Hakuna matata
V dubnu se započal můj projekt „svobodného bytí“. Finanční zajištěnost na dva měsíce a svoboda pohybu, myšlení, konání. Za školních let to byla jednou ročně samozřejmost. Tehdy hlavně ve znamení touhy po exotice, dobrodružství. Projev mladické zvědavosti a lačnosti, lehce bržděná strachem rodičů. I to mohlo být výzvou, zase si to zkusit. Nicméně moje lačnost se posunula ke sférám poznávání sebe, odhalování vnitřního vesmíru v interakcích, na které nezbývá při zaměstnání čas, odhodlání, síla. Zkrátka soustředěné prožívání svého osobního ostrova. Stejně důležitým plánem byl detox. Kafe, alkohol, maso, občasné cigi, chemické sladkosti, prostě eliminace všeho, čím se zanáším. Takže, jak to dopadlo?
Sleeping Beauty
Dospání chronického spánkového deficitu je dar z nebes. V podstatě to považuji za hlavní příčinu pseudo-depresí a nervozity současné doby. Aspoň u sebe. Jak by mnozí čekali, nezačala jsem vyspávat do oběda, jen jsem si daleko častěji dopřávala osm hodin spánku. Zázrak. Svět je barevnější!
Freedom Rules
Co mi dalo pod nohy, bylo, říkám tomu, moje povinnostní myšlení. Pečlivý management času je vedlejší produkt mysli zaměstnaného člověka. Pokyny mozku typu: Je pěkně, honem ven! Nebo: Jdi tam teď, bude tam méně lidí! Atp. To byla pěkná fuška a zabrala mi přes dva týdny. Pak jsem se dostala do vyklidněného stavu, mám-li to vztáhnout na výše uvedené příklady, do modu: klidně zmoknu, když na to přijde; fronta nevadí. Vedlejším postřehem je to, že lidí není nikdy míň. Dopoledne jsou obchody narvané skoro stejně, jako odpoledne a to nikoliv jen důchodci, nebo matkami na mateřské.
Sex O´Clock
Další aspekt jsem mohla čekat, ten se totiž dostaví i během dovolené. Řekněme si to na plno, 1,5 úvazku dusí sexualitu a ne, že ne. Pokud teda nemáte vztah na pracovišti … Když odhlédneme od nejpalčivějšího problému, kterým je „chuť“, zaznamenání hodné jsou i narůstající tendence ke zdobení se, upravování se. Věci, které mě normálně fakt nebaví a které by vlastně člověk chodící do zaměstnání, kde pracuje s lidmi, měl řešit.
Miss Sporty
Začala jsem se hýčkat pravidelným pohybem. Sport skoro každý den, obden. Cokoliv, jakkoliv. Kolo, plavání (mimochodem, tady opravdu platí, že dopoledne je v bazénu méně lidí), dlouhé procházky, běh. Dokonce jsem si navýšila jogging kilometry, jako nic, přátelé! Kila stejná, kalhoty volnější, chůze zpříma, po schodech jako srnka, bolavá záda neznám. A tohle všechno půjde do háje první …
Neglect Syndrom
Kovářova kobyla chodí bosa a co teprve kovář? Aneb oběhání preventivních prohlídek, dlouze odkládaná kontrola a vyndání nebezpečně se tvářících znamének, dořešení rok obtěžujícího ekzému… Jojo…
Food Not Bombs
K detoxu snad jen to, že vyřazením něčeho z jídelníčku, zejména masa, zjistíte, kolik existuje dalších potravin. Nová jídla, kuchaření podle kuchařek, vcelku zábava. Těšila jsem se, že změnu ocení i moje pokožka, ale bohužel musím doznat, že nikoliv.
Reader´s & Writer´s Digest
Čas na čtení, soustředěné čtení, dlouhé a nepřerušované čtení. Nikoliv hltání odstavců s pozřenými sousty snídaně nebo večeře. Nikoliv usnutí s knihou na obličeji, popř. obličejem na knize. V tomto období vzniká můj blog. Resumé rozumování. O odrazu zaměstnání ve zdravotnictví na člověka, teď i o stopách zaměstnání jako takového.
Rabies Free Time
Dá se říct, že teď, necelé dva týdny před nástupem do nové práce, mám tempo, měřeno současnými měřítky, opravdu hlemýždí. Aktivuju se, když mě něco zaujme, nebo je potřeba máknout, ale v mezičase hakuna, matata.
Pravdou je, že jsem se za celou dobu nenudila ani chvíli. Naopak. Brala bych delší čas na vybrušování zklidňování se, protože moje schopnost odolávat stresu začala teprve rozkvétat. Nervozita čeká za dveřmi, jen dva prstíčky … A další řešení? Řešení zaměstnaného člověka? Myslím, že úvazek 0,8 s celotýdenní pracovní dobou a pak dva měsíce v kuse volno, by mohla být cesta. Jednou za pár roků. V době, kdy je státní důchod pro naši věkovou kategorii v nedohlednu, je to úplně jedno, jen se nebát nestandardních řešení.