Literární beseda – report z akce

Autorkou následujícího článku je Nel-ly z blogu nel-ly.blog.cz. Dočtete se v něm o literárání akci, na kerou jsme vás mimo jiné zvali na naší stránce na Facebooku.

V pátek 8. června se konala beseda čtyř psavých elementů… tedy čtyř spisovatelek, které můžete znát nejen z pultů knihkupectví, ale především i díky jejich blogům. Jedna se o mladé slečny s naprosto rozdílnými pohledy na svět fantasy, avšak se společným uskutečněným cílem.
Besedovalo se v pražském klubu na Vinohradech, kde na sebe naše drahé dámy pod moderovaným vedením práskly, co se dalo – přestože se často ošívaly – a vůbec se celá akce nesla v pohodovém duchu, kdy dorazil velký počet lidí a samozřejmě převážně blogerů. Viděli jsme staré známé tváře například z křestu, jenž se udál už před více než půl rokem, nové tváře a známé přezdívky (v tom občas přeci jen bývá zmatek) i ty, které v paměti člověk nemusel pracně recyklovat a přidávat tváře k přezdívkám… Už to dává znát, že se sešla řádná skupina knižních pošků a řekněte, není hned jasné, že to byla výborná zábava? Taková, že jsme mnozí odcházeli až dlouho po večerníčku.
Tereza „Temnářka Matoušková pečlivě pracuje na své nové knize z Podmoří, s kterým nás již dříve seznámila v Hladových přání, a během besedy přečetla i ukázku (můžete si přečíst na jejím blogu), která ukazuje, že tentokrát nepůjde o dílo vystavené v regálech s dětskými knihami. Stejně, jako se snaží ve svém volném čase psát, zdárně přežívá i zkouškové období… v čemž jí můžeme přát jen hodně štěstí.
Barbora Jiříčková představuje první díl své série s magickým názvem Lantuin, jež vyšla už minulý rok, kdy se však Bára (nebo-li Skye) nacházela na studiích v Americe, kde mimo jiné hraje tenis. Svěřila se, že celou knihu psala ručně do bloku, takže ji jí pak do počítače přepisovala babička. Kniha je doplněna i ilustracemi z pera mladé nadané autorky, která už pracuje na dalších dílech a my se můžeme jen těšit i společně s babičkou, na kterou čekají další hodiny strávené u klávesnice.
Kdo by neznal Erilian? Kouzelná země znovu otevírá své brány již v druhém dílu série – Erilian: Kouzla na obzoru – a my semůžeme těšit na další setkání s čaroději a jejich kouzly v další knize Terezy Janišové. Zajímavostí určitě je, že tento magický svět je inspirován naším 19. stoletím, které má autorka v oblibě a sama říká, že bere inspiraci téměř všude – třeba už jen procházkami po oblíbených Hradčanech. Její postavy mají také své reálné předlohy v lidech z jejího okolí, kteří jim dokáží vdechnout život nejen v psané formě.
Ovšem pro tento večer asi nejdůležitější (v pořadí už třetí) Tereza byla nejspíš tím největším lákadlem, protože především kolem křestu její prvotiny se to všechno točilo. Tereza „Colleen TB Benešová představuje Gjorky a jejich podmořský svět, který je v recenzích často spojován s podobností k slavnému Harrymu Potterovi. Sama autorka z toho není nijak zvlášť nadšená, na druhou stranu se však nesmí zapomínat, že i to je lákavá reklama a já osobně jsem se nemohla dočkat, až knihu rovnou i s věnováním konečně ukořistím a budu se konečně moci ponořit do hlubin Tajemství minulosti.
Fotografie z akce od autorek blogů what-up.blog.cz a edithhola.blog.cz:

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: