10 nejobvyklejších chyb, kterých se vyvarovat při blogování I.

Před měsícem jsme vyhlásili soutěž, kde jste dostali za úkol zodpovědět otázku „Jakou největší chybu jako bloger nebo blogerka jste udělali?“

Účastníků soutěže bylo více jak 600. K mému překvapení se jednalo o poměrně úzký okruh chyb, které jste v různých úpravách zmiňovali. Rozhodně mi to neusnadnilo výběr vítězů, ale o to je snad zajímavější (hlavně pro nováčky) si tato témata pročíst a „zapsat za uši“. V tomto článků prozradíme pouze prvních pět a zbytek až za týden.
Nemusíte to ale brát přehnaně vážně. Co je pro jednoho chybou, může být pro druhého ta nejlepší věc, kterou udělal 🙂
Blogeři, jejichž citace v tomto a dalším pokračování najdete, budou 14 dní propagování na titulce.
1. prozradit heslo
– řekli jste své heslo např. své kamarádce? CHYBA! Heslo je jen a jen vaše a sdělit své heslo není žádný test kamarádství. Heslo se prostě neříká.
  • „Totální kravina, kterou jsem udělala, bylo to, že jsem své „kamarádce“ řekla heslo. Pak jsme se pohádaly a ji samozřejmě nenapadlo nic jiného, než že mi smaže blog. Rozhodně nikdy nikomu neříkejte heslo, protože vaše roční práce zmizí během pár sekund. A to je hrozný. Založila jsem si sice nový blog, ale na ten starý jsem nezapomněla. Přišla jsem spolu s ním o spoustu kamarádů, které už asi nikdy nenajdu.“
2. kopírovat
– našli jste na druhém blogu článek nebo fotografii, který se vám líbil a dali na svůj blog? CHYBA! Najděte si svůj vlastní originální styl. Je pravděpodobné, že vás blogování bude více bavit a nakonec budete mít i více návštěvníků.
  • Když jsem s blogováním začínala, jen jsem tupě opisovala (popř. kopírovala) články odněkud… Chtěla jsem prorazit a získat návštěvnost, ale … Není to přímo chyba, ale nejdůležitější je zůstat sám sebou, což jsem v blogovým – a možná ani v normálním světě nedělala. Teď už píšu jen svoje články (občas něco přidám se zdrojem). Pro mě není blog jen o tom, že ho někdo čte, blog je o tom, že ho píšu =o)
3. podvádět

– napsali jste např. zlý komentář pod cizím jmenem? CHYBA! Podvádět se prostě nemá. Když už se vám to stane, tak se zkuste omluvit. Uleví se vám a taky zjistíte, že to ten druhý bere třeba s nadhledem.
  • Největší dementnost, co jsem kdy udělala, byla, že jsem si asi v 11 z čiré provokativnosti mně vlastní založila blog, na který jsem zkopírovala fotky spousty různých známých bloggerů i nebloggerů a tvrdila, že jsem to já a moji kámoši. Ještě k tomu jsem potom na daný blogy napsala, že je někdo kopíruje, ať se jdou podívat. No, návštěvnost jsem měla obrovskou, ale pěkný to ode mě nebylo :D.
*Ta co se teď stydí a ví, že bude odsouzena*, artyes.blog.cz
4. začít blogovat

– začali jste blogovat, jste na blogu závislí a zanedbáváte ostatní aktivity? CHYBA! My jsme samozřejmě rádi, že vás tady máme, ale jistě jsou i jiné aktivity, které vám budou přinášet podobné uspokojení. Je pravděpodobné, že když budete blogování mixovat s jinými aktivitami, tak vás bude i více bavit 🙂
  • Párkrát jsem odmítla vyrazit s kámošema z reálu ven, že „musím něco nutně dopsat“… netrvalo dlouho a přestali mi říkat, když někam vyráželi… trávím na blogu asi až moc času…
5. zanedbávat své SB
– naslibovali jste svým SB, že budete chodit na jejich blogy a neděláte to? CHYBA! Sliby se mají plnit. Pokud nemůžete dostát svému slibu, tak se zkuste domluvte znovu a jinak. Většinou bude ten druhý mile potěšen, že na něj myslíte.
  • Založila jsem si blog, nechala si udělat design a všechno, a potom po mě strašně moc lidí chtělo, abych byla jejich SB a já všem říkala, že jo, a potom jsem jich měla tolik, že nebyl čas tam chodit, a pak si mě většina smazala a všichni mi nadávali, proč tam nechodím, že sem strašný SB, tak si už dávám pozor.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: