Začíná náš nový seriál nejenom o propagaci blogů. V článku si můžete přečíst tipy na téma adresa blogu, pocházející z vašich řad.
„Je celkem důležité mít správnou adresu blogu, kterou si člověk zapamatuje. Když budete mit třeba adresu: lnduwhhhf je jasné že si to nikdo nezamatuje a už tam nezavítá… Ale pokud vaše adresa bude treba: abcd.blog.cz je to už o něčem jiném.“
„Snaž se mít blog co nejdéle. Pokud budeš blog rušit a zakládat nový po měsících, návštěvníci budou zmateni a radši na tvůj blog zapomenout. Proto si zvol neutrální adresu, která ti nikdy nebude vadit, to je totiž nejčastější příčina,proč lidé blogy mění.“
„Jak asi víte, tak mnoho blogerů začnou s blogem a dávají tam strašně moc článků a do roku (někdy i dřív) blog jednoduše zruší, protože už je to přestane bavit. A pak už jim to zase chybí a dělají si většinou nový… Můj názor je, že když už si ten blog založíte, tak byste se o něj měli starat, ale nepřehánět to s tím blogováním, protože by vás to mohlo omrzet…
Chci říct, že radši blogy nerušte a i když vás to omrzí, tak ho nechte a až vám bude chybět, tak budete pokračovat a nemusíte si dělat nový a shánět novou návštěvnost.“
„Například já jsem více než před rokem založila blog o své nejoblíbenější kapele. Teď už na něm ale nepracuji a dala jsem mu přízvisko „mateřský blog“, více než po roce jsem totiž zjistila, že se uvolnila tzv. ideální adresa, kterou jsem okamžitě obsadila :)“
„Pokud si myslíte, že o návštěvnosti rozhoduje dobrá adresa, tak se pletete! Podívejte se třeba na mě Já mám adresu hrosikpasik.blog.cz, kterou byste jen tak náhodou nenapsali! Lidé mi tam chodí proto, že vydávám dobré články! Né proto, že mám dobrou adresu.“
- Vaše další články na téma jak propagovat blog:
Příští téma: Design
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků