Anketa: Co vy a komunita blogerů?

Říjnový příspěvek z rubriky Ptáme se vás zjišťuje, jaký je mezi vámi poměr těch, kteří propadli kouzlu komunity, a těch ostatních, kteří si – dejme tomu – hrají výhradně na vlastním písečku.
Existence „zlatého středu“ zde sice není vyloučena, ale popravdě není moc zajímavá, protože o ničem nevypovídá 🙂

Z pojmů „komunita“ či „sociální síť“ se bezesporu už dávno stal proklínaný buzzword. Ohání se jimi kdekdo tak často, až na ně mají mnozí z nás jistou alergii. Těžko dnes třeba najdete e-shop, který by neměl na své úvodní stránce facebookový likebox, byť by se v něm mělo točit stále dokola třeba jen 20 fanoušků. Hlavní je přece potřísnit se modlou dneška – komunitou vlastních uživatelů.
(Mimochodem, my jsme před časem likebox z úvodní stránky Blog.cz vyhodili, protože nám nadále nedávalo smysl kvůli pár novým fanouškům denně obtěžovat tisíce každodenních návštěvníků tím, že se jim HP kvůli tomuto pluginu déle načítala).
Osobně si třeba vzpomínám na dobu, kdy se o Twitteru říkalo, že je to „mikroblogovací systém“. Dnes se Twitter označuje v podstatě výhradně jako „sociální síť“. Ostatně příklad s Twitterem jsem nepoužil náhodně. Ilustruje, jak se posunulo původně solitérní vnímání amatérského publikování na internetu ke komunitnímu charakteru.
Ale zůstaňme nyní u Blog.cz. Dodnes má určitý typ lidí problém vůbec uznat, že Blog.cz je něco jiného než server, na kterém si můžete založit vlastní stránku. Kde je proboha jaká komunita, ptají se ve svém úžasu podobní jedinci, kteří žijí v domnění, že každý bloger je zřejmě opuštěný námořník na pustém ostrově, jehož články připomínají ony pověstné vzkazy v lahvi.
Každý uživatel Blog.cz (a zde se skutečně nebojím uchýlit k této generalizaci) však dobře ví, že nic není vzdálenějšího pravdě. Proč je Blog.cz velmi výrazně komunitní? Protože blogeři mezi sebou velmi čile komunikují. Vzájemně na své blogy odkazují, navštěvují se, čtou si články, píší komentáře, diskutují, přátelí se na Facebooku, a dokonce už se i setkávají naživo.
Proto je Blog.cz komunita. Typický bloger na Blog.cz je současně čtenář, který navštěvuje jiné blogy. Ti nejaktivnější členové („hardcore“ komunity) mohou mít podobných oblíbenců klidně několik desítek, a každodenní sledování jejich článků (a vydávání článků vlastních) jim zabírá desítky hodin týdně.
Neplatí to ale o všech uživatelích. Dobře vím, že se na Blog.cz najde celá řada lidí, kteří skutečně ony zmiňované námořníky na pustém ostrově připomínají. Cizí blogy zásadně nečtou, nikam nepíší komentáře, do žádného dění typu blogerských klubů se nezapojují, a o Blog.cz se často vůbec nezajímají (pokud tedy zrovna náhodou nedojde k nějakému výpadku nebo nasazení nových funkcí, které jim zasáhnou do jejich návyků).
Jediné, v čem zatím není jasno, je, jaký je mezi těmito dvěma skupinami blogerů poměr. Poněkud nešťastné je, že blogeři – solitéři se o Srdce Blogu až na výjimky nezajímají, anketa pod článkem tak velmi pravděpodobně bude bohužel zkreslena tím, že tento blog navštěvuje hlavně ona zmiňovaná hardcore část komunity.
Ale přesto, zkuste se v anketě vyjádřit, ke kterému pólu vás to táhne víc. Milujete číst další blogy a zapojovat se do diskusí, nebo vás komunita nezajímá? Za všechny hlasy a komentáře předem děkujeme.
Mimochodem, anketní odpovědi vyjadřují dvě možnosti tak, jak intuitivně cítím, že by měly pokrýt většinu z vás, ale možná jsem je sestavil chybně – v takovém případě ocením korekce správným směrem 🙂

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: