Pokračování nedávného článku Omylem v Autorském klubu?
Připomeňme ve zkratce, oč šlo. Někteří blogeři se domnívají, že Autorský klub Blog.cz má ve svých řadách blogery, kteří si to – z nejrůznějších důvodů – údajně nezaslouží. Na tomto blogu tedy vyšla výzva umožňující komukoli prezentovat své výtky ke kterémukoli současnému členovi AK. Férová nabídka je za námi, jaké ovoce jsme sklidili?
Pod zmíněným článkem se sešla vcelku plodná diskuse čítající téměř sto komentářů. Pouze dva (!) z nich ale reagovaly na výzvu v článku a jmenovaly blogy, které podle nich nepatří do Autorského klubu, včetně vlastní argumentace, která měla tento názor podpořit. Pokud by vás ony komentáře zajímaly, najdete jde zde a zde.
Celkem byly jmenovány tři blogy, které údajně do Autorského klubu nepatří. Co bylo dál? Následně jsem kontaktoval autory těchto tří blogů s žádostí o jejich vyjádření, zda by nemohli napsat, proč si naopak myslí, že do Autorského klubu patří. Cílem bylo konfrontovat protikladné názory a vyprovokovat diskusi kolem názoru, zda může být členství v AK nezasloužené.
Bohužel, z těchto tří oslovených blogerů se ozval jediný, zbylí dva na výzvu nezareagovali. Nemá proto cenu zde uvádět znění komentářů, které jmenovaly tři blogy, které jsou údajně v AK omylem, ani jedinou reakci jednoho z tří autorů jmenovaných blogů.
Celé bychom to tedy mohli uzavřít takto: otázku, zda nějaký blog do Autorského klubu patří či nikoli, nelze nikdy rozhodnout s naprostou jistotou. Je to kvůli tomu, že neexistují přesná kritéria, jak by měl vypadat blog, který může být do AK přijat. Taková kritéria totiž vymyslet nelze a zásadní chyba celého tohoto uvažování spočívání v uvažování „buď – anebo“.
V praxi totiž tento kompjůtrový styl myšlení (0-1) nefunguje – o většině blogů se dá říct, že jsou různorodou směsí nejrůznějšího obsahu, který tak nějak odpovídá tomu, jak se autor blogu ten den zrovna vyspal, co se mu stalo, jak moc se cítil kreativní, apod. Co se navíc líbí jednomu, druhého může bytostně odpuzovat. Neexistuje monopol na pravdu a nikdo nemůže s konečnou platností prohlásit, že nějaký blog je špatný, či nikoli. Smiřme se proto s tím, že přijímání blogů do AK bylo, je a bude subjektivní záležitostí, a je proto naivní to kritizovat jen proto, že se nám přijatý blog nelíbí.
Protože dojde-li na chvíli, kdy se má „nahlas“ jmenovat blog, který údajně do AK nepatří, panuje náhle podezřelé ticho po pěšině. A co je ještě zajímavější, stejné ticho panuje i na straně autorů těchto osočených blogů.
Co z toho plyne? Chytrému napověz…
od sebe k sobě 