. Několik návštěv, několik výletů. A nově objevený společník, nejspolehlivější ze všech – mandelinka bramborová. Provázela mě každým dnem, někdy dvakrát. Byla na místě, kdykoliv jsem na ni pomyslela, vždycky na mě měla čas, nikdy nezklamala. Malý brouk v pruhovaném mundúru a jeho čtyři oranžová larvální stádia.
Každý rok je vyčleněno alespoň deset řádků záhonu na brambory, spíš víc. Letos šestnáct. Je z toho zásobička na zimu, většinou vydrží až do raných brambor dalšího roku. Loňský rok nikoliv. Mandelinka úřadovala zdatně i přes několik druhů postřiků, takže finálně se ukázalo sbírání ručně jako nejlepší řešení. Letos jsme se postřiky nezdržovali. Listy s žlutými vajíčky, mini larvičky, měkounké larvy, které sedí na listu jako přilepené, a pevní brouci, kteří padají, jen se do listu drkne. Perfektně zmapovaný cyklus. A řeknu vám, je to posedlost!! Dokonalé soustředění při prohlížení stonků vyčistí hlavu, meditace hadr. Zadostiučinění s každou sebranou potvorou se sveze kanálem latentní agrese nahromaděné během dne. Potěšení z plnícího se kelímku, úspěšného lovu. Soupeření s dalším predátorem při dobývání potravy dodá obživě grády. Prostě nečekaná realizace! Ale taky úleva, že nejsem zemědělec…
Co se ještě vešlo mezi venčení psa a sběr mandelinek? Třeba hledání „ztracených míst“ v okolí rodiště, prima počin Lužického horského spolku, o kterém jsem nikdy dřív neslyšela. Našli ruiny v krajině, našli k nim pamětníky a u každé haldy si můžete stáhnout QR kód s natočeným filmkem, umístěným na youtubku. Tu bývala restaurace, tady poustevna, támhle rybníček, atd. adt. Moc pěkná záležitost.
Což mi připomíná, že když se někam jede vlakem, je dobré si zkontrolovat, jestli se vás netýká výluka. Obzvlášť, když chcete jet sice předposledním spojem, ale zato v osm večer a s malým děckem. Může se vám stát, že budete na zastávce vlaku koumat, proč ten vlak nejede a nejede a proč vám přímo před nosem, teda skoro – na druhé straně rybníka, profrčel v ten samý čas autobus. Podvečerní procházka, která nasedla na předchozí procházku desetikilometrovou naštěstí skončila v duchu mezilidské pomoci, i když se pan řidič výlukového autobusu, kterého jsme si stopli při jeho nekonečném pendlování, tvářil jako mlejnek na lidské maso.
Dítě výlety oceňovalo obzvlášť. Dost často spontánně zulo botky a vyrazilo. A: Maminko, taky! Trávníky umíme, písek taky, ale že je měkké i jehličí, to bylo celkem překvápko. Jako nejhorší jsem vyhodnotila šišky a větvičky, všechno ostatní se celkem dá. I kamení. Jedinou nevýhodkou jsou neumytelné nohy. To je v naší společnosti těžký prohřešek, u žen obzvláště. Ale možná se trendy změní, protože v Praze se už dělá pro děti interaktivní dílnička, kde mohou mláďata čichat k listí, hladit si kůru kmenů stromu a dokonce okusit i chlad kamenů. To vše pro děti od 5 do 12 let, za pouhých 120korun vstupného, případný doprovod + 60Kč. Možná na dalším workshopu dojde i na chůzi na boso.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: