Dominikísek: Blog mi dává každým dnem víc a víc

V pravidelné rubrice Rozhovory vám měsíc co měsíc představujeme zajímavé osobnosti z řad blogerů na Blog.cz.
V srpnovém pokračování, které je mimochodem jubilejním 60.rozhovorem, si můžete přečíst rozhovor s jedním ze známých členů Autorského klubu. Představuje se Dominika Nováková alias Dominikísek.

Dominika Nováková, autorka blogu dominikisek.blog.cz
Domčo, mohla bys ses několika větami představit našim čtenářům, kteří tě neznají?

Zdravím! Jmenuji se Dominika Nováková a na svém blogu vystupuji pod přezdívkou Dominikísek. Je mi 17 a většinu volného času věnuji psaní, blogování, ale také hlavně kreslení a módnímu návrhářství. Právě na blogu svoje kresby vystavuji a donedávna bylo možné si i u mě například módní návrh objednat. Teď už beru jen některé zakázky.

Svůj blog dominikisek.blog.cz máš přes tři roky (založen v srpnu 2009), ale spoustu starých článků máš smazaných a první článek je až z ledna 2010. Znamená to, že se stydíš za své staré články, a proto je mažeš? Jak dlouho už vlastně bloguješ a kam ses za tu dobu posunula?

Asi bych to úplně nenazvala „styděla“, jen nebyly dost dobré na to, abych je tam nechala. Bloguji podle mě 4 roky, ale nejdéle jsem vydržela tady a už se nejspíš ani nehodlám někam jinam přesouvat. Tady na té stránce mě zná nejvíce lidí a přijde mi, že mi každým dnem něco víc a víc dává. Ozvalo se mi i pár návrhářek, jestli jim nezašlu několik návrhů. Takže jsem se mohla podílet i na pravém navrhování, měla jsem možnost psát pro zajímavé weby, či se mi ozval nejen šéfredaktor časopisu, nýbrž i jeho manželka, která vede dětský letní tábor, zda-li jí nevytvořím webovou komiksovou stránku. A právě za pomoc jsem měla možnost přispět článkem do časopisu JUNIOR. 🙂

Na tvém blogu najdeme mimo jiné tvoje módní návrhy. Který z nich máš nejraději? Byl už některý z tvých návrhů realizován?

Návrhy kreslím jak tabletem, tak zároveň na papír anilinkami – nejčastěji. Momentálně se tam snažím dávat opravdu jen ty, které uznám za dobré. Nejvíc se mi ale asi líbí „Ohnivé šaty, ovšem ty by byly zrovna těžké zrealizovat. Zatím jsem se sama nepouštěla do velkého šití, zatím jen kreslím, ale při spolupráci s návrhářkami jsem se k šití lehce dostala. Mým úkolem hlavně bylo šaty nakreslit. 🙂 Ovšem vyrobila jsem si například kabelky z papíru – jestli se to tak dá říct.

V krátkém rozhovoru, který s tebou vyšel na blogu AK, se mluvilo hlavně o tvé tvorbě komiksu. Jak to u tebe vypadá s komiksem nyní, pracuješ na něčem? Jaký svůj komiks bys nám doporučila?

Momentálně tvořím komiksy minimálně. Trvají navíc déle než samotné návrhy a ty návštěvníci mého blogu stejně chtějí víc. Přesto se nebráním někdy zase do toho pustit. Jediný můj stálý komiks byl „Na Paloučku“. Zbytek byly jednorázovky, Palouček byl velký projekt, ale dělala jsem ho v době, kdy jsem nebyla v kreslení alespoň tam, kde jsem teď, takže působí hodně amatérsky. Většina lidí ale komiks měla ráda jen kvůli hlavní postavě Kvítka, který byl takový „trouba“. Na vzhled komiksu moc nekoukali. Tak tedy asi ten.

Jak to vlastně vypadá se zmiňovamým blogem Na paloučku, s nímž ses umístila na třetím místě soutěže Safer Internet? Poslední článek je z října 2011 – znamená to, že tě tento blog už omrzel?

Omrzel, neomrzel, nestíhala jsem ho. V té době jsem se začala více vyskytovat na dominikískovi, takže veškerý Palouček šel stranou. Od té doby jsem se tam ještě nestihla vrátit, ale je mi líto ho opustit nadobro. Možná se Kvítek zase jednou vrátí. 🙂

Znáš se osobně s někým z blogové komunity? Zúčastnila ses už někdy nějakého srazu nebo akce, na které byli přítomni naši blogeři?

Popravdě musím říct, že ne. Ale je tu pár lidí, které mi přijde, že znám roky. S jednou blogerkou plánujeme jít na stejnou vysokou, jestli se obě dostaneme. Na žádný sraz jsem také nedorazila, protože zkrátka nebylo jak, jinak bych se tomu nebránila.

Řada blogerů (např. Taychi) je přesvědčena, že tvůj blog nepatří do Autorského klubu. Co bys jim vzkázala na svou obhajobu, čím si podle tebe členství v klubu nejlepších blogů na Blog.cz zasloužíš?

Budu se snažit, abych je přesvědčila, že do AK můj blog patří. Sice nemusí hned na první pohled každému tak připadat, ale když nahlédne „pod pokličku“, uvidí, kolik autorské tvorby tam mám. Co vystavuji a píšu já, na blogu podle mě každý nemá.

Kromě svého blogu, který je v AK, máš na Blog.cz přes 50 dalších blogů. Co s nimi bude? Necháš je být na věčné časy, nebo na ně čas od času zajdeš zavzpomínat na staré časy? Máš o nich vůbec přehled?

Asi opravdu zůstanou zatraceny na dlouhé časy. Bohužel si je vůbec nepamatuji, vždycky jsem myslela, co všechno na tom blogu vybuduji, ovšem opak je pravdou. Nejlepší je mít jednu stránku a na ní dřít.

Jak trávíš letošní prázdniny? Užíváš si někde u vody, nebo jsi někde na brigádě?

Netuším kolik dalších lidí tohle dělá, ale já se poměrně učím. Sama se divím, protože takhle jsem prázdniny nikdy netrávila. Brigádu jsem nestačila najít, tak jsem se chtěla nějak jinak potrestat. Ale ne nějak hrozně, jenom angličtinou a češtinou (hodně povinné četby.) Samozřejmě koupání a kamarádi do mých prázdnin také patří.

Jaký typ lidí nejvíc čte tvůj blog? Jsou to dívky stejně staré jako ty? Počtou si na něm i kluci?

Co jsem poznala moje čtenářky, je jim převážně od 10 do 18 let. Mladším dívkám se líbí moje návrhy a jsem za to moc ráda, takže samy mi posílají to, co nakreslily, jestli bych jim to nezhodnotila. A s těmi staršími spíše navazuji různé spolupráce. Kluci na můj blog narazí maximálně tak, že zabloudí. Myslím, že momentálně by si tam asi moc nepočetli.

Kdo má podle tebe nejlepší blog na Blog.cz? A s kým by sis ráda přečetla příští rozhovor na tomto blogu?

Je nespočet blogů, které mám ráda a kam chodím, navíc může existovat opravdu výborná stránka, o které třeba ani nevím, takže vás asi zklamu a nebudu konkrétní.

Nějaký vzkaz závěrem, třeba pozvání našich čtenářů na tvůj blog, bude? 🙂

Ráda pozvu všechny čtenáře, které baví navrhovat, psát a kreslit stejně jako mě, popřípadě ať zašlou, co vytvořili. Budu se těšit. 🙂

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: