Výsledky literární soutěže

V době mezi 30.9 až 13.10. mohli čtenáři tohoto blogu vybírat v anketě vítěze naší literární soutěže o nejlepší povídku na téma „Setkání s literární postavou„, pořádané ve spolupráci s nakladatelstvím Fragment.
Do finálové ankety se z celkového počtu 538 přihlášených povídek probojovalo 10 nejlepších povídek, mezi kterými jste vybírali vítěze. Jak zní jejich jména?

Anketa byla ukončena včera v pravé poledne a na obrázku níže najdete její výsledek:

Vítězové soutěže:

1. místo – Ana „Knihofil18“ Syringa: Lichotník (670 hlasů)
2. místo – Catherine: Setkání s literární postavou (667 hlasů)
3. místo – Casion: Nečakaný darček (185 hlasů)
Ceny pro vítěze:
1.místo: Vlastní výběr knih z nakladatelství Fragment za 1500 Kč, zviditelnění blogu na úvodní stránce Blog.cz, prohlídka TV Nova a PR předměty TV Nova.
2.místo: Vlastní výběr knih z nakladatelství Fragment za 1000 Kč, zviditelnění blogu na úvodní stránce Blog.cz, prohlídka TV Nova a PR předměty TV Nova.
3.místo: Vlastní výběr knih z nakladatelství Fragment za 500 Kč, zviditelnění blogu na úvodní stránce, prohlídka TV Nova a PR předměty TV Nova.
Výherci budou kontaktováni prostřednictvím kontaktních údajů, které mají uvedeny ve svém uživatelském profilu.
Všem soutěžícím děkujeme za účast a těšíme se na vás v některé z příštích soutěží. V příštích dnech se budete moci na tomto blogu těšit na shrnující článek, který se ohlédne za celou soutěží a přinese zajímavá čísla a nejdůležitější informace spojené s celou soutěží. Dozvíte se například, jaké literární postavy se v soutěžních povídkách objevovaly nejčastěji, a jaké knihy aktuálně mezi uživateli Blog.cz patří mezi ty nejoblíbenější.
Připomeňte si na závěr znění vítězného textu, který napsala 16 letá blogerka vystupující na blogu knihofil18.blog.cz pod přezdívkou Ana Syringa. Její krátká povídka, která se vešla do soutěžního limitu 1800 znaků, pojednává o jednom neobyčejném setkání s chrličem Xemeriem z knihy Zelená jako smaragd, která je závěrečným dílem populární knižní trilogie Láska nezná čas od německé spisovatelky Kerstin Gierové.

Lichotník

Nahnevane odhodím knihu – Zelená jako smaragd – cez celú izbu. V duchu preklínam spisovateľku. Prečo mi to robíte? Prečo sa Gideon správa ako vypočítavý bastard? Neostáva mi nič iné, než v návale adrenalínu, smútku a zlosti spáchať ten najhorší zločin – agresívne hodiť knihu o stenu a revať až do zdochnutia.
Keď tu zrazu –
„Au! To naozaj bolelo!“ ozve sa akýsi hlas.
Spozorniem.
Do rúk schmatnem prvú vec, čo mi príde pod ruky – dvojlitrovú fľašu minerálky. Zdvihnem ju nad hlavu, akoby to bola nejaká baseballová pálka.
Kniha sa zamrví.
Načisto som sa zbláznila. Opatrne zdvihnem knihu – a nič. Pod knihou nebolo žiadne zviera, nič a nikto.
Nalistujem si stranu, na ktorej som skončila. Čosi ma však vyruší uprostred prvej vety.
Z knihy lezie akési zviera.
Jedna laba, druhá laba. Hlava. Stvorenie zažmurká a ladne preskočí povrch knihy. Chvíľu si myslím, že mi z knihy práve vyskočila mačka. Ibaže potom si všimnem rozdiely – dva malé rohy na hlave, dve krídla na lopatkách a jašteričí chvost.
Žmurk.
Keď pomaly otvorím jedno oko, malý kamenný chrlič tu stále je.
„Nepamätám si, žeby som zjedla lysohlávky,“ poviem dutým hlasom.
Kamenný chrlič nakloní hlavu. „Prečo si hodila tou knihou o stenu?“
„Štve ma Gideon.“
„Je to len kniha,“ pripomenie mi Xemerius. „Tak teda pokračj v čítaní,“ pobáda ma.
„Začnem čítať až vtedy, keď sa vrátiš do tej knihy,“ prikážem mu, akoby to bol nejaký neposlušný pes.
„Prečo? Ja chcem ostať! Koľkokrát ešte dostanem šancu navštíviť iný svet? Vrátim sa hneď, keď dočítaš knihu. Prosím, prosím, prosíííím!“
Odkašlem si. „No tak dobre. Ale nič neskúšaj,“ varujem ho s prižmurenými očami.
Xemerius sa usmeje. „Ďakujem!“ obtrie sa mi o ruku ako túlavá mačka. „Ja som vedel, prečo sa mi páčiš!“
„Ty lichotník,“ smejem sa.
Všetko je perfektné.
Partnerem soutěže je nakladatelství Fragment:

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: