Překonáváme překážky

Při psaní blogu může člověk občas narazit na nějaký problém. Je proto dobré vždy vědět, kam se můžete obrátit a co dělat, když… Právě takový návod najdete v následujícím článku, kterým končí pětidílný seriál pro začínající blogery a nováčky na Blog.cz.
Předchozí 4 díly najdete zde: Jak na blog.

Trable, které začínajícím blogerům komplikují život, by se daly zjednodušeně rozdělit na dva druhy. Mezi první typ patří problémy technického rázu, kdy si bloger neví rady s nastavením a ovládáním blogu, případně s něčím podobným, co obecně souvisí s počítači a internetem. Většinu základních informací k tomuto tématu shrnul článek Základní ovládání a první nastavení blogu, který nováčkům představil prostředí blogu krok za krokem.
Pokud bloger před čtením dlouhých návodů upřednostňuje přímý dotaz, může se na nás kdykoli obrátit na e-mailovou adresu blog@blog.cz. Odpověď na svůj dotaz můžete čekat do druhého dne. Nově své dotazy můžete posílat i prostřednictvím naší stránky na Facebooku – svou otázku můžete buď napsat přímo na zeď stránky, nebo nám můžete poslat zprávu (přes tlačítko Zpráva).
Mezi problémy technického rázu by se daly zařadit i nejasnosti ohledně toho, jak se váš blog dostane do vyhledávačů a jak si zvýšit návštěvnost, která bývá ve většině případů u nových blogů velmi malá. Tomuto tématu se věnoval druhý článek Návštěvnost a komunita, který přinesl vyčerpávající přehled osvědčených tipů, jak si zvýšit návštěvnost a prosadit se v komunitě.
Druhý typ blogerských problémů, které nejsou zapříčiněny technickými příčinami, má společný původ v konfliktech mezi jednotlivými blogery. Žádný blog není izolovaný ostrůvek sám pro sebe, ale součást velké komunity ostatních blogů, což může občas vyvolávat třecí plochy, na kterých se rodí menší či větší konflikty.
Jeden z takových konfliktů pramení z toho, že svůj blog na Blog.cz si může založit kdokoli. Protože to lidé skutečně dělají, najdete zde nesmírně různorodé složení blogů. Svůj blog zde mají malé děti, teenageři, dospělí i senioři, studenti, zaměstnanci, nezaměstnaní, umělci, prostitutky, učitelé, právníci, lidé s nějakým handicapem, lidé z velkých měst i vesnic, introverti i extroverti, hipsteři, absolventi vysokých škol i lidé s výučním listem, nízkopříjmové skupiny i dobře situovaní příslušníci střední třídy, příznivci konspiračních teorií, hubnoucí dívky, vegetariáni i milovníci masa, kuřáci i nekuřáci, příznivci levice i pravice, gayové i lesby… zkrátka snad každý, koho si dokážete představit.
Z toho logicky vznikají příležitostné konflikty. Jeden z takových nejtypičtějších by se dal nazvat generační propastí. Vzhledem k tomu, že na Blog.cz blogují teenageři i dospělí uživatelé, což jsou v podstatě dva zcela oddělené světy, panuje mezi nimi nemalá míra nevraživosti. Jedním z proklínaných nešvarů, který je připisován blogerům z řad dětí a teenagerů, je psaní nevyžádaných komentářů s pozvánkami na vlastní blog. Zatímco v rámci mladé komunity je to vnímáno jako legitimní prostředek, jak si navýšit návštěvnost, dospělí blogeři toto bez výjimky nenávidí.
Někteří dokonce natolik, že časem vody Blog.cz opustí. Podlehnou tak rozšířenému mýtu, že Blog.cz je služba určená teenagerům, kde „normální blog zapadne„. Není to pravda – „teenagerských blogů“, které zdánlivě opticky převažují, ve skutečností spíše ubývá (s tím, jak se přesouvají na více trendy služby typu Facebook, Tumblr, Pinterest, Ask.fm, Youtube, ad., protože mít blog je u této cílové skupiny v první řadě otázka image, která podléhá aktuální módě), a naopak výrazně přibývá blogů dospělých autorů a seniorů, kteří disponují dostatkem volného času.
Jestliže se tak dříve říkalo, že Blog.cz je teenagerský web, může se jednou stát, že ho naopak ovládnou blogující senioři, kteří jsou vůči sezónním vlivům módy imunní a blog je pro ně stále něco nového a báječného, co jim umožňuje udržovat se v duševní kondici a být v kontaktu se světem. To vše zdarma, dlužno dodat, protože to také hraje svoji roli.
Nevyžádané komentáře jsou však jen špička ledovce. Další konflikty, které uživatele trápí, jsou nenávistné anonymní komentáře a články (čtěte: Máme se rádi, nemáme se rádi), vydávání se za někoho jiného, hacknutí blogu (čtěte: Co je phishing aneb Pozor na svá hesla!) a porušení copyrightu (čtěte: Konec kopírování fotek a článků).
S prvními dvěma problémy vám bohužel příliš nepomůžeme. Obecně platí, že nevstupujeme do konfliktů mezi jednotlivými uživateli, protože nám to nepřísluší a nemáme na to kapacity. Nejlepším řešením tak je problematické komentáře mazat a nežádoucí návštěvníky případně zablokovat. Pokud to nepomůže, je krajním řešením zavést dočasně zakázané nebo moderované komentáře, nezvané návštěvníky to ve většině případů odradí.
V neposlední řadě se můžete v krajních případech obrátit i na policii, pokud vás nějaký nežádoucí návštěvník obtěžuje příliš. V takových případech samozřejmě vyvíjíme součinnost a poskytujeme policii o uživatelích identifikační údaje získané v rámci blogovacího systému (nejčastěji registrační e-mail a IP adresa). Je proto dobré to vědět a upozorňují na to i podmínky služby.
Velice komplikované případy nastávají tehdy, pokud je někomu hacknut blog. Chyba je v takových případech vždy na straně uživatele, který nedostatečně dbal na základní pravidla bezpečnosti (mít bezpečné heslo, nikomu ho nesdělovat, mít odlišné heslo do blogu a registračního e-mailu, odhlašovat se z blogu na cizím počítači – typicky v počítačových učebnách, apod.).
Narazíte-li na podobný problém, ozvěte se na adresu blog@blog.cz – čím dříve, tím lépe (čtěte: Co možná nevíte o uživatelské podpoře). Připravte se na to, že budete pravděpodobně muset nějak dokazovat, že ukradený blog je skutečně váš, což nemusí být tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát (Jak prokázat autorství blogu). Umíme i obnovit zrušený blog, pokud o to bloger požádá, a během posledních let by šly počty podobných zachráněných blogů spočítat možná už na desítky (čtěte: Vaše blogy jsou v bezpečí).
Stejně tak se na nás můžete obrátit v případech, kdy někdo proti vám založí útočný a dehonestující blog, který vás má zesměšnit, ponížit nebo ztrapnit. Takovému jednání se říká kyberšikana a v minulosti se mu zde věnovalo hned několik článku: Obtěžování na internetu, Nulová tolerance kyberšikany a Kyberšikana – zbytečný strašák, nebo reálný problém?
Blogy, které se prokazatelně dopouštějí kyberšikany, jsou okamžitě a bez předchozího upozornění autora blogu zrušeny, a dlouhodobě razíme v tomto ohledu konsistentní postoj. Tento typ blogů nepodporujeme a důsledně rušíme, pokud je nám nahlášen. K tomu můžete využívat formulář na stránce blog.cz/report (čtěte: Co také možná nevíte o uživatelské podpoře).
Na stejné stránce můžete hlásit případy, kdy vám někdo zkopíroval články nebo obrázky (pozor – platí pouze v rámci Blog.cz). Vyčerpávající seznámení s tím, jak probíhá nahlašování závadných blogů, najdete v tomto článku: Nahlášení závadného obsahu. Jak probíhá a jak vypadá?
Všem čtenářům tohoto seriálu přeji, aby se jim podobné problémy pokud možno co nejvíce vyhýbaly. A pokud už na ně narazíte, nebojte se nám ozvat na adrese blog@blog.cz – jsme tu pro vás.
Věřím, že pokud jste celý seriál dočetli až do konce, jste už vybaveni vším potřebným na vaši cestu za úspěšným blogem. Osobně vám na ní přeju hodně štěstí a mnoho spokojených čtenářů.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: