Na Štědrý den jsme vyhlásili doufám trochu nečekanou
soutěž, kde jste měli napsat odpověď na otázku „
Co si myslíte, že nikdy nedostanete na Vánoce?„
Vybíraní vítězů bylo ještě těžší než u soutěže
„Vylepšete“ logo Blog.cz. Někteří z vás psali poměrně emotivní a intimní věci, z kterých je opravdu těžké vybírat. Jiní si naopak vystačili s jednoslovnou odpovědí („
Slona„).
Níže si můžete přečíst příspěvky 10 výherců, kteří dostanou možnost si vybrat některou ze stylových
myší G-CUBE.
„Čo nikdy nedostanem na Vianoce? Určite to, aby moji rozvedení rodičia neprestali súperiť, kto sa o mňa lepšie postará… Bol by to asi ten najkrajší darček, no nedosiahnuteľný. A isto neodstanem ani ten nafukovací skákací hrad, ktorý som si priala ako 8 ročná :)“
„Musím říct, že mám vše. Rodinu, zdraví, lásku, ale i hmotné věci. Takže co víc si přát? Ale vždy se něco najde.
Mé přání:,,Kéž bych ještě mohla vidět dědu a babičku.“
Tohle přání není hezký psát na internet. Je to asi taková trošku neúcta. Rozhodně nechci, aby si lidi mysleli, že tohle přání patří mezi ty, který si lidi vymyslí, aby dojmuli. Vždycky, když někde slyším slovo PŘÁNÍ, myslím na ně. A tak to asi i nějakou dobu zůstane…“
„Dlouho jsem nad tím přemýšlela a usoudila jsem, že na Vánoce nikdy nedostanu vše, co chci. Bylo by to totiž za prvé velmi nákladné a za druhé ne vše, co si přeji, je tak reálné. A navíc – kdo by mě měl natolik rád, že by plýtval svůj čas tím, že bude lítat po všech čertech a shánět to, co si moje chorá mysl přeje? Asi nikdo.“
„Jasně, stručně.
Chlapa.“
„Čo nikdy nedostanem na Vianoce? – Nič :P“
„Lísteček „Přej si co chceš“ XD“
„Nikdy na Vánoce nedostanu to, co si přeji, když to nikomu neřeknu.“
„Já pod stromečkem nikdy nenajdu to, co chci, protože o tom nikdy nikdo neví. Už několik let čekám, že mě někdo bude znát na tolik, že na to přijde sám. Ono totiž nejde o něco drahého dokonce ani ne hmotného, ale pouze o to aby to zvedlo náladu.“
„Pod stromečkem už nikdy nenajdu to pravé dětské nadšení,“ které se u nás o Štědrém dni objevovalo, když jsem byla ještě docela malá holka a věřila na Ježíška.“
„Nikdy nedostanu štěstí, které prý čtyřlístek nosí. Nikdy nedostanu zdraví, které nemoce popraví. Nikdy nedostanu lásku, která by mě hladila po vlásku. Nikdy nedostanu přátele, kteří by mě hnali ven z postele.“
Všem děkuji za účast v soutěži a doufám, že jim, ač třeba pár vteřinové zamyšlení, k něčemu bylo. Výherce budeme kontaktovat v následujících dnech.
P.S. Slibuju, že v příští soutěži už výherce vybírat nebudu 🙂
P.S.2 V tomto měsíci se budete u našich článků setkávat s ilustračními obrázky z blogu
flora-fauna-foto.blog.cz. Jeho autorce děkujeme za spolupráci a věříme, že se vám její obrázky budou líbit.
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků