Blogující gurmánka Šárka Škachová

_{Autor: idanovotna.blog.cz}

Jsme pyšní, že vám můžeme v tomto rozhovoru představit naši zřejmě nejznámější blogerku Šárku Škachovou, autorku blogu dolcevita.blog.cz, který dlouhodobě patří mezi nejnavštěvovanější blogy na Blog.cz vůbec. Na konci článku si nenechte ujít soutěž o 3 Šárčiny podepsané kuchařky a 3 stolní kalendáře na rok 2010.

Šárka Škachová, autorka dolcevita.blog.cz a gurmanka.cz

První článek na svém blogu jste zveřejnila v dubnu 2006. Na jaře to tak budou 4 roky, co blog existuje. To je v blogosféře úctyhodný výkon a pro blog téměř „kmetský věk“ Můžete prozradit, jak jste přišla na nápad založit si blog, a proč jste si jako adresu zvolila název slavného Felliniho filmu z roku 1960?

Název „dolce vita“ vytváří dojem, že je spojen se slavným stejnojmenným filmem, ale nebyl to jen Fellini, kdo mě inspiroval. Má inspirace vane od Christiana Diora, který stvořil parfém s názvem „dolce vita“, který jsem si oblíbila, a vidím právě ve vůních spojitost parfému se světem gastronomie.

Proto jsem pro název svého blogu o dobrém jídle použila název svého nejoblíbenějšího parfému „dolce vita.“ Kdo vchází na můj web, vchází i do světa vůní. Správně zvolená vůně navozuje pocit pohody, uspokojení a příjemné nostalgie. Pokud se čtenáři mých stánek cítí podobně, přesně to jsem měla v plánu vytvořit.

Když ještě zůstaneme u toho stáří blogu, v mottu jak svého blogu, tak své stránky Gurmanka.cz, uvádíte, že jste „první český foodblog psaný přímo z kuchyně„. Jak je to vlastně s tím „prvním českým foodblogem“?

Foodblog Šárčina škola vaření byl založen v roce 2006 a patřil mezi první foodblogy. Ač díky svému žití v zahraničí mám ráda i jiné kuchyně, té české jsem chtěla vymezit největší prostor.

Láska k dobrému jídlu mě zavedla do Švýcarska, kde jsem několik let vedla rodinný hotel s restaurací v krásném prostředí kantonu Jura. Troufla jsem si překročit práh profesionální kuchyně a získala tak ty nejcennější zkušenosti, ke kterým se žádný sváteční kuchař snadno nedostane. Po těchto praktických zkušenostech teprve došlo k tomu, že jsem si troufla založit foodblog. Po pár letech práce na foodblogu a velmi pozitivních ohlasech čtenářů jsem dostala nápad vydat knihu.

Svou knihu jsem kompletně celou připravila ve své kuchyni, tzn. jídla uvařila, naservírovala, vyfotografovala a následně zpracovala do konečné tiskové podoby. Knihu Rande s gurmánkou jsem nejen napsala, ale postarala se též i o nezbytné nakladatelské a vydavatelské činnosti se vším všudy. Má práce na foodblogu přešla pozvolna do samostatného podnikání.

Vzpomínáte si, jak vypadalo blogování o jídle v roce 2006? Blog.cz byl tehdy mladá služba, která teprve začínala oslovovat širší vrstvy uživatelů. Přiznám se, že např. na pojem „fooblogger“ jsem objevil relativně nedávno (v létě 2008).

Blogování o jídle v roce 2006 bylo plné nadšení a přátelské atmosféry. Na scéně v té době byl Pan Cuketka Gurmetklub, Šárčina škola vaření, Bistro Florentyna, a postupně vznikaly další foodblogy. Někteří současní foodblogeři se scházeli na webu Labužník, a postupem doby si sami vytvořili vlastní webový prostor. V zahraničí měli foodblogeři náskok. Jeden z nejznámějších foodblogů v zahraničí vznikl už v roce 2004 – www.amateurgourmet.com.

První příležitost publikovat v tisku přišla z Lidových novin pro magazín Pátek. (Magazín vyšel 8. 8. 2008 a celý byl pojat jako čínský speciál u příležitosti dne zahájení OH v Pekingu). V rubrice „gastro“ byl uveřejněn můj článek s názvem Komu by dnes císař uťal hlavu? Dostala jsem prostor na čtyřech stranách a článek končil podpisem – Šárka Škachová, foodblogerka, http://dolcevita.blog.cz. Tenkrát to myslím bylo úplně poprvé, co výraz „foodbloger“ vešel u nás oficiálně do tisku. (Pozn.: o tomto článku jsme v létě psali – článek najdete zde).

Poslední dobou mi přijde, že psaní o jídle obecně zažívá velký vzestup – snad každý časopis má svou rubriku o jídle a rovněž na internetu se roztrhl pytel s lidmi, kteří recenzují restaurace nebo publikují vlastní recepty. Jak se na to díváte vy osobně – vnímáte to jako pozitivní změnu k lepšímu, nebo se cítíte naopak třeba ohrožena konkurencí?

Gastronomický boom bezesporu naše země zažívá. Ať je to v TV, tisku nebo na internetu. Ne každý je kompetentní k tomu, aby dokázal fundovaně hodnotit, ale jsou i tací, kteří k tématu mají co říct a činí to s bravurou. Já osobně jsem ráda, že nové blogy vznikají a ještě raději, že jsem v některých případech byla oslovena s počáteční pomocí a dostalo se mi i poděkování za to, že právě mé stránky se staly velkou inspirací. Konkurenční prostředí je velmi motivující a vnímám ho jedině pozitivně.

Rostoucí váhu psaní o jídle vidím např. i v tom, že se v letošním roce dostal do finále Křišťálové lupy zřejmě nejznámější český foodbloger Cuketka, který mimochodem soupeří s naším zástupcem z Blog.cz – autorkou blogu chiquitka.blog.cz. Tipnete si, takhle pár týdnů před slavnostním vyhlášením, kdo má větší šanci, jestli Cuketka nebo Chiquitka?

I když by se čekalo, že budu hlasovat pro Blog.cz, musím přiznat, že vyhrát by měl fenomenální Pan Cuketka. Kdo jeho web zná, rozhodně nemůže pochybovat. Jestli se ve světě gastronomie něco šustne, Cuketka to ví první 🙂 Já svůj hlas poslala právě jemu, protože patří k absolutní foodblogové špičce. Jeho web je zábavný, inspirativní, poučný a Pan Cuketka nepřestává překvapovat stále novými nápady.

Jeho foodblog prostě „žeru“ 🙂

Specializujete se pouze na nějakou oblast, např. českou kuchyni, apod.? Publikujete pouze vlastní recepty, nebo se věnujete např. i recenzování restaurací a podobným tématům?

Českou kuchyni se snažím preferovat, ale nebráním se ani jiným kuchyním, protože u nás doma se vaří opravdu internacionálně. Jeden ze sloganů na mém blogu zní: Nejnebezpečnější zbraň, kterou míříme sami proti sobě, je příbor. Rozmýšlejme dobře, co stojí za to strčit do úst.

Stav českého pohostinství mi není lhostejný, proto se nebráním ani psaní recenzí a vlastních postřehů. Naposledy jsem psala na téma „nešvary v pohostinství z pohledu hosta“ pro odborný časopis BARLIFE.

Velmi ráda píši tématické reportáže a doplňuji je i vlastními fotografiemi. Ovšem vaření věnuji na svém blogu největší prostor. Plno receptur mohu označit skutečně za „vlastní“. V případě klasických jídel se snažím zachovávat naprosto přesný postup, protože k tradicím mám velkou úctu.

Vím o vás, že jste již řešila problémy s kopírováním vašich článků. Je těžké uhlídat krádeže vlastních textů na internetu? Jak to řešíte?

Tato palčivá problematika je na uhlídání velice těžká. Každý blog jsou otevřené dveře do soukromí, a kopírovat text či fotografie je tak snadné. Pokud jsem na tyto nešvary upozorněna svými čtenáři, snažím se zkontaktovat s dotyčným provozovatelem webu. Většinou se nějak dohodneme a články jsou doplněny odkazem na zdroj původu. Pokud si texty přivlastní redaktor/ka nějakého časopisu, není snadné je objevit, a když se tak stane, bývá to většinou pozdě. Nejde jen o strohé recepty, ale i o jistou literární omáčku, kterou jsou články doplněny. Myslím si, že musí mít takový redaktor/ka v sobě kus drzosti, když se pod takový článek s klidem podepíše a nechá ho vyjít tiskem ve vysokém nákladu. Řešit autorská práva je vždycky složité. Naposledy jsem řešila kauzu s Rádiem Impuls, kde došlo k neoprávněnému použití fotografií z blogu a svévolnému ořezání autorského loga. Ze strany největšího českého rádia se ochota postavit se k danému problému čelem „zatím“ nenašla.

Na české Wikipedii jsem u hesla „Beaujolais nouveau“ našel odkaz na váš blog. Je to pouze ojedinělý případ, kdy někdo odkazuje na váš článek, nebo se dá již říci, že jste známou autorkou a odkazuje na vás kdekdo?

Odkazů na můj blog jsem objevila již celou řadu. Nejen na internetu, ale též i v tisku. Naposledy ve společenském týdeníku Reflex 34/09, kdy na str. 15 v rubrice „Stoptime Milana Tesaře“ popisoval autor v článku „Dovolená bez Dalíka„, jak se popral s jedním z receptů na mých stránkách. I když to nedopadlo v jeho prospěch, psáno to bylo humorně 🙂 Určitě je pro každého příjemné zjištění, když někdo na jeho práci upozorní v pozitivním slova smyslu. Z toho mám opravdu radost, ale pátrání po takových odkazech nevěnuji čas. O to víc jsem mile překvapena, když na takový odkaz narazím. Poslední dobou se mi to stává celkem často.

Je to již nějaký čas, co publikujete na vlastní doméně gurmanka.cz. Co vás stále drží na starém blogu, je to jenom nostalgie, lítost smazat svoji předchozí práci, základna pravidelných čtenářů, nebo ještě něco jiného?

Podle hesla „neopouštěj staré věci pro nové“ si tuto adresu stále ponechávám ve středu svého zájmu a web Gurmánka.cz jsem zapojila trochu víc do svých podnikatelských aktivit.

Byla bych moc ráda, kdyby můj blog stárnul se mnou a měla jsem vždy trochu času přispívat do něj zajímavými články, které čtenáře potěší.

Dá se v Česku uživit psaním o jídle? Můžete prozradit, čím se živíte vy? Neuvažujete např. o otevření vlastní restaurace?

Jak jsem se zmínila v předešlé otázce, mít vlastní restaurant byl sen, který se mně dávno splnil a stala se z něj jedna příjemná etapa života, na kterou velmi ráda vzpomínám. Právě proto, že se živím i jiným způsobem, okolnosti mě přivedly zase zpět do ČR a začala jsem se intenzivněji věnovat práci ve firmě mého muže a starám se o marketing.

V souvislosti se svými aktivitami na blogu se věnuji fotografování a na trhu se právě objevil můj stolní kalendář na rok 2010 s názvem Rande s gurmánkou. V těchto dnech pracuji na přípravě kalendářů pro rok 2011 v současně píši pro několik časopisů, mám svou rubriku na stránkách Týden.cz.

Nové možnosti uplatnění v tomto oboru se stále objevují. Chystám pokračování své první knihy, která by měla vyjít příští rok. Uživit se v tomto oboru určitě dá. Důležité je být dostatečně flexibilní. Některé nabídky přicházejí opravdu za pět minut dvanáct a na přípravu není mnoho času. Je důležité pracovat tak říkajíc do šuplíku a některá témata zpracovávat průběžně a opatřit si též dostatečné množství fotografií v potřebné tiskové kvalitě.

V žebříčku nejoblíbenějších jídel našich uživatelů figuruje na prvním místě pizza (5 174 uživatelů ji uvádí jako své oblíbené jídlo), následovaná s velkým odstupem špagetami (2 870 uživatelů). Jak se vám ten žebříček líbí?

Co na to říct? Pizza je ve své podstatě velmi multikulturní jídlo, které se usadilo snad ve všech koutech světa a válcuje tradiční kuchyni svou nekomplikovanou přípravou a rozmanitostí chuti.

Na Blog.cz existuje několik velmi povedených blogů věnujících se především publikování vlastních receptů, jako např.: mlsnakocka.blog.cz, tege.blog.cz, papame.blog.cz, marmeladarecepty.blog.cz, vilemina.blog.cz, mojerecepty.blog.cz, tetkapernikarka.blog.cz, cook.blog.cz, coco-choc.blog.cz madlinakuchyne.blog.cz, ad. Dá se říct, že se je to tak trochu jedna velká rodina, kde všichni znají a navštěvují, nebo naopak každý „jede na vlastní pěst“ a ostatní vnímá jako konkurenci?

Ano, dá se to tak říct, že jsme jedna velká foodblogová rodina. Mladší foodblogy registruji již od jejich vzniku a v podstatě se se všemi jejich majiteli znám. Buď virtuálně z komentářů, ale s valnou většinou z nich i reálně. Přátelíme se, navštěvujeme a potkáváme se na různých akcích. Chápu ostatní foodblogery jako jednu velkou rodinu, se kterou je vždy moc fajn zasednout ke společnému stolu. Se stejně naladěnými lidmi nikdy nevázne řeč a cítíte se s nimi příjemně a uvolněně. Jako konkurenci je nevnímám a osobně všech fandím. Je hezké cítit z jejich článků nadšení a zápal pro věc.

Důvod, proč jsme vás zařadili do našeho nepravidelného seriálu „Úspěchy blogerů„, je ten, že vše nasvědčuje tomu, že jste se ze skromných začátků na svém blogu stala známou autorkou, která publikuje kromě internetu i v nejrůznějších časopisech, vydala vlastní kuchařku a slaví i další úspěchy. Považujete se vy sama za úspěšnou, a je to skutečně tak, že to všechno začalo v dubnu 2006 založením dolcevita.blog.cz, nebo to bylo trochu jinak?

Jako malá holka jsem skutečně měla přání jednou napsat knihu. Staré kuchařky mě fascinovaly, začala jsem je sbírat a postupem doby jsem se pustila s velkou chutí do vaření a ukládání zajímavých receptur. Za svým přáním jsem nešla nijak intenzivně, ale gastronomii jsem brala jako soukromé potěšení a vzdělávala se všude možně. Za úspěch považuji to, že jsem obstála v nelehké roli šéfkuchařky v našem restaurantu a též to, že jsem nezašantrošila do propadliště zapomnění své dětské přání, napsat jednou kuchařskou knížku. Jsem moc ráda, že kniha je užitečná a líbí se těm, kteří z ní vaří a píší mi o tom pochvalné zprávy. Nápad provázat knihu s blogem a mít tak možnost komunikovat přímo s autorem mi přijde skvělé a jsem moc ráda, že právě tohle funguje. To vnímám jako velký úspěch nás dvou! Čtenářů a autora 🙂

Poslední otázku zde nemůže nepadnout – jaké je vaše oblíbené jídlo?

Mé nejoblíbenější jídlo je to, které nemusím jíst sama 🙂 U stolu mám ráda společnost.

Mám ráda české Vánoce se smaženým kaprem, řízkem a bramborovým salátem. Vanilkové rohlíčky jsou mým nejoblíbenějším cukrovím. Pochutnám si i na svíčkové na smetaně s brusinkami a karlovarským knedlíkem. V létě přežívám na grilovaném masu a hromadě zeleninového salátu a dobrého vína. Miluji houby a mám slabost pro jihočeskou kulajdu. Stůl si neumím představit bez dobrého českého chleba.

Zjistila jsem, že vlastně nejsem vůbec vybíravá a každé DOBRÉ JÍDLO umím ocenit.

Děkujeme za rozhovor.

Soutěž o 3 podepsané výtisky Šárčiny kuchařky „Rande s gurmánkou v české kuchyni“ a 3 stolní kalendáře na rok 2010. Soutěžní otázku pro vás vymyslela sama Šárka Škachová:

Jaké 2 suroviny jsou potřeba k tomu, abychom mohli uvařit staročeského kubu?

Správnou odpověď napište sem pod článek do komentářů. Autoři prvních tří správných odpovědí, kteří svůj komentář stihnou napsat jako první, od nás dostanou podepsanou kuchařku „Rande s gurmánkou v české kuchyni“, a jako bonus dostane každý nich i stolní kalendář na příští rok .

(Proto zde máme dočasně moderované komentáře, aby nikdo nemohl od druhých opsat správnou odpověď. Jakmile se nám v komentářích sejdou tři správné odpovědi, pak komentáře opět běžně povolíme.)

Aktualizace 20.11. 11:40 – Správná odpověď na soutěžní otázku je „kroupy a houby„. 3 podepsané výtisky Šárčiny kuchařky „Rande s gurmánkou v české kuchyni“ a 3 stolní kalendáře na rok 2010 od nás vyhrávají autoři následujících blogů:

giornale.blog.cz

dragons-empire.blog.cz

weasleyovi.blog.cz

Výhercům gratulujeme!