Srpnový příspěvek do pravidelné rubriky Rozhovory představuje dalšího zajímavého člena – respektive členku – Autorského klubu. Na otázky odpovídá autorka blogu stupidworld.blog.cz, vystupující pod přezdívkou Monyka.
Monyka, autorka blogu stupidworld.blog.cz
- Monyko, kde se vzalo to tvrdé Y ve tvojí přezdívce?
Jo tak to už vůbec netuším:) Přezdívku Monyka používám už asi od základky, takže už nějak přesně nevím, co mě k tomu vedlo, ale asi to bylo tím, že se mi prostě jméno Monika nelíbí 😀 Přijde mi takový obyčejný, neoriginální.. tak prostě Monyka 🙂
- Sama sebe charakterizuješ těmito slovy: „… Punkové stvoření, kterého se děti bojí, vrstevníci nechápou a pomlouvají, a starší generace by ho nejraději viděla v nějakém nápravném ústavu:D“… Skutečně se cítíš tak odlišná? Je vůbec někdo, s kým si rozumíš? Jak třeba vycházíš se svými rodiči?
No odlišná… jak se to vezme, asi svým způsobem budu jiná než ostatní… ale myslím, že jsou ještě i větší exoti 😀 Jsem asi jiná na rozdíl od ostatních v tom, že si umím sama ze sebe udělat srandu, i když vím, že se maximálně zesměšním a neřeším to, co si lidé okolo mě myslí, takže pokud mě někde na náměstí potkáte s barevnými brčky ve vlasech a mečem kolem pasu, tak je to víceméně u mě normální:D
Ale jo, určitě je spousta lidí, se kterými si rozumím, jsem od malička dost ukecaný a přátelský tvor, takže se bavím s hodně lidmi, ale asi nejvíc si rozumím s takovými divnými lidmi jako jsem já 🙂
A s mými rodiči jak vycházím??? Díkybohu docela v pohodě, sice sem tam nějaká hádka občas kvůli mému vzhledu nebo chování je, ale přece jenom, žijeme v malé vesnici, kde jsem středem pomluv a rodiče ty pomluvy věčně musí poslouchat, takže je zase na jednu stranu chápu a myslím si, že jsou ke mě hodně tolerantní.
- Blog máš rok a půl a za tu dobu jsi stihla vypublikovat přes 400 článků, to je skoro článek denně. Blogování tě zřejmě baví. Pamatuješ si ještě, co tě kdysi přimělo založit si blog?
První blog jsem si založila v září roku 2006, v té době jsem byla velkou fanynkou hereček Mary-Kate a Ashley Olsen a nějak postupně jsem zjišťovala, že asi blog, kam jen kopíruji články, je trochu o ničem, tak jsem si tam začala přidávat vlastní tvorbu. Po nějaké době mě začalo štvát, že mě pořád všichni vidí jako tu fanynku olsenek a že na můj blog chodí lidi jenom kvůli tomu, aby si jako každý zkopírovali články, tak jsem si založila úplně nový blog, na kterém jsem dodneška.
- Jsi velmi všestranný talent. Fotíš, kreslíš, šiješ, píšeš… zapomněl jsem na něco? Co z toho tě baví nejvíc?
Mě asi baví úplně všechno. Jsem takový ten typický blázen do všeho, do čeho se pustím 🙂 Ale řekla bych, že nejvíc asi to kreslení, přeci jenom to je něco, čemu se věnuji už od první třídy.
- Na Blog.cz patříš mezi výrazné a široce známé osobnosti uživatelské komunity. Patříš mezi časté komentátory článků na našem, ale i dalších blozích. Jsi členem autorského klubu. Svoje fotky a obrázky prezentuješ i na službě Galerie.cz. Tvůj blog má skupinu fanoušků na Facebooku. Jsi i na Deviant Artu. Kde na to všechno bereš čas?
Popravdě řečeno ani sama nevím 😀 Možná to je tím, že bydlím na vesnici, skoro odříznutá od civilizace, a přeci jenom je pro mě ta komunikace s přáteli trošku pohodlnější přes internet, takže když opravdu nemám naplánovanou žádnou akci, tak většinou trávím svůj volný čas u počítače.
- Netajíš se svou náklonností k punku. Dejme tomu, že punk považuji za mrtvý životní a hudební styl. Punk dle mého názoru doplatil jako ostatní alternativní směry na všepohlcující schopnost kapitalismu, který punk vyprázdnil a úspěšně zkomercionalizoval, viz kapely typu Green Day. Co pro tebe osobně punk znamená? Není to v roce 2010 jen další vyprázdněná nálepka typu „emo“, barbie“, „gothic“, apod., která označuje už jen to, co má člověk na sobě?
Pro mě punk znamená všechno – životní styl, názory, osobní svobodu, svým způsobem odpor k systému, vybočení ze stereotypů…. Sama osobně si myslím, že punk mrtvý není, ale chápu, že si to hodně lidí může myslet, už jenom proto, že cokoliv se objeví v médiích je jen zkomercionalizovaný punk v podání Green Day nebo dokonce Visacího zámku, a všichni si řeknou „jo už to není ten punk co býval“ …. ale on takovej pořád ještě je, jenom ti, kteří se mezi těmito lidmi nepohybují, o něm nemohou dozvědět, protože o něm v žádných médiích nic neuslyší a ani neuvidí.
- V souvislosti s punkem se nabízí otázka na tvůj postoj k drogám. Jsi zastánce legalizace marihuany?
V souvislosti s punkem by se tato otázka vůbec nabízet neměla 🙂 Punk nemá s drogami nic společného, vlastně jen to, že jsme všichni do jednoho proti drogám. Neznám jediného pankáče, který by se těžkých drog dotkl…. to je zase spíš otázka anarchistů, se kterými nás, bohužel kvůli médiím, lidé hází do jednoho pytle, a z toho hned vyplývá, že co punker, to feťák….. Zastánce legalizace určitě nejsem, ale myslím si, že ať už by byla marihuana zlegalizovaná nebo ne, nic by se nezměnilo.. ti, kteří to teď hulí vyloženě jenom proto, že to je zakázaný, by to třeba už tolik nelákalo, a zase naopak, lidi, kteří to nehulí jenom proto, že to je zakázaný, by to zase přilákalo….
- Rovněž o tobě vím, že se velmi výrazně vymezuješ vůči stylu barbie a růžové barvě. Proč se k tomu nepostavíš s větší dávkou velkorysosti a nemávneš nad tím prostě rukou? Nebylo by na světě lépe, kdyby si šel každý svou cestou? 🙂
Nemyslím si, že se vůči tomu nějak výrazně vymezuji. Ten styl nepobírám, nemám ho moc v lásce a asi si s takovýmito lidmi nemám co říct… ale nezáleží na nějakým životním stylu, nebo na tom, co člověk poslouchá, jakou barvu nosí, ale spíš na tom, co má v hlavě, jaký má názory…. pokud potkám nějakou blondýnu v růžovým oblečení, která bude mít sakra dobrý názory, tak si s ní třeba můžu rozumět víc než s nějakým rádoby pankáčem….
- Studuješ Vyšší odbornou školu grafickou v Jihlavě, obor multimediální tvorba. Máš už představu, čím by ses chtěla po škole živit?
Teď se chystám do prvního ročníku a jelikož vůbec nemám představy o své budoucnosti, tak doufám, že tahle škola mě už dovede k nějakému oboru, kterému bych se opravdu chtěla věnovat… proto také jdu na obor, na kterém si můžu vybrat od studia počítačové grafiky, scénáristiky, přes fotografii, dějiny umění až po film, a časem se rozhodnout, na co se zaměřit a pak to studovat dál….. ale určitě chci studovat co nejdéle to půjde, přeci jenom ten svět pracujících mě dost děsí 🙂
- Každý návštěvník tvého blogu je konfrontován s živelností tvé kreativity – chrlíš desítky úžasných fotek, obrazů… Kde sbíráš inspiraci? Jací umělci (spisovatelé, hudebníci, malíři…) tě inspirují?
Možná je to asi ironie, ale opravdovou inspirací pro mě je moje porucha spánku 😀 Kdykoliv se třeba večer nebo ráno probudím brzo a nemůžu už spát, tak přemýšlím, co jak nafotit, píšu, nebo kreslím…
A z umělců mě určitě inspirují Salvádor Dalí, Jacques Prévert, sourozenci Parkerharrisonovi, nebo třeba z filmů Hitchcock.
- Děkuji za rozhovor.
Blog Monyky najdete na adrese stupidworld.blog.cz
od sebe k sobě 