Přehled návštěvnosti Autorského klubu Blog.cz s několika zajímavými čísly.
Na úvod nejprve několik fakt o Autorském klubu pro ty, kdo o něm slyší poprvé. Autorský klub Blog.cz je „
společenství blogerů, kteří tvoří vlastní obsah. Něco navíc pro originály a samorosty.“ Více viz
zde a
zde. Blog Autorského klubu byl spuštěn 20.7.2009 a najdete ho na adrese
klub.blog.cz. Na tomto blogu najdete seznam členů, provozní informace a především pak články od samotných členů, kteří zde sdílí svou tvorbu a zapojují se do nejrůznějších aktivit.
Členové mají v porovnání s běžnými uživateli Blog.cz řadu výhod, z nichž dvěma nejdůležitějšími je zobrazování členských blogů na titulce a zahrnutí do společného
RSS feedu autorského klubu (je to jediný žebříček, který má vlastní RSS feed), který může
kdokoli odebírat.
Návštěvnost blogu Autorského klubu je jako celý Blog.cz od listopadu loňského roku měřena prostřednictvím služby Google Analytics. Díky ní je tak možné podívat se na vývoj návštěvnosti blogu AK za uplynulých 12 měsíců. Několik zajímavých čísel za časové období od 23.11.2010 do 1.11.2011:
- 131 378 návštěv
- 8 654 unikátní návštěvníci
- 444 726 zobrazení stránek
- 3,96 stránky/návštěva
- 00:09:50 průměrná doba na webu
- 37,51% míra okamžitého opuštění
- 6,49% nových návštěv
Z dlouhodobého měřítka návštěvnost Autorského klubu pomalu, ale setrvale klesá. Podívejte se na následující graf:
Návštěvnost jde od března 2011 trvale dolů. Dosavadní vrchol nastal 1.března 2011, kdy blog Autorského klubu zaznamenal 1 181 návštěv. Vzpomínáte, k čemu tehdy došlo?
V ten den vyšel na blogu AK tento článek:
Když se kácí les… V něm bylo oznámeno, že se Autorský klub rozloučil s více než 300 členy a zůstalo zbylých 200.
Vypadá to tedy na následující domněnku: většina členů AK se o klub nezajímá. Přihlásili se, protože to bylo in a protože to bylo něco nového. Co je pro drtivou většinu členů AK tím nejdůležitějším a v podstatě jediným důvodem, proč být členem, je propagace článků členských blogů na titulní stránce Blog.cz. 1. března, kdy bylo oznámeno hromadné vyloučení 300 blogů, vypukla dočasná panika a všichni se náhle o Klub zajímali. Respektive všichni se nahrnuli na blog AK, aby zjistili, zda v AK zůstali, či nikoli.
A od té doby návštěvnost stále pomalu klesá. Výjimkou z tohoto trendu byl pátek 28.října, kdy na blogu AK vyšel dle některých členů kontroverzní článek oznamující přijetí blogu
x-bubblegum-x.blog.cz (viz:
Nový člen: StickyBubblegum). V ten den návštěvnost opět vylétla nahoru nad dlouhodobý průměr. Čili opět se potvrdilo, že většinu lidí zajímá jen to,
kdo je v AK a kdo ne, případně kdo byl přijat či kdo vyloučen.
Co si o tom myslíte vy? Upadá skutečně zájem o Autorský klub, nebo je klesající návštěvnost projevem něčeho jiného? Co když odpadli lidi, kteří se o AK ve skutečnosti nezajímali, a zůstali jen poctiví nadšenci, kteří mají chuť na blogu AK něco dělat a kterých je logicky málo? V tom případě by to byla dobrá zpráva – AK by se vlastně víc stmeloval kolem kvalitních autorů, kteří to s ním myslí vážně, a o návštěvnost zde vlastně ani moc nejde.
Nebo na to máte jiný pohled? Jak si třeba vysvětlujete to, že ačkoli návštěvnost vytrvale klesá, počet nových přihlášek stále roste a stále se hlásí noví a noví zájemci, kteří by se strašně rádi stali členy AK?
Diskutujte v komentářích a hlasujte v anketě, je to zajímavé téma k diskusi, kterému se na tomto blogu budou v nejbližší době věnovat další články.
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků