Blogerky Anička (18) a Megí (20) jsou nejlepší kamarádky a se svým kanálem SushiClipsCR chtějí dobýt svět. K dnešnímu dni natočily 24 videí, které mají dohromady přes 150 tisíc zhlédnutí. Svoje zatím nejambicióznější video představily začátkem letošního července a označují ho za první českou parodii na Twilight.
Přečtěte si všechno o tom, jak video vznikalo a kdo za ním vlastně stojí.
Jak vás napadlo natočit parodii zrovna na Twilight? Zamýšlely jste svoje video jako výsměch vůči originálu, nebo jste mu spíše – coby věrné fanynky – chtěly složit poctu?
Parodii na Twilight jsme si připravovaly už hodně dlouho. Dokonce jsme o parodii přemýšlely už v začátcích celé upírské ságy v roce 2008. Jako výsměch filmu to rozhodně není, spíš naopak – odjakživa máme ty filmy rády, proto nás tak bavilo vše promýšlet.
Jak důkladně jste s předlohou obeznámeny? Četly jste celou sérii Twilight od S. Meyerové a viděly jste všechny její filmové adaptace? Která část vám případně přijde nejlepší a která nejhorší?
Obě dvě jsme zhltly celou ságu na jeden nádech a filmy jsme viděly taky všechny. Nejvíce nás ale zaujal první díl, kdy se dva hlavní hrdinové navzájem poznávají. Na knížkách se nám líbilo prakticky vše, u filmu to tak pokaždé nebylo, ale i tak jsme pokaždé z kina odcházely nadšené.
Jak jste hledaly herce typově odpovídající jejich rolím a jak probíhal celý casting?
Nejdřív jsme hrozně naivně udělaly „castingové video“ (které jsme raději ani nezveřejnily), ale pak jsem jednoduše bombardovaly cizí lidi přes Facebook, že hledáme lidi do parodie… Hodně z nich nám raději ani neodepsalo.
Kolik lidí, včetně komparzu, se celkem na natáčení podílelo?
Řekla bych, že tak maximálně 50. Na prvním natáčení bylo 40 lidí i s fotografkou. Postupem se to snižovalo, když lidé pochopili, že za to nic od nás dvou pilných studentek nedostanou.
Co hledání lokací – kde všude jste natáčely a jak moc bylo těžké najít potřebná místa splňující vaše požadavky?
Najít místa byl největší kámen úrazu, na kterém jsme se většinou spolu často pohádaly.
Nakonec jsme naštěstí podobná místa sehnaly, ale bylo to o nervy. Například scéna s nemocnicí v prvním díle v Petra Clinic, musely jsme požádat i o využití školní jídelny v Uhříněvsi anebo jet do Českého Ráje do lesů a skal, lokace se hledaly přes internet, dokud jsme se obě neshodly, že to je to správné místo.
Narazily jste na problém s autorskými právy písní, které jste pro video použily (YouTube v příslušných sekvencích videa vypnul zvuk). Video jste zveřejnily 1. července a zatím pořád nic – to už nevypadá moc nadějně. Budete dál čekat, nebo to zkusíte nějak obejít?
Zatím stále doufáme, ale o variantě jak to udělat, když video nebude schválené, jsme ještě moc neuvažovaly, nejradši bychom osobně jely za Adele a Siou a poprosily je místo autogramu o povolení. Není fér, že v některých zemích s povolením hudby ve videu nemají problém, a u nás ano.
Na našem blogu vyšel nedávno rozhovor, ve kterém se představila dvojice kamarádek, které točí video jako vy – znáte jejich blog a co říkáte na jejich videa?
Jejich blogy a videa ani jedna neznáme, ale rády se podíváme! Jsme rády, že je někdo další, kdo se natáčení videí věnuje! Nebylo by špatné společně video? Vždycky jsme chtěly něco takového udělat, na YouTubu se vloggeři z Británie schází pravidelně.
Víte o tom, kdo nejvíc kouká na vaše videa? Máte jasno v tom, pro koho točíte, nebo to neřešíte a jste rádi za každé nové zhlédnutí a kladné hlasy?
Popravdě jsme neskutečně šťastné za každý nový počet zhlédnutí, liků a odběratelů! Každá ráno náš kanál na Youtube kontrolujeme a píšeme si průběžně informační sms, kolik už to vidělo lidí apod.
O tom, kdo na videa nejvíce kouká, nevíme, pravděpodobně nějaké slečny v našem věku?
Jste dvě mladé pěkné dívky. Naše čtenáře z řad kluků by určitě zajímalo, jestli jste zadané? A stává se vám, že vám třeba chodí e-maily a zprávy s nabídkami kluků na rande?
Tak to se bohužel opravdu nestává a zadaná nejsme ani jedna. Ale bylo by moc hezký někdy dostat e-mail nebo zprávu na Facebooku od nějakého pěkného chlapce 😉
Nějakou dobu jsem sledoval váš Facebook a bavila mě vynalézavost, s níž jste své video tlačily fanouškům. Vaše nejúspěšnější video má aktuálně přes 94 tisíc přehrání – kolik přehrání je pro vás úspěch? A jaký je váš cíl – proslavit se?
Pro nás je těch 94 tis. neuvěřitelný úspěch a doufáme, že parodie na Stmívání bude mít do konce podzimu taky takové číslo! Bylo by nám líto, kdyby zhlédnutí videa skončilo někde u dvaceti tisíc, když jsme si s tím daly takovou práci.
U ostatních videí (např. u vlogů, coverů atd) jsme za každého nového člověka, co se na nás podívá, znovu jen a jen rády!
Co máte v plánu v nejbližší době – nějakou další parodii?
V plánu máme pár klipů v podobě coverů, které nazpívala Anička, choreografickou sestavu na film Hostitel (The Host), parodii na film Kruh (The Ring) a spoustu dalších projektů, o kterých se zatím nechceme zmiňovat 🙂
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků