Soukromí na internetu

Anketa na téma, jak se stavíte k otázce soukromí toho, co na internetu děláte.

Jedná se o téma, které v září loňského roku rozvířil Facebook po představení nového principu sdílení zvaného „frictionless sharing“. Velmi zjednodušeně jde o to, že se na váš profil automaticky sdílí vše, co si na internetu přečtete. Podmínkou je, aby navštívená stránka používala aplikaci, která za vás zařídí sdílení přečtených článků na váš Facebook.
Tím se ruší dosavadní praxe, kdy uživatel sám rozhodoval o tom, co se rozhodne sdílet se svými přáteli. Na vlnu nového trendu automatického sdílení zatím najely internetové verze zahraničních deníků The Guardian a The Independent. Možná jste už i vy objevili na své Zdi příspěvek o tom, že si někdo z vašich přátel přečetl článek na těchto stránkách.
Zkuste si představit, kdyby se tento princip ujal v hromadném měřítku a na váš facebookový profil by se automaticky sdílelo vše, co byste na internetu dělali. Včetně vašich oblíbených blogů. Vadilo by vám, kdyby vaši přátelé na Facebooku měli přehled o tom, co všechno jste na Blog.cz četli?
Nedávno jsem si kdesi přečetl, že pohonem současného internetu je právě soukromí. Většina služeb, které na internetu používáme, je zdarma, ale na oplátku za to jim poskytujeme o sobě své soukromé informace a data. Je to podle vás férová výměna, nebo nebezpečný trend? Děláte například na internetu něco, co byste si určitě chtěli nechat pro sebe, a představa toho, že o tom ví celý váš Facebook, vás děsí?
Hlasujte v anketě a diskutuje v komentářích, je to zajímavé téma, u kterého nás zajímají vaše názory.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: