Jak blogovat III.: Menu

terezka88.blog.cz
V dnešním díle našeho seriálu se věnujeme otázce, jaké si na blogu vytvořit menu.

„Přehledné menu je jedna z nejdůležitějších věcí na blogu. Nějakých 100 rubrik každému zamotá hlavu a přestane ho to na vašem blogu bavit! Nikdo nenajde to co potřebuje nebo chce shlédnout a vaše články už nebudou mít smysl. Vše se bude ztrácet v namačkaném menu a ani za milion nenajdete rubriku, kterou chcete najít. Skvělou vychytávkou jsou rozcestníky a každý blog by měl aspoň nějaký ten rozcestníček mít.“
„Rubrik bych doporučovala méně a udělané na rozcestníky, je to přehlednější než více viditelných rubrik.“
„Neměj moc rubrik, pokud však, měj rozcestníky. Prostě se snaž, aby tvé menu bylo co nejpřehlednější. Můžeš využít nové novince na blog.cz, že nemusí mít v profilu žádné HTML, stačí, abys normálně psal jako v novém článku. Získáš tak menu dle tvých představ, a pokud bude hezky přehledné, a ne moc dlouhé, návštěvníci se budou dobře orientovat a třeba tě i pochválí.“
„Rubriky – já osobně mám nejraději buď abecedně seřazená témata, nebo rozcestíky – ale tak, aby se v tom dalo orientovat, a ne aby člověk musel milionkrát někam klikat, než se konečně dostane do ‚Časáků‘ a nakonec zjistí, že to, co hledá, je v ‚Překlady‘.“
„Každy si svoje rubriky nazýva ako len chce. Ja osobne mam málo rubrík, ale každa jedna rubrika ma nieco “ do seba“ . Názov rubriky by mal v sebe urkývat nieco tajomne, koly čomu, by si tú rubriku ludia otvorili, pozreli, precítali. Je dobré, ak je na blogu vela rubrík, ale ako som sa pozerala po blogoch, niektorý tam tých rubrík maju neskutocne vela. Ale strasne vela a niektorý sa v tom ani až tak moc nemusia vyznat.“

  • Vaše další články na téma jak propagovat blog:

Příští téma: Články

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: