Vzpomínáte si na trochu tajemný autoportrét dívky schovávající se za vějířem z naší poslední soutěže? Pokud chcete vědět, kdo za ním stojí, pak si nenechte ujít následující rozhovor. Představuje se blogerka vystupující pod přezdívkou Lea.
Lea, autorka blogu zidlo.blog.cz
- Tvůj blog byl založen v dubnu 2007, ale první článek se na něm objevuje až o dva roky později v červenci 2009. Čím to?
Pauza způsobená přechodem na jiný blog s rozumnější adresou, který ale objevili lidi, kteří se mi vůbec, ale vůbec nelíbili. Proto nový začátek na starém blogu. Ale úplný.
Starý blog byl o anime, neautorský, tenhle jsem už začala přímo focením. Hodně mě tenkrát inspirovala Smilesy a Werika. Měly (A Werika stále má) nádherné autorské blogy..
- Jak tě napadla použitá adresa tvého blogu – zidlo.blog.cz? Má nějaký význam? A co tvoje přezdívka – Lea – jak jsi k té přišla?
Na vymýšlení adresy si pamatuju naprosto přesně. Blog jsem zakládala o obědové přestávce v Informačním centru ve škole a všechny mnou vymyšlené adresy neprošly. Pak jsem byla natolik zoufalá, že jsem tam psala všechno, co jsem viděla kolem sebe. Zidle.blog.cz byla velice nečekaně obsazená, tak jsem tam napsala zidlo. No a bylo to 😉
A Lea je z Deviantu, kde jsem měla stejný problém s nickem. Nakonec vyšla Leani z japonského Riani. A proto Lea. Protože jsem to chtěla prostě sjednotit.
- Svůj blog prezentuješ jako „fotoblog“. Jak vážně se věnuješ focení?
Vážně nevážně.. Prostě mě to baví. Rok a půl jsem fotila s digitálem, teď mám zrcadlovku, takže to už asi vážnější bude. Ale zas tak vážně, že bych se tím chtěla živit, to zase ne.
- V čem ti vyhovuje publikovat své fotografie v článcích na blogu? Z pohledu nezaujatého návštěvníka by se možná zdálo rozumnější využít nějakou službu nabízející širokou škálu funkcí pro práci fotografiemi a jejich prezentaci, jako je třeba náš projekt Galerie.cz. Zveřejňovat své fotky po pár kusech v jednotlivých článcích na blogu… není to trochu nepraktické?
Galerii.cz jsem zkoušela, na některých blozích jsem i tenhle způsob viděla, ale spíš se mi to líbí takhle. Můžu ke každé fotce napsat zvlášť komentář (jestli to jde i v Galerii, tak toho jsem si nevšimla) a prostě.. Přijde mi to pohodlnější 🙂
- Na Blog.cz můžeme najít desítky a možná dokonce stovky podařených fotoblogů. V čem se zrovna ten tvůj odlišuje od těch ostatních, v čem je podle tebe výjimečný a co se ti na něm nejvíce líbí?
Čím je výjimečný? Přeci tím, že je můj. 😀
Ne, asi nic zvláštního, co ho odlišuje od ostatních fotoblogů na něm není. Ale je můj, mám ho (poslední dobou dost) ráda, a hlavně jsem díky němu „poznala“ spoustu úžasných lidiček. Lidi co mají stejné koníčky, názory.. Lidi co v mém okolí dost postrádám.
- V naší poslední soutěži na Srdci blogu mě oslovila tvá soutěžní fotografie, díky které jsem i objevil tvůj blog. Můžeš prozradit něco k tomu, jak fotka vznikla?
Jsem celkem blázen do Japonska a všeho s ním spojené, takže jsem chtěla i něco takového nafotit..Tak jsem začala shánět vějíř, což byl celkem oříšek, ale povedlo se. A pak hurá domů a něco vymyslet.
Seděla jsem na židli naproti zapnutému počítači, na stole šest knížek Harryho Pottera, aby byl můj digitálek v dostatečné výšce, vedle toho stolní lampa svítící mi do očí, dvě vteřiny samospoušť, asi sto fotek, z toho pět použitelných. Ale s výsledkem jsem byla celkem spokojená 🙂
Po půl roce přišla mamka, že by chtěla nějaký obraz na stěnu, a že by se jí líbily třeba tyhle fotky. Tak jsme to zkusily nafotit znova zrcadlovkou, ale už to prostě nevyšlo.. Nerada fotím stejné téma dvakrát.. Jenom tahle fotka se mi líbila víc než ty předchozí, tak jsem ji přihlásila do té soutěže 🙂
- Našel jsem tě na službě DeviantART.com. V čem je pro tebe tato služba zajímavá a v čem spatřuješ příčinu její velké popularity mezi uživateli Blog.cz (navzdory tomu, že nemá českou lokalizaci)?
Deviant jsem objevila už dávno. Cítila jsem se tam jako Alenka v říši divů, bylo kouzelné objevovat naprosto nový svět, který se mi tím otevřel. Když jsem s tím před dvěma lety začínala, nikoho jsem tam neznala, nic. Pak přišlo pár lidí, kteří mě hodně podpořili a posunuli o kus dál. Dneska se tam objevují Groups, kam můžete uploadovat fotky na dané téma. Hodně to pomáhá při zviditelňování, protože fotit a kreslit umět můžete, ale pokud si vás třeba někdo z té „vyšší vrstvy“ (třeba lidi s premium účtem) nevšimne, moc šancí nemáte..
Možná to zní divně, ale líbí se mi tam hlavně ta velikost, či co. Dostanete komentář a hele Japonec. Další pod ním Američan. Další z Německa.
Taková.. možnost psát si s lidmi z jiných koutů země..
- Co ty a Facebook? Najdeme tě tam? Pokud ano, jak moc si tam hlídáš soukromí? Například z tvého blogu se toho tvůj návštěvník moc nedozví. Hledal jsem špatně, nebo se na internetu skutečně schováváš před zvědavými pohledy stejně jako za vějířem na tvé soutěžní fotografii?
Facebook mám, tady to bez něj prostě nejde. Trávím tam hlavně večery, většinou až tam se dozvídám, co všechno bylo do školy..
Soukromí.. V přátelích mám jenom lidi, které znám osobně a s kterými se na ulici pozdravím.. Nikdo cizí se tam nedostane, a i kdyby, nic kromě věku, jména a pár fotek tam nenajde.
Asi se schovávám. Asi jo 🙂 Lea je jenom blogová a deviantová. Na českých stránkách o fotkách mám svoje celé jméno.. Stejně jako všichni ostatní.. Pravda je, že se mi to moc nelíbí, ani nevím proč.
Nedostatek informací na blogu je nejspíš způsoben chybějícím menu. V horním boxu s tím otravovat nechci a nikam jinam to dát nemůžu.. Ale řekla bych, že lidi co tam občas zajdou, mě už z fotek poznají, dřív mi to přišlo divné, fotit lidi z mého okolí a pak to někde vystavovat, ale časem mě to přešlo.. Dřív jsem fotila spíš tak potajmu, přírodu, psa a tak.. Pak jsem nafotila sebe a kámošku, šup s tím na Facebook (aspoň k něčemu užitečnému to je), nějak se to rozkřiklo, no a bylo to 😀 Teď mám modelek a modelek 🙂
- Chodíš třeba ráda do galerií na fotografické výstavy? Máš nějakého oblíbence v řadách profesionálních fotografů? Případně aspoň nějaký oblíbený fotoblog? 🙂
Vlastně jsem ještě na žádné nebyla.. Řekla bych, že ještě nebyla příležitost..
Oblíbence? No. Každý čtvrtek obdivuju fotky v magazínu MF dnes, ale to je tak všechno..
Oblíbených fotoblogů mám spoustu 🙂 Třeba šíleně šikovná yasmin.blog.cz, nebo vrbize.blog.cz, stupidworld.blog.cz, nikolettie.blog.cz, vvart.blog.cz a el-original.blog.cz a spousta dalších, na které si teď nevzpomenu.. Nejúžasnější je stejně slečna z blogu ambarin.blog.cz, fotografka-kreslířka-pisatelka. A všechno jí jde suprově 🙂
- V poslední otázce máš možnost cokoli vzkázat čtenářům tohoto rozhovoru. Pokud jim chceš například doporučit nějakou svou fotku, na kterou jsi hrdá, nebo říct o sobě něco, co se do rozhovoru nevešlo, pak máš nyní příležitost. Stejně tak můžeš všechny na svůj blog nalákat 🙂
Hrdá.. No nevím, nevím, vždycky to může být lepší, ale v poslední době se mi líbí moje ztvárnění mě a mého druhého já – Lei.
Když už nic, aspoň se zasmějete 🙂 Foceno u rušné silnice, u té nejnádhernější zdi s nejdivnějším rámem. A řidiči se ohlíželi, mávali, troubili, cyklisté zastavovali, pískali, zvonili..
Haha, doufám, že jste teď aspoň trochu zvědaví, těším se na vás u mě 😉
- Děkuji za rozhovor.
od sebe k sobě 
