Zaujalo nás: Blogy au-pair

Jedním ze zajímavých typů blogů jsou deníčky dívek, které po nějakou dobu žijí v zahraničí jako au-pair. Psaní blogu je pro ně oblíbeným prostředkem, jak zůstat v kontaktu s přáteli a rodinou, a současně vítanou možností, jak se vypsat ze všech zážitků a mít je pohromadě na jednom místě. Třeba i proto, aby si díky nim mohly později připomínat chvíle prožité daleko za hranicemi.
Pokud o dráze au-pair také uvažujete, určitě si nenechte ujít tip na několik blogů v tomto článku, které se tomuto tématu věnují.

Za všemi stojí zajímavé dívky, které si určitě získají vaše sympatie. Na jejich blozích se můžete dočíst kromě autentických zkušeností a zážitků z pobytu v zahraničí i nejrůznější rady, pokud se také chcete stát au-pair. Můžete si všimnout, že některé blogy jsou aktualizované docela vzácně – o to větší radost autorky mají, když se jim podaří najít chvilku pro napsání nového článku.
Pod článkem najdete anketu, v níž jsem se snažil vyčerpávajícím způsobem pokrýt celou škálu možností, jaký je váš vlastní vztah k tomuto tématu, takže určitě hlasujte a pište i vlastní zkušenosti, ať víme, jak jste na tom 🙂
P.S. Ze stejné kategorie Světoběžník, do níž patří všechny blogy představené v tomto článku, by bylo možné vyčlenit další dvě samostatné podkategorie: blogy českých studentů („erasmáků“) v zahraničí (třeba erasmusindublin.blog.cz nebo in-deutschland.blog.cz) a blogy Čechů žijících v zahraničí dlouhodobě nebo trvale (třeba vaustralii.blog.cz nebo svedske-listy.blog.cz). O těch možná někdy příště 😉
Čtěte k tématu:

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: