Jak si zvýšit návštěvnost

Je tu další článek od jednoho blogera z vašich řad. Svým příspěvkem do rubriky Blogeři radí tentokrát přispěla Lúmenn z blogu lumenn.blog.cz.

Často od vás slyším otázku „Lúmenn, jak to děláš, že máš tak vysokou návštěvnost?“, popřípadě nejrůznější narážky na ono čísílko na počitadle (třeba moje přijímací věta v autorském klubu:)). A protože internet a zejména blogová komunita se jen hemží návody na zvýšení návštěvnosti, rozhodla jsem se vytvořit svůj vlastní zaručený návod, jak přilákat na své stránky co nejvíce lidí.

Podle kterých rad se rozhodně nemáte řídit
Na některých blogíscích se dočtete, že máte co nejvíce rozdávat reklamy na svůj web – pak se pod články množí komentáře typu „ahojenky, máš mocky hezů blogís, mrkni plsky na můj“. Většina lidí pak na odkaz webu neklikne, a pokud ano, pak jen proto, aby vynadali onomu spamerovi. Reklamami si tedy krátkodobě návštěvnost zvednete, ale většinou na úkor oblíbenosti vašich stránek.
Mezi další zaručené návody patří tzv. článek na zvyšování návštěvnosti. Je to článek obsahující desítky nejčastěji vyhledávaných hesel, a tím pádem zvyšuje pravděpodobnost, že někdo váš blog najde ve vyhledávači (jak takový článek vypadá se podívejte třeba tady). Jenomže když hledáte informace třeba o Harry Potterovi a vyjede vám dementní článek plný pouhých hesel, asi ihned stránku zavřete a pídíte se dál. Takže tudy cesta nevede. Ale kudy vede?
Důležité je si uvědomit, že zvýšení ranku pro vyhledávače neznamená zvýšení návštěvnosti!
Takže zapomeňte rovnou na všechny více či méně komerční nabídky, že vám zdarma zvýší návštěvnost, nikde nespamujte s odkazem na váš blog, aby byla na netu hodněkrát zmíněná vaše adresa a vyhledávače si vás všimly. NE!
Většinu návštěvníků blogů totiž netvoří lidé, co si jej našli na vyhledávači – dlouhodobě sleduju své statistiky a vyhledávače mají na návštěvnosti podíl asi 5-10%. Celých 70 – 80% tvoří lidé, co si přímo otevřou adresu mého blogu, tedy ti, kteří se na něj opakovaně vrací, mají ho v záložkách nebo si jeho adresu pamatují.
Co z toho vyplývá?
Klíčem k vysoké návštěvnosti jsou spokojení čtenáři
Pokud někdo najde váš blog a dozví se na něm to, co chce vědět nebo ho váš styl psaní zaujme, rád se k vám zase vrátí. Vést si kvalitní blog je tedy prvním klíčem k úspěchu. Jenomže mnoho lidí si vede dobré stránky, mají skvělé články plné zajímavostí, informací a nebo tvůrčího zápalu, a přesto k nim nikdo nechodí. Pokud je to i váš případ, asi napjatě čekáte, co vám poradím. Následující rady se mi osvědčily naprosto stoprocentně, a moje návštěvnost díky nim vypadá tak, jak vypadá.
1) Komentujte. Navštěvujte blogy, které s tím vaším mají společné téma nebo je majitel „spřízněná duše“. U tematicky podobného blogu jako je ten váš není nic jednoduššího než si otevřít daný blog a okomentovat několik článků. Žádné napsat „hezkej článek“ a šupem na další blog, a takhle jich oběhnout stopadesát! Zdržte se chvíli, projeďte rubriky, přečtěte co vás zajímá a vyjádřete svůj názor. Autor takového blogu vidí váš zájem a většinou se podívá, kdo mu to psal komentáře a sám pak nějaké zanechá. Pozor si dávejte jen na to, aby blog byl aktivní (poslední zveřejněný článek by neměl být víc než dva tři měsíce starý), protože pokud člověk nezveřejňuje už léta články, asi těžko si bude číst komentáře a opětovávat je.
2) Spřátelujte. Zkratku SB nebo úchylný výraz „esbéčka“ vážně nemusím, ale spřátelování je skvělá věc. Kromě výměny odkazů je to jakýsi příslib do budoucna, že se budete na svoje blogy vracet a komentovat články. Já to neberu jako nic závazného, kolikrát mě moji blogoví kamarádi navštěvují jen občas, stejně jako já je, ale za ty roky co bloguju se vytvořila docela stabilní skupinka lidí, s nimiž se navzájem navštěvujeme a podporujeme. Skupina „SB“ se vám bude rozrůstat, pokud mrknete do „SB“ vašeho blogového kamaráda a zařídíte se podle rady číslo 1. Okruh podobně zaměřených lidí se rozroste a komunita stálých návštěvníků také. Nevytvářejte ale žádná infantilní pravidla pro „esbénka“ nebo podobné krávoviny, berte to, jako když máte kamarády, kteří můžou kdykoli zajít k vám domů. Nemůžete k tomu nikoho nutit a vyžadovat po něm, aby chodil na návštěvy pravidelně – jste virtuální přátelé a ne otroci.
Mimoto se mi osvědčilo to, že moji spřátelenci mají na své stránce můj odkaz – takové návštěvy (kliknutí na odkaz z jiné stránky) mého blogu tvoří 10-20%. A s tím souvisí i třetí rada:
3) Diskutujte. Pište své názory na všemožné stránky, u blog.cz je velmi dobré psát obsáhlé a neotřelé názory na Srdce blogu nebo na Autorský klub. Diskutujte hodně a často, objevíte-li blog/web o něčem, čemu rozumíte a (ne)souhlasíte s autorem, napište svůj názor. Diskutujte na fórech a podepisujte se adresou vašeho blogu. Účastněte se klidně i rozepří a hádek, máte-li k nim co říci. Čím více vašich názorů bude na internetu, tím více lidí si všimne vaší adresy a podívá se na vaše stránky. A pokud na nich najde inteligentní a fajné články (viz jedna z předchozích rad), možná se zdrží a nebo se začne vracet. Tím, že budete diskutovat, rozšíříte odkaz na své stránky po netu, ale zároveň nebudete za trapného spamera, nýbrž za zajímavého člověka, co má své názory.
A jsme na konci, přátelé. Teď už víte všechno, co mě osobně přineslo návštěvnost, která překračuje dvě stě lidí za den. Tajemství není v tom, aby si vás všimli vyhledávače, ale lidi. Návštěvnost je totiž o lidech. O lidech, kteří vás mají rádi (a nebo naopak nesnáší, i takoví blogeři jsou, kteří si postavili slávu na negativním pohledu na sebe samé) a kteří se na vaše stránky opakovaně vrací.
Ještě musím dodat, že moje vysoká návštěvnost mi nespadla z nebe, ale díky výše uvedeným mechanismům jsem si ji získala postupně během cca roku intenzivní práce na blogu. Loni touto dobou jsem měla čtvrtinovou až pětinovou návštěvnost – tolik lidí, kolik mám teď za jediný týden ke mě přišlo za měsíc nebo pět týdnů. Dneska těm číslům na počitadle pomalu ani nevěřím, ale je to tak.
A proč? Protože píšu, komentuji, spřáteluji a diskutuji. Nic víc a nic míň k velké návštěvnosti nepotřebujete. Ať se daří:)

(Pozn.: Tento článek původně vyšel na blogu autorky 18. října 2009 v 10:37)
Jak se vám článek blogerky líbil? Využijte prosím hvězdičkové hodnocení pod článkem pro vyjádření své spokojenosti. S články blogerů, kteří obdrží nejlepší hodnocení od nejvíce čtenářů, se zde budete moci v budoucnu setkávat pravidelně.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: