 |
Vzpomínáte na nedávnou výzvu na tomto blogu v článku Šance pro odvážné: rozhovor naživo? Po více než 4 letech existence rubriky Rozhovory jsme si k nám poprvé osobně pozvali jednoho z našich blogerů, abychom ho vyzpovídali.
Tuto premiéru si odbyla známá modelka a fotografka Tereza Dotlačilová, která na svém blogu vystupuje pod přezdívkou Metteorwa.
|
Tereza měla příležitost seznámit se tím, jak to vypadá v sídle TN Nova a zeptat se na vše, co ji zajímalo. Naše setkání se neslo v přátelském duchu, včetně závěrečného fotografování, které Tereza jako zkušený profík ustála pochopitelně se ctí. Na závěr si ode mě odnesla malý dárek a rozloučili jsme se s tím, že jsem rád, že máme na Blog.cz tak zajímavou osobnost.
S Terezou jsem si v naší kavárně povídal o jejím focení, životě i blogu. Posuďte sami, jak na vás Tereza zapůsobí z následujících řádků a fotek.
—
Terezo, připravovat se na rozhovor s tebou je už skoro jako chystat se na setkání s Karlem Gottem 🙂 Po tom, co se člověk seznámí s tou záplavou rozhovorů, které s tebou všude možně vyšly, propadne dojmu, že už není možné se tě ještě ptát na něco nového. Nemáš ty sama pocit, že se tě všichni ptají stále na to samé?
Občas ano, dejme tomu. Ale už se mi hodněkrát stalo, že mě překvapila otázka, kterou jsem ještě nedostala. Oblíbená otázka je třeba ta, jestli stojím radši před nebo za objektivem, která je skoro všude, ale sem tam se objeví něco, co mě překvapí a je to pro mě něco nového.
My jsme spolu již jeden rozhovor v minulosti dělali. Když jsi ho tehdy nasdílela na Facebook, trochu se mě dotkl komentář nejmenovaného autora, že tvé „odpovědi byly inteligentnější než některé otázky“ 🙂 Fakt byly mé otázky tak blbé? 🙂
(smích) Já mu to vzkážu (smích). Ten rozhovor byl přes Facebook, byl proto rychlejší a já tam naplácala takové kraviny – už jenom proto, že jsem musela rychleji reagovat. Ale proč na to „nejmenovaný pan fotograf“ tak reagoval? Nevím, my jsme to nijak neřešili a je to přece jenom fotograf, a to jsou… taková individua 🙂
Na své stránce na Facebooku o sobě píšeš, že jsi „malá drzá holka s rukama jako orangutan„. Můžu si tvoje ruce prohlédnout, abych viděl, co je na tom pravdy? 🙂
To je spíš narážka na jejich délku. Tam jde o to, že lidoopové mají v poměru k tělu delší ruce než lidi a už mi právě pár fotografů říkalo, že mám strašně dlouhé ruce, a na některých fotkách je to i vidět, že mám fakt dlouhé ruce.
Dočetl jsem se, že tvoje přezdívka je jen takový nesmysl, která nemá žádný význam. Ty si ji ale evidentně pěstuješ jako svoji značku, která už slušně funguje a „prodává tě“. Nebojíš se toho, že tě ta „Metteorwa“ jednou omrzí? Co pak budeš dělat? Nebo budeš Metteorwou prostě už navždy? 🙂
Asi jo. Já už jsem si na ni zvykla. Poskládala jsem si ji tak nějak z ničeho a představa, že bych byla něco jinýho… No něco jinýho, to je blbost (smích). Prostě představa, že bych byla někým jiným.. prostě ne.
Takže Metteorwou na věčné časy a nikdy jinak? 🙂
Ano. (smích)
Na YouTube jsem našel video, na kterém z ruky krmíš v Paříži holuby na ulici hranolkami z McDonald´s. Co se ti v Paříži nejvíc líbilo?
(smích) Mně se v Paříži nejvíc líbilo Musée d’Orsay, protože já jsem hodně na van Gogha a tam od něj byla spousta obrazů. Byl to úžasný pocit, že jsem všechny ty obrazy, které jsem předtím viděla v knížkách nebo na internetu, mohla vidět v reálu – a byly nadherné.
Fotila ses pod Eiffelovkou?
Samozřejmě, ale vlastně ani nevím, jestli ty fotky ještě někde mám.
Oblečená, předpokládám?
Samozřejmě. To mě fotily kamarádky.
Dá se podle tebe ještě vymyslet nějaká originální póza s Eiffelovkou v zádech, aby výsledná fotka nevypadala jako miliony stejných fotek, které tam denně cvakají mraky turistů?
Kdybych to měla brát podle sebe, tak bych si tam lehla a strčila si nohu za hlavu. (smích) Takovou fotku jsem ještě nikde neviděla.
Tebe podle všeho hodně baví naše komunita na Blog.cz, do jejíhož dění se velmi aktivně zapojuješ. Mně se nedávno líbilo, co o naší komunitě blogerů prohlásila blogerka Alisa: „Na blog.cz sa vytvorila obrovská skupina ľudí, ktorí si navzájom hladkajú ego a myslia si, akí sú umelci, čo z pohľadu rozvíjania vlastnej tvorby nie je dobré . Pritom by som skutočným talentom označila len mizivé percento ľudí, ktorí si blog vedú kvôli prezentovaniu vlastnej práce . Pre prípad nedorozumenia, je to môj vlastný názor, ale nemám problém proste vyhlásiť, že hlavne fotografia sa stala fenoménom ľudí bez talentu .“ Co ty na to?
No já s tím souhlasím, protože to vidím kolem sebe. Už jenom jak jsme se minule bavili o inflaci nahoty, tak já jsem na to změnila názor v tom ohledu, že nejde o inflaci nahoty, jako spíš o inflaci fotky. S tím, že jak jsou fotoaparáty čím dál dostupnější a mají čím dál lepší funkce – zvlášť co se týká čím dál levnějších zrcadlovek – tak je to asi přirozený vývoj, s kterým se nedá nic dělat.
Četl jsem tvůj článek „Bacha, já jsem FOTOGRAF!“, kde mimo jiné píšeš, že „umělců je dnes jako psů„. Je to podle tebe špatně, dobře, nebo je ti to fuk, že se dnes modelingu i focení věnuje tolik lidí a tím pádem je zde extrémní konkurence?
Já si myslím, že mi to může být klidně fuk, protože já si ty fotky dělám sama pro sebe. Ale jinak mě samozřejmě těší, že se najdou lidé, kteří se na to rádi koukají a kteří mě pochválí, ale já se pohybuju i na fotografických serverech, kde ty fotografie samozřejmě nejsou takové, aby mi návštěvníci pochválili všechno a jsou schopní i kritizovat, a v moha případech i smysluplně.
I na blogu se mi objevují komentáře, které jsou k mým fotkám kritické, ale jakoby smysluplným způsobem, nejsou to žádné kraviny. Píší mi je takoví ti lidé, kterým se fotky nelíbí, něco jim tam vadí, a oni vědí co, a nebojí se mi to říct, a já to beru.
O které tvojí fotce bys řekla, že měla zatím asi největší úspěch? Je to „ta s bradavkou“ na obálce Reflexu?
Asi ano, žádnou jinou fotku na titulce nemám, a to se samozřejmě lidem vryje do paměti nejvíc. A samozřejmě mám ráda fotku „Drama u špajzu„, která je bohužel hodně stará, a žádná jiná novější takového úspěchu nedosáhla, což je bohužel smutné. (smích)
Nebojíš se toho, že zůstaneš modelkou z jedné fotky – ve smyslu, že si lidé ve spojitosti s tebou vždy řeknou „To je ta holka, co ukázala bradavku na obálce Reflexu„?
Já už v tom jsem, já už to vidím. Tady jde už jenom o to, že já dělám fotomodelku tři roky a spousta fotografů už mě fakt nemůže.
Ve smyslu, že ses jim okoukala?
Samozřejmě. Už to není jenom to, že nejsem jejich typ nebo že se jim jako modelka nelíbím, ale už jde i o to, že už mě mají prostě plné zuby. Že už jsem prostě profláknutá a okoukaná a už mě nikdo nechce. (smích)
Dají se tvé fotky už někde koupit? Ať už v nějaké fotobance, nebo pěkně vytištěné a zarámované?
Moje autorské fotky mi určitě nic nevynáší. A s fotobankami nemám zkušenosti, protože je vůbec nechápu. (smích) A mně se ani nechce tím příliš vydělávat, já jsem si akorát vydělala tím, že jsem fotila modely ke zkouškám na jedné střední škole – to jsem vlastně plnila zakázku. Není to tedy v rámci toho, že udělám nějakou fotku, a když ji mám udělanou, tak bych se ji pokoušela nějak udat. A já se o to ani nijak nepokouším. Maximálně chci v budoucnu zkusit nějakou tu výstavu.
Takže žádná tvoje výstava zatím neproběhla?
Ne.
V souvislosti s tebou jsem se mimo jiné dočetl, že …“ se mezi fotografy žertem říká, že kdo letos nefotil modelku Terezu s cigaretou, nic nevyhrál.“ (26.12.2010, dostupné zde) Dalo by se o tobě říct, že před dvěma lety tě bylo in fotit, a nyní už vycházíš z módy?
U fotomodelek to takto je. Já jsem fotila strašně moc, vážně hodně, já už mám odfoceno odhadem dejme tomu s 40-50 fotografy, z toho s některými jsem absolvovala i několik desítek focení. A to je potom takový nával, že už to ty lidi pochopitelně nebaví.
Konkrétně na Fotopátračce funguje cyklus, že tam nějaká modelka určitou dobu nějak funguje, a pak je třeba jeden rok totálně na vrcholu, ale pak to ustupuje, protože už je okoukaná, už ji všichni viděli. A pak se objeví nějaká nová, a všichni ji chtějí fotit jen proto, že je nová a ještě neokoukaná.
Když se řekne Metteorwa, první co mě napadne, je pokaždé údiv nad tím, jak moc jsi populární. A to nejenom tvůj blog (který je 8.nejpopulárnější na Blog.cz – jako svůj oblíbený ho má vyplněno k dnešnímu dni 122 blogerů), ale i ty sama osobně – neznám nikoho, komu bys vyloženě vadila. Jak to děláš, že tě mají všichni tak rádi? Měla jsi to tak i na střední škole? Byla jsi takovou tou nejpopulárnější dívkou ze třídy, která měla přirozenou autoritu?
(smích) To je otázka. Jak to dělám? To tedy fakt nevím. Ale co se týče toho, že jsem jakoby strašně oblíbená…
NESMÍRNĚ oblíbená.
Nesmírně…
Naši blogeři tě milujou.
(smích) Tak to nevím tedy proč, ale já si myslím, že jsem třeba celkem otevřená a mám svojí hubu. Což je jakoby celkem přitažlivé. Já nejsem žádná extrovertka, která vběhne do místnosti a všichni blázní. Já si vlastně hledám kamarády tak, že sedím a čekám, kdo ke mně přijde. (smích) Což je docela vtipné, ale ono to tak skutečně je.
Řekla bys o sobě, že jsi slavná?
No, tak to asi těžko. Možná, že v určitých komunitách ano, ale to je spíš taková popularita, a nemá to se slávou nic společného.
Anebo jinak, kdo je podle tebe celebrita a považuješ se za jednu z nich?
(smích) Celebrita je podle mě docela chudák. (smích) Celebrita je myslím hodně silné slovo.
Když tak sledujuju český showbiz, nemohu se ubránit dojmu, že se tady rychle zvětšuje zástup druhořadých „celebrit“, které se proslavily navzdory tomu, že vlastně vůbec nic neumí. Třeba dnes večer (rozhovor probíhal 7.září, pozn. S.R.) probíhá v Ostravě obří narozeninová párty na počest plnoletosti Dominiky Myslivcové, která svou slávu odstartovala právě na Blog.cz a kterou jsi možná viděla v Show Jana Krause. Jaký máš na ní názor? Je to podle tebe typický příklad celebrity, která nic neumí?
(smích) Nedovoluji si říct, že se proslavila, aniž by něco uměla, protože jsem ji nikdy nezkoumala. Ale zase si myslím, že ona si to jako docela vydřela. Dobře, je blonďatá, růžová, a když jsem ji viděla u Krause, tak jsem myslela, že umřu smíchy, ale zas na druhou stranu, ona není podle mě nijak špatná nebo zlá, a řekla bych, že úplně z ničeho to není. I když možná neumí nic světoborného, musela na tom určitě nějak pracovat.
Vše nasvědčuje tomu, že tvůj blog vyhraje v soutěži BLOG ROKU 2012 kategorii „Fotografie„. Řekni mi už teď, jaké to je, mít nejlepší fotoblog na Blog.cz?
(smích) To těžko říct, protože nevím, kdo byl třeba vynechaný v nominacích.
Otázka na závěr se přímo nabízí vzhledem k tomu, že sedíme v naší kavárně v srdci budovy TV Nova. Jak se ti u nás líbilo a napíšeš o své návštěvě v Nově článek na blog? 🙂
No tak jako je to tady pěkné, čisté, ale pracovat bych tu asi nechtěla, protože tady z toho mám depku.
Depku?
(smích) Je to takové hrozně velké, všude sklo… Já jsem zvyklá na trošku jiné prostředí.
—
Více se o zpovídané blogerce dozvíte na jejím blogu na adrese metteorwa.blog.cz.
od sebe k sobě 