Dveře doKorán I.

Průvodcem PhDr. Ivan Hrbek, CSc.

Korán, nakl. Academia, 7. vydání, v tomto překladu 3., r. 2000

Letmý pohled do „krutoknihy“ zbrzdila úžasná předmluva dr. Ivana Hrbka. Byť se tenhle blog bude podobat referátu z literatury a dějepisu, nelze se nepodělit o informace, které tento přední český a světově uznávaný arabista a islamista uvedl v úvodní studii k nejpřesnějšímu překladu Koránu do češtiny. V lepším případě sáhněte po originálu, je to nanejvýš zajímavé čtení.

Islám vznikl na Arabském polo-ostrově v 7.stol. n.l. Tehdejší populace se dělila na putující beduíny a usedlíky v oázách a městech. Ti byli často původem kočovníci. Hierarchie společnosti se vymezovala pokrevním příbuzenstvím od rodů přes klany až ke kmenům. V čele komunity stojí náčelník, jímž se stává na základě svých schopností. Ve společnosti hraje silnou roli solidarita mezi pokrevně příbuznými. Regulátorem vztahů mezi komunitami je obávaný akt krevní msty, paradoxně funguje jako velmi dobrý „down“ regulátor zločinnosti. Arabština byla přes přítomnost dialektů srozumitelná všem.

Hlavní zdroje obživy jsou pastevectví velbloudů, koz a ovcí, částečně řemeslná činnost a zejména obchod.

Město Mekka je díky přítomnosti bohatých vodních zdrojů významnou zastávkou na obchodní stezce z jihu na sever, spojuje námořní cestu z Indie se Sýrií a Palestinou. Mimo to je v Mekce staré pohanské božiště Ka´ba, uznávané jako poutní místo. Všem je známá budova z černého kamene (snad úplně prvotně Saturnův chrám), vystavěna nad kamenem meteorického původu. V době poutí je to místo konání velkých trhů a výdělečné je pro Mekkánce i zajišťování služeb poutníkům. V 7. stol. jsou Kurajšovci hlavní obchodníci této oblasti.

Náboženství Arabů je v této době značně různorodé, od vyznávání džinů a démonů až k božstvům, jež jsou nejčastěji odvozena od nebeských těles, klasicky Slunce, Měsíc, Venuše. Přítomné jsou i komunity židů a křesťanů, ovšem nikterak rozšířené či vlivné.

Muhammad je nevýznamný příslušník rodu Hášimovců, z větve výše zmíněných Kurajšovců. Po svatbě s bohatou vdovou se z něho stává obchodník. Doba, ve které Muhammad zažije první zjevení, je příznačná rostoucím zhoubným vlivem bohatství na solidaritu ve společnosti, ta se drolí v přímé závislosti na rostoucí zámožnosti a moci jednotlivců. Psychická krize Muhammadova je vyústěním společenské a morální krize v Mekce. Zjevení se odehrávají formou transu nebo extáze. Jejich výstupem je propagace víry v jediného Boha, všemohoucího a dobrotivého a také posílení vědomí společenské vzájemnosti. Muhammada hlásá v úzkém rodinném kruhu, tajně. Zavádí modlitbu, která nebyla dosud v arabské společnosti zvykem a přidává k ní kultovní pohyby (stoj-úklona-pokleknutí), byť ty nejsou v Koránu popsány. Důležité je, že sám Muhammad důsledně rozlišuje zjevení a své vlastní výroky. Příznivci jsou především mladí lidé hledající novou životní ideologii. Menšinově se pak přidávají otroci a sluhové svých, tímto učením oslovených, pánů, či Arabové stojící mimo rodový systém. Celkem získá k osmi desítkám přívrženců. Z počátku sklízí výsměch oligarchů. Postupně se ale výsměch přetavuje do obav z ohrožení pozic. Roli hraje jednak silný akcent Muhammadova učení na podporu nemajetných, dále případná možnost jeho uznání prorokem veřejností. Z toho by pak plynula nutnost uznání jeho převahy nad současnými autoritami v Mekce a přenechání vedení města jemu. Dochází k zastrašování jeho i jeho přívrženců. V tomto několikaletém období prokazuje Muhammad silnou víru ve svá zjevení a prakticky rozpracovává islám z teologického hlediska do konečné podoby. Po smrti svého strýce a manželky Muhammad přichází o nezbytnou podporu a ochranu v rámci rodu. Dochází i k pokusu o jeho násilné odstranění. Muhammad zahajuje jednání s předáky oázy Jathribu (později Medíny), kteří doufají v Muhammadovu schopnost uspořádat tamější poměry. Roku 622 odchází do Medíny – Města Prorokova. Odchod z Mekky se nazývá „hidžra“ a je to počátek muslimského letopočtu. Slovo dnes často překládané jako „útěk“ má původní význam „přerušení kmenových a rodových svazků a vztahů a navázání nových“.