Rozhovor s Ploticí a Helem

vini.blog.cz
V říjnu si opět můžete přečíst další rozhovor s dvěma z vás. Vybrali jsme tentokrát autorky dvou originálních blogů, které možná znáte. A pokud ještě ne, pak je na čase to napravit. 🙂

Plotice, autorka blogu i-love-chelsea.blog.cz
Plotice
Hel, autorka blogu marhel.blog.cz
Hel
  • Jaké je tvé jméno nebo přezdívka?
P.: Domčo na mě pokřikují kamarádi, Dominou mě vždycky nazývala maminka, avšak údajně kvůli nomen omen se ujímá i u přátel, a anonymněji jsem Plotice.
H.: Říkejte mi Hele. Hele Hele. A kdo ode mě něco potřebuje, ať mi říká Helenko.
  • O čem je tvůj blog?
P.: Původně byl o psech. Vlastně sestával pouze z poradny pro psy, která je teď malinko odstrčená. Jsem v období, kdy se mi totálně mění priority, psi míří do věčných lovišť a můj blog ovládá fotografie, design a výlevy mých pubertálních pseudoproblémů.
H.: No o čem jiném by mohl být, než-li o mně? Já totiž o ničem jiném psát ani neumím.
  • Kolik máš roků?
P.: V lednu mi bude sedmnáct, ale šestnáct je stejně nej.;)
H.: Sladkých šestnáct. Ale cítím se tak na šest.
  • Odkud jsi?
P.: Z Prahy a jsem za to neskutečně ráda.
H.: Jsem Šumavák jako Brno. xD
  • Jak dlouho už bloguješ?
P.: První článek jsem zveřejnila v lednu 2006.
H.: Teď je tomu půl třetího roku.
  • Kolik hodin týdně v průměru strávíš psaním blogu?
P.: Připojená k internetu jsem něco málo přes čtyřicet hodin za týden. Záleží na počasí, momentální náladě a v neposlední řadě i chuti vůbec sedět doma na samotce…Ale čistou práci na blogu odhaduji tak na deset minut psaní jednoho článku.
H.: Asi tak tři hodiny, ale někdy mívám záchvaty paralyzující lenosti a tehdy na blog třeba za dva týdny nenapíšu nic.
  • Neuvažovala jsi, že by ses na psaní blogu někdy vykašlala?
P.: V poslední době jsem už asi třikrát tuto možnost zvažovala. Popadne mě to vždycky takhle u skleničky vína a je mi to nakonec vymluveno. Taky to vlastně říkám kvůli tomu, abych dělala drahoty. Končit rozhodně nehodlám.;)
H.: Ano, nejsilnější záchvat byl asi tak první rok po založení, když jsem měla trochu krizi identity. Pak jsem napsala několik nenávistných článků, které jsem po dvou dnech smazala, a od té doby už podobnými obdobími procházím jen asi tak jednou do měsíce.
  • Je pro tebe návštěvnost důležitá?
P.: Je. Jasně že je. Spíše než počet náhodných návštěvníků mě zajímá procento těch, kteří se vracejí.
H.: Ano, velmi! Nemám zase tolik času, abych ho trávila psaním článků jenom tak pro sebe. Když mi stálí čtenáři napíšou povzbudivý komentář, je to pro mě ta největší motivace. Ale spíš než vysokou návštěvnost bych chtěla, aby se postupně kolem Marhelu vytvořila skupina stejně smýšlejících lidí, kteří by diskutovali v komentářích a vytvořili by tak trochu undergroundovou společnost intelektuálů. Proto to vlastně dělám.
  • Co si myslíš o kopírování na blozích?
P.: Také jsem si tím prošla. Je to zbytečné, pro čtenáře nudné a únavné a pro autory beznadějně smutné.
H.: Co bych si o tom asi mohla myslet? Nedávno jsem narazila na jeden svůj článek asi na třiceti cizích blogách. Někteří dobrodinci tam uváděli dokonce i zdroj, ale bohužel na úplně jiný blog. Všechny jsem poctivě nakrutomluvila a udělala jsem si spoustu nových nepřátel. xD
  • Kdo o tvém blogu všechno ví (kamarádi, známí, přátelé, rodiče…. )?
P.: V kruhu kamarádů se blog proslavuje tak nějak sám, nejprve o něm vědělo jen „pár vyvolených“, kteří odkaz šíří dál. Rodiče vědí, že blog mám, že mu věnuji spoustu času a že tam píši skoro všechno. No maminka na něj nechodí, počítači se vyhýbá jako čert kříži. Tatínek na něm čmuchal několikrát, hned z toho byly uštěpačné poznámky a já mu na něj zakázala vícekrát chodit. Nevím jestli to dodržuje, ale další glosy od něj neslýchám. Určitou cenzurou však články projít nechávám.
H.: Úplně každý, s kým jsem mluvila déle než pět minut. Mám zvláštní schopnost dělat si reklamu všude a za jakýchkoliv okolností. Namátkou čtou Marhel samozřejmě třeba kamarádi, oblíbený malíř, můj spolupracovník z prázdninové brigády, spolupracovník z brigády mé kamarádky, můj bývalý dějepisář, moje současná angličtinářka, příbuzní mých kamarádů, přátelé přátel mých přátel… dokonce i mí rodiče, i když dělají, jako že ne. Ale já vím, že ano.
  • Kterých je tvých pět oblíbených blogů?
P.:
1) sewczech.blog.cz – hodně zajímavý kluk, výborné texty, ještě jsem do něj ale úplně nepronikla, sleduji ho teprve krátce
2) muriela.blog.cz – čtivý styl psaní, pěkné postřehy
3) stanlyho.blog.cz – další z mála klučičích blogů, které stojí za zastavení, můj „nový objev“, prochází testovacím obdobím;)
4) eastbourne.blog.cz – mladá slečna se zálibou ve street artu a grafice celkově, milující Francii, knížky a filmy – trochu ji tu zviditelním;)
5) letadlak.blog.cz – blog co má úroveň, ale ne vždy mám chuť číst dlouhé odstavce, trochu škoda, ale stále ho mezi oblíbené řadím
H.: Není to sice moc loajální, ale cizí blogy moc nečtu, protože nesnesu pomyšlení, že by někdo psal lepší články/ měl vyšší návštěvnost/ měl lepší dizajn než já. Pravidelně čtu pouze blog mé kamarádky puropa.blog.cz. Doufám, že tady za tu reklamu mě konečně pozve na ten už asi dva měsíce slibovaný pohár.
  • Co se ti líbí nebo nelíbí na blozích ostatních?
P.: Oceňuji originalitu, korektní češtinu, pěkný design a autorovu radost ze psaní.
H.: Nemám ráda nadužívání smajlíků, interpunkčních znamének, zdrobnělin, anglických slůvek a blikajících pozadí. Celkově bych řekla, že jsem velmi nesnášenlivý člověk. Naopak zbožňuju sebeironii a skryté vtípky.
  • Propaguješ nějakým způsobem svůj blog? Prozradíš jak?
P.: Zanechávám za sebou odkazy. Ostatní čtenáři si ke mně hledají cestu přes vyhledávače.
H.: Ano, nadšeně o něm vyprávím každému, koho potkám.
  • Co myslíš, že by mohla zlepšit tvá kolegyně z rozhovoru na svém blogu?
P.: Marhel nečtu, byla jsem tam párkrát, ale z nějakého důvodu se nevracím pravidelně. Ať nic nemění, své stálé čtenáře má a těm to tak určitě vyhovuje.;)
H.: Mohla by mít trochu ošklivější design, menší návštěvnost a míň vtipné články. Pak bych usínala klidněji. xD Ne, chci říct, že mě vůbec nic nenapadá.
  • Sedíš víc za počítačem nebo před televizí?
P.: Jednoznačně za počítačem. V televizi sleduji už jen Přátele a to také ne každý den.
H.: Asi za počítačem. Za počítačem totiž čas utíká neuvěřitelně rychle.
  • Co posloucháš za hudbu?
P.: Ráno alternative, přes den SKA, reggae, funk, večer francouzské šansony (Carla Bruni) nebo klidně klasiku…Uznávám spíše menší kapely, kapely kamarádů, osobitou tvorbu pro radost. Jmenovitě Xindl X, Kopec šišek, Chaotic, Barevný nátěr. Ze známějších BJÖRK, NIRVANA.
H.: Mám ráda vtipné texty, proto mezi mé české favority patří skupiny Tatabojs a Hm. To jsou prostě moji chlapci. A jinak ulítávám na diskotékových hitech osmdesátých let.
  • Jaký film se ti naposled líbil?
P.: Obsluhoval jsem angl. krále. Viděla jsem asi osmkrát a už mi zase chybí. Z klasik u mě stále vede Kulový blesk.
H.: Společnost mrtvých básníků. To jsem se zase jednou rozbrečela. Ale nejoblíbenější žánr byl, je a navždy zůstane parodie. Připoutejte se, prosím a Mazaný Filip, to jsou králové.
  • Jaké je tvá oblíbená knížka?
P.: Hračka od S. Lauerové a další kontroverzní díla zaměřená na erotiku, alkohol a požitkářský život – tedy převážně beatníky-Ch. Bukowski, Jack Kerouac, William Seward Burroughs…Doporučuji také Tracyho tygra od W. Saroyana.
H.: Děti z Bullerbynu, Egypťan Sinuhet a 1984.
  • Co nejčastěji děláš, když zrovna nebloguješ?
P.: Najdete mě v Dobré trafice nebo v kavárně Na Prádle. U sklenky vína. Někdy s kamarády, někdy s knihou. A pokud ani tam ne, potuluji se někde v ulicích nebo postávám pod pódiem či u baru některého z pražských klubů.
H.: Kromě spánku, čtení, jídla, filmů, tance, kavárenského povalování, hodinových telefonátů s kamarády, výstav a učení cizích jazyků mi velkou část volného času zabírá můj soukromý projekt „Ztrapni se do bezvědomí“, při kterém se snažím dostávat samu sebe do těch nejnemožnějších situací a následně o nich referovat na Marhelských listech. A úplně ze všeho nejradši nedělám NIC.
  • Speciální otázka pro Plotici: Proč si myslíš, že by měli lidé navštívit zrovna tvůj blog? Čím je tvůj blog podle tebe výjimečný?
P.: Můj blog je určený pro rozdvojené osobnosti, lidi trpící existenčními problémy, pro ty, kteří touží být bohémy, ale přesto vše příliš řeší, a vlastně i pro ty, kteří třeba vůbec nejsou jako já.
  • Speciální otázka pro Hela: Proč si myslíš, že by měli lidé navštívit zrovna tvůj blog? Čím je tvůj blog podle tebe výjimečný?
H.: Speciální odpověď: Protože jsem se ještě nikdy nesetkala s blogem, na kterém by si ze sebe autor utahoval tolik, jako já ze sebe na Marhelu. A ještě nikdy jsem se nesetkala s blogem, kterému by jeho autor obětoval tolik vlastní důstojnosti. Nebo znáte nějakého bloggera, který by se dobrovolně ztrapňoval jenom kvůli tomu, aby pobavil své čtenáře?

Děkujeme za rozhovor.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: