 |
Ani v únoru nebudete připraveni o článek z pravidelné rubriky Rozhovory, v níž se představují originální osobnosti z řad Autorského klubu.
Tentokrát padl výběr na 18 letou všestrannou blogerku a začínající umělkyni, která vystupuje pod přezdívkou Guizmo Mallarmé.
|
Kdyby ses měla popsat jedinou větou, jak by zněla?
Zvědavá, malá, sní o říši kouzel, po nocích přespává, jak se dá.
(UDG, Zvědavá)
Blog sis založila před třemi lety o silvestrovském večeru 2009 a první článek jsi zveřejnila o několik hodin později ve 3 ráno. Mj. v něm píšeš: „Jsou asi tři hodiny v noci a mám takovej pocit, že už to zabalím.“ Vzpomínáš si ještě na tu noc? Poslední den v roce většina lidí slaví příchod nového roku, co vedlo zrovna tebe k tomu, že sis v tu dobu založila blog?
Bylo to asi tak, jak popisuje Winston (Orwell – 1984), ten pocit, než se rozhodl psát do svého deníku, chtěla jsem toho toliko říci, toliko toho napsat. Hypnotizující čárka blikající na bílém podkladu a nic… Najednou byla hlava prázdná.
Ale hlavně jsem se ten večer nudila, protože o svátcích se na Travianu nedá útočit.
Dodnes jsem si říkala, že je starší, ale není to pravda, při vzpomínání jsem si to uvědomila, vzpomněla jsem si na celý ten večer.
Máš neobvyklou přezdívku – Guizmo Mallarmé. Je to pocta známému francouzskému básníkovi Stéphanu Mallarmé, nebo se ti prostě jen líbilo, jak to zní?
Ano, pan Mallarmé má jeden zvláštní citát, dovolím si citovat:
„Pojmenovat nějaký předmět znamená potlačit tři čtvrtiny z něj, jenž tvoří rozkoš ponenáhlu odhalovati, sugerovat jej: to je sen.“
Tak jsem si jeho jméno půjčila. (Úplně se vybízelo k tomu, zcela ironicky a prostě pojmenovat svou osobu vystupující zde, po člověku, který říká, že pojmenováním předmětu ztrácí předmět svou krásu. Co by mi na to asi řekl?)
A co ten/ta/to GUIZMO – to (taky) něco znamená?
Moje spolubydlící tvrdí, že moje přezdívka se jí v nejmenším nelíbí, protože ta dvě slova nemají vůbec nic společného a vůbec k sobě neladí.
Ale to je přece důvod, proč to používám.
Guizmo (později jsem viděla psáno jako Gizmo, ale moje varianta mi přijde hezčí,) je gremlin.
Gremlini jsou taková malá roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima a očima.
A když se k nim dostane voda, tak se z jednoho gremlina vylíhnou jiní gremlini, a ti jsou na rozdíl od toho prvního hodně zlá a ošklivá pakáž.
Guizmo (Gizmo) je právě ten kladný gremlin, malý a hodňoučký z čínského starožitnictví.
Já jsem rozhodně TA Guizmo.
Ještě otázečku k samotné adrese tvého blogu „enevedu.blog.cz“. Má to znamenat „… „é, nevedu blog.cz„, případně „é, nevedu blog„, nebo je to jen náhodný shluk písmen?
Prosím pěkně, ani jedno.
Kupodivu se to čte stejně, jako se to píše.
Enevedu je jméno, tmavě modrého draka, který létá po vesmíru a na jeho zádech… (Neměla bych takhle míchat dohromady cizí příběhy.)
Ale spíše se mi líbí jak je to oblé slovo, žádný ostrý roh, jen to z úst vyplyne jako oblázek a dobře se pamatuje. =)
Tvůj blog mě baví, protože z něj cítím nadhled – přijde mi, že nebereš sebe ani svůj blog moc vážně. A taky mi přijde, že máš smysl pro humor a naživo s tebou bude legrace. Je to tak? 🙂
Děkuji, mě můj blog také baví =)
Jednou jsem se snažila bráchovi vysvětlit, že když vypráví vtipy, musí dávat pozor, jestli se lidé smějí vtipu, nebo jemu, protože když se smějí jemu, vlastně se mu vysmívají.
To je ten problém legračního jednání – nevíte, jestli se lidé smějí vtipu, nebo vám. Ale jelikož mám většinou za příbuzné samé bláznivě legrační osoby, myslím si, že na rozdíl od bratra, nějaký smysl pro humor mám =D
Rozhodně se lidé v mojí přítomnosti často smějí a já s nimi.
Na tvém blogu najdeme tvoje fotky, zápisky i výtvarnou tvorbu. Co z toho tě baví nejvíc a co bys doporučila čtenářům, aby určitě nepřehlédli, až se na tvůj blog půjdou podívat?
Když já si nevyberu, já úplně ze všeho nejraději mě baví spát. =)
Nepřehlédněte malby prosím, na malby jsem přeci jenom nejvíc pyšná =)
Tvůj blog měl dřív titulek „NA CESTÁCH K POKLADŮM PRASKAJ DOBRODRUHŮM KOSTI“, což je verš z písně Dana Landy „Nigredo“. Máš ráda jeho muziku? A jak se díváš na různé skandály spojené s touto kontroverzní postavou?
Když ono je to tak, že já si hudbu, která se mi bude líbit, nevybírám. Představte si obrovského bernardýna, který mne táhne na vodítku a u každého plotu, který je, přátelé, zajímavě ochcán, se zastaví a větří.
Nemá problém mi navrhnout mužský a chlapecký chór, po něm Skrillexe a na vrch Landovu baladu Nigredo, hned za sebou.
Proč jsem tam dala tu větu?
Mám strach, že po první zlomené kosti, prvním neúspěchu, se nechám nést na vlnách všednosti a nezodpovědnosti za svou budoucnost, podobná hesla mám všemožně poschovávána.
V současnosti se tvůj blog jmenuje „SOUDĚ PODLE DŮKAZŮ, JSEM ROZHODNĚ DRŽKA.“, což je i titulek stejnojmenného článku se zajímavým obrázkem. To je autoportét? Vážně takto vypadáš? 🙂
Né, tohle vůbec né, já jsem úplně jiný vzhledový typ, dokonce bych mohla říci, že přesně opačný =D Mám tenký nos, zelené oči a tmavé vlasy bez jediné vlny.
Jeden můj autoportrét se dostal do výbětu na TT, v tématu Já.
Tohle je totiž podobné heslo, jak jsem popisovala výše, tohle je zase z Doctora Who, kterého jsem si v poslední době oblíbila, on totiž několik minut, co se po regeneraci (takový zajímavý oblafávající akt, který té samé osobě dá jiné tělo, osobnost, chutě, aby nemusela zemřít) probudí, neví ani jak vypadá.
A tak se hádá s jiným mimozemšťanem a vysvětluje, že neví, jaký je, vyjmenovává různé vlastnosti a hrozně u toho breptá.
Nakonec, vědom si své nové vlastnosti, která mu umožňuje velmi rychle mluvit, prohlásí: „Soudě podle důkazů, jsem rozhodně držka!„
A já upozorňována na to, že vlastním podobnou vlastnost, teď říkám totéž =)
Ptám se proto, že si pamatuji tvou fotografii, kterou jsi dodala na podzim pro Autorský klub. Je to zajímavá fotka – zdá se mi to, nebo jsi tam záměrně stylizovaná jako utopená Ofélie ze známého Millaisova obrazu?
Tu fotografii mám ráda.
Obraz jsem neznala, ale miluji Hamleta, opravdu moc.
Momentálně střídám sledování zvláštního představení Hamleta s poslechem Orwellova 1984.
Ve zmíněném článku jsi samu sebe popsala jako „…osobu s jedním obrovitým snem, přáním a touhou – kterou začíná pouštět zkřehlými prsty jako topící se člověk, protože … známe sny, přání a touhy a jejich milou vlastnost, se neplnit.“ Můžeš prozradit, co je tím obrovitým snem, a jak to aktuálně vypadá s jeho (ne)vyplněním?
Mým snem je vystudovat a pak se věnovat umění, momentálně studuji něco diametrálně odlišného, takže jsem v celém tom procesu vysokého učení úplně ztracena, všechno se mi točí kolem: Mám nějakou šanci? x Nemám absolutně žádnou šanci…
Nikdy jsem neprošla nějakým vzděláním v oblasti štětcového šermu.
Ráda bych někdy něco dokázala, něco víc.
Až teď si uvědomuji, že jsem sladila medailonek s fotkou.
Našel jsem si, že je ti 18 let a jsi z Domažlic. Máte tam u vás nějaké další stejně staré blogery, nebo o nikomu dalším nevíš? A měla bys zájem jít na sraz blogerů, pokud by se konal poblíž tvého bydliště? Pokud ano, koho z blogerů bys chtěla poznat osobně?
Když to je těžké, co kdyby se mnou nechtěli být spojováni?
Má nejlepší kamarádka má krásný blog, učila mě vytvářet krásné designy =)
Další velmi dobrá kamarádka bloguje i s přítelem, jsou AK pozitivní a je s nima fakt legrace, jen se jich občas bojím =)
Můj bratr bloguje, myslím, že dělá videa z Minecraftu a Lolka, jen nevím, jestli je tam má.
Spolubydlící bloguje, bere to zeširoka, má sedum blogů a každý má jinou barvu.
(Tímto bych jim chtěla poděkovat za to, že jsou.)
Vždycky jsem potěšená, když mohu poznat nové zajímavé lidi =)
A nakonec finální poselství příštím generacím: co bys jim chtěla vzkázat?
Přečtěte si Polyanu.
Odhoďte vážný obličej, jemně zvedněte koutky úst a pojďte se podívat ke mně na blog. =)
—
Líbí se mi to:
To se mi líbí Načítání...
Související