![]() |
Je tu další článek od jednoho blogera z vašich řad.
Svým příspěvkem do rubriky Blogeři radí tentokrát přispěla Edith Holá z blogu edithhola.blog.cz.
|
Nám starším nejde o tisícovky čtenářů denně, ale určitě stovka čtenářů za den nás potěší. Ale i o ty se musí bloger postarat. Nejen kvalitou článků, fejetonů, úvah, kreseb na svém blogu.
Mně se osvědčilo několik postupů:
Nejdůležitější je samozřejmě čtení ostatních blogerů – zvláště oblíbených, ale i vyhledávat nové spřízněné. Komentovat jejich články a vyjadřovat se opravdu k tématu v článku.
Odpovídat na komentáře pod svým článkem.
Zapojovat se do různých projektů na Blog.cz, ať už oficiálních v AK a na Srdci blogu, ale také do projektů, které si sami blogeři utvoří (téma týdne a hodnocení nej článků, spisovatele.blog.cz, projekt kritika, pohádky pro kulíšky, společné čtení na blogu Gaia atd.)
Psát dobře a originálně na téma týdne.
Pokud se zadaří, tak se zúčastnit křtů a srazů. Sice tím končí anonymita, ale zase se z virtuálního přátelství stává něco víc.
Vytvářet projekty pro blogery podobné „krve“ (literární, fotografické, receptové, …)
Pokud mám co říci svým blogem (nebo některými rubrikami) i širšímu čtenářstvu, vytvořit si leták a dát ho do skupin, kurzů aj., kde se tematikou zabývají. Leták na můj blog najdete v menu.
Na blog pohádek pro kulíšky rozdávali letáky mí synkové i na hřištích a v čekárnách u dětských lékařů 🙂 Neuvěřitelně se tím bavili a seznámila jsem se tak se zajímavými lidmi.
Když si myslím, že můj článek je důležitý pro širší okruh lidí, dávat takový název, aby byl rychle dohledatelný na Googlu. Např. na můj článek o atopickém ekzému u synů mám dodnes reakce a lidé mi píší i e-mailem. Stejně tak na články o adopci, pěstounské péči a surogátním mateřství.
Na Facu si vytvořit na svou blogovou přezdívku profil a dát si do přátel všechny známé blogery. Tím se utváří zvláštní přátelství, kde je možné se podporovat v psaní, v různých projektech, držet si palce atd., dávat si like na aktuální články na blogu atd.
Psát tak, aby čtenáři byli rádi, že si to přečetli, a na váš blog se zase vraceli.
Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Přeci jen už jsem starší:-)
Blogování je styl života, zabere mnoho času. Vaše Edith