Pokračování z
minula – dalších 14 komentovaných výsledků anket.
Tato anketní otázka se týkala každodenní praxe, při které rušíme neaktivní blogy, aby si je mohli znovu založit noví uživatelé. Pravidla jsou taková, že si
kdokoli může napsat o dlouhodobě neaktivní blog. Pokud blog splňuje všechny podmínky, dojde k jeho zrušení, a nový uživatel si následně na stejné adrese může založit nový blog. Je tedy například nepřípustné, abychom neaktivní blog předali i s původním obsahem novému zájemci, jak by si někteří uživatelé občas přáli („…
dejte mi prosím tento blog, majitelka dlouho nic nepředává a já bych se o něj starala…“).
Jak je vidět, ne všichni uživatelé mají na toto stejný názor. S naším postupem souhlasí 42% uživatelů. 26% uživatelů souhlasí s rušením neaktivních blogů, ale odmítají jejich „předávání“ někomu dalšímu (proč bychom ale potom měli neaktivní blogy rušit, kdyby si je nemohl založit nikdo další?). A konečně 20% uživatelů se dokonce domnívá, že blogy by se rušit neměly vůbec, a to ani ty neaktivní, protože uživatel se teoreticky může na svůj blog po letech vrátit.
Výsledek této ankety je relativně jednoznačný – uživatelé preferují počeštěnou variantu bloger/blogerka a odmítají tvar blogger, který se použivá v podstatě všude mimo Blog.cz. Jak je dále vidět, řada uživatelů Blog.cz se odmítá vzdát svých nejrůznějších patvarů typu „blogař“ nebo „webmiss„, které jsou velmi rozšířeny hlavně mezi mladšími autory blogů.
Vánoční anketu suverénně ovládl český Ježíšek. 23 hlasů pro Dědu Mráze zřejmě naklikali vtipálci.
Nyní moje oblíbená anketa 🙂 Ze všech anket, které kdy byly na tomto blogu zveřejněny, má tato zcela určitě nejvíce jednoznačný výsledek.
YouTube válcuje ve své popularitě všechny další videoservery, a že jich není málo. Do blogu lze vložit video z většiny známých stránek nabízejících video obsah, včetně
archivu TV Nova, ze kterého můžete
na blog vkládat své oblíbené seriály a televizní pořady, které znáte z obrazovky. Ale YouTube je YouTube, více jak 800 hlasujících proto rozhodlo bez sebemenšího zaváhání.
Reakce v komentářích jsou na Blog.cz relativně krátce (
informovali jsme 9.dubna 2009), ale za tu dobu si na ně již uživatelé zvykli a 86% hlasujících v anketě hlasovalo pro odpověď, že této funkce využívají.
Existence žebříčku
Nejdiskutovanější články dala za vznik jednomu z pozoruhodných způsobů, jak na svůj blog přivést nové návštěvníky – řeč je o známém
rekordu v komentářích.
Původním smyslem tohoto žebříčku bylo ukázat, kde to „žije“ a pod kterými články se vedou nejživější diskuse. Místo toho žebříček doplatil na touhu některých uživatelů po zviditelnění a dlouhodobě reprezentuje nanejvýš tak to, komu se podařilo pod svůj článek dostat nejvíc komentářů (povětšinou zcela nesmyslných). Naštěstí se toto týká jen 20% uživatelů, zbylých 80% hlasujících nechává tento žebříček klidnými.
Psát na začátku adresy blogu www je zcela zbytečné, jak bylo na tomto blogu již
vysvětlováno. Téměř 30% uživatelů to ale přesto dělá – že by podvědomá
touha o vlastní webovou stránku namísto blogu?
V odpovědi na tuto anketní otázku vyjádřili uživatelé sympatickou míru optimismu. Cca. 90% hlasujících si nedovede představit, že by zde Blog.cz za 5 let již nebyl. 7 hlasů pro odpověď „Za 5 let už Blog.cz určitě existovat nebude“ lze jako u jiných anket přičítat spíše vtipálkům a jedincům, kteří v každé anketě musí zákonitě kliknout na nejméně očekávatelnou odpověď.
Zajímavá anketa, ve které se uživatelé s mírnou převahou přiklonili k názoru, že dívčí blogy patří do Autorského klubu. Je nyní otázkou, zda se nějaké dívčí blogy vůbec o členství v AK ucházejí, a pokud ano, jak jsou jejich žádosti vyhodnocovány. Skutečně Ak diskriminuje tento typ blogů? Toť otázka, kterou si každý zodpoví sám.
Reflex jak vidno uživatelé Blog.cz příliš nečtou (20% hlasujících ho čte alespoň občas). Téměř 70% hlasujících ho ale nečte nebo nezná, a polovina z nich si dokonce myslí, že je Reflex, prezentovaný jako seriózní týdeník o společenských tématech, ve skutečnosti bulvár.
Anketa, jejíž výsledky nemohou nikoho překvapit. Příznivců růžové je relativně málo, pokud tedy předpokládáme, že hlasující skutečně klikali upřímně, nikoli z nějaké pózy, která dlouhodobě mezi uživateli frčí a kvůli které nemá růžová mezi blogery na růžích ustláno. Alespoň naoko. Kdo ví, co by prozradil takový detailní pohled do šatníku některých uživatelů 🙂
Na nesmyslnosti tzv. blacklistu se shodla většina čtenářů článku, který se tomuto fenoménu věnoval. Přesto se, podobně jako u překladu blogu do cizího jazyka, stále najde dost uživatelů, kteří blacklist na svém blogu mají, zde konkrétně necelých 5%. Opět se nabízí domněnka, zda všichni hlasující klikali na třetí odpověď podle pravdy, nebo proto, že se
za blacklist na svém blogu stydí.
Tato anketa víceméně odpovídá zastoupení prohlížečů mezi našimi uživateli. Trochu zarážející je úspěch prohlížeče Chrome, který je zde teprve dva roky, a již se dostal v zastoupení mezi uživateli na třetí místo za Firefox a Internet Explorer (zde v anketě dokonce na místo druhé). Dostane se Chrome za další dva roky na první příčku? Je to více než dobře představitelné.
A konečně poslední anketa. Její výsledky jsou pozoruhodně vyrovnané, každá ze tří odpovědí má v podstatě stejný počet hlasů. Připomeňte si
nová pravidla pro psaní komentářů na tomto blogu, kde je i zmíněno, co to ten kodex blogera vlastně je.
Líbí se mi to:
To se mi líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků