Omylem v Autorském klubu?

Další článek věnovaný chodu Autorského klubu Blog.cz. Tentokrát se budeme zabývat tím, jaké blogy do něj patří a jaké nikoli.

Tato otázka je totiž častým motivem, na který lze pravidelně narazit v nejrůznějších diskuzích. Pořád dokola omílaná námitka zní přibližně nějak takto:
„Nechápu, proč bylo z Autorského klubu Blog.cz vyhozeno tolik PODLE MĚ dobrých blogů a jakto, že tam naopak jsou blogy, které tam PODLE MĚ nepatří.“
Zvýraznění zde má podtrhnout subjektivní charakter takového tvrzení. Protože o subjektivitu zde jde až v první řadě. Napišme si to na rovinu: neexistují žádná měřitelná kritéria, kterými by se dalo nějak objektivně změřit, nakolik je který blog autorský či zda patří do AK. Přijímání do AK vždy bylo, je a bude zcela záležet na vkusu a libovůli toho, kdo zájemce o vstup posuzuje. Vždy to tak bylo.
Ano, Autorský klub má nějaké podmínky, ale opět na rovinu: jsou zde prostě jen proto, aby AK nějaké měl, nikdo je nekontroluje, a platí, že slušní blogeři se jimi stejně bezděčně řídí, aniž by jim někdo stál za zády. Ale pozor, nic to neříká o kvalitě daného blogu – stejně jako zde máme relativně slabé blogy, jejichž autoři úzkostlivě opatří odkazem na originál každý převzatý obrázek, máme zde na druhé straně i výrazné autory, kteří se s takovými „malichernostmi“ nezdržují a soustředí se na to hlavní – aby je jejich blog bavil (protože pak to baví i čtenáře).
Bylo by tedy dobré rozptýlit další mýtus, který o AK panuje:
„Autorský klub se mi líbí, ale nebudu se tam hlásit, protože mě irituje představa, že bych musel dodržovat nějaké trapné podmínky, mazat své staré články a kontrolovat všechno, co na blogu napíšu. To si radši budu psát svobodně a členství v nějakém pitomém klubu oželím.“
Prosím, zdůrazněme zde zcela jasně: citát výše vychází z naprostého omylu a je to naprostý nesmysl. Přihlášky do AK jsou vyhodnocovány podle toho, jaký je celkový dojem z uchazečova blogu: sami dobře víte, že vám stačí pár okamžiků, abyste si vytvořili dojem z nějakého blogu, na kterém jste poprvé. Nikdo nezkoumá vaše staré články (vývoj je normální a každý nějak začínal) a stejně tak nikdo nekontroluje to, co publikujete nyní.
Velmi zhruba se jen pohlíží na to, zda jste autorem většiny obsahu na vašem blogu, zda je to obsah nějak zajímavý, jedinečný a kvalitní, a zda váš blog obstojí v porovnání s ostatními členy blogu. Takto nějak nahrubo to funguje, tzn. skutečně nikdo členy nebuzeruje, co a jak mají psát, a platí, že jednou přijatý člen si může na svém blogu psát cokoli, což vám každý člen ostatně rád potvrdí.
Ale zpět k oněm protivným – a nikdy nekončícím výčitkám, proč někdo v AK je a někdo nikoli. Jednu věc mají vždy společnou: onu anonymní vágnost, za kterou se schovávají. Vždy je to jen výkřik do tmy typu „nechápu, že jste vyhodili tolik skvělých blogů a jiné jste tam nechali.“ Jaké konkrétní blogy by to ale měly být, to se nikdy nedozvíme. Autoři oněch stížností mají zřejmě pocit, že se to nehodí, nebo že by někomu uškodili, kdyby na rovinu napsali, kdo podle nich do AK nepatří.
A tak si udělejme takový malý pokus. Pokud i vy patříte mezi ty, kteří se domnívají, že je nějaký blog neprávem v Autorském klubu, napište to do komentářů. Ale pozor – nestačí jen napsat „do AK podle mě nepatří XY„. Pokud chcete totiž něco tvrdit, měli byste to mít i podloženo nějakými argumenty, ideálně neprůstřelnými, aby vaše výčitka měla nějakou váhu. Tzn. chcete-li tvrdit, že nějaký blog do AK nepatří, musíte vysvětlit, proč si to myslíte, a jak byste zdůvodnili, že takový blog do AK nepatří.
Vše napište do komentářů, samozřejmě včetně své přezdívky a odkazu na váš blog. Pokud chcete tvrdit, že někdo podle vás nepatří do AK, jistě si za tímto názorem stojíte a nebudete se schovávat za pláštík anonymity 🙂 Najde-li se alespoň pár rozumných komentářů, které uvedou důvody, proč podle nich některé blogy nepatří do AK, pak se obrátíme přímo na jejich autory.
Protože k vyvážené diskusi patří i pohled z druhé strany. Tzn. napíšete-li „blog Franty Vaňouse podle mě do AK nepatří, protože …„, pak dáme slovo Frantovi Vaňousovi, aby nám napsal, proč si naopak on myslí, že jeho blog do AK patří. Vyjde-li vše dobře, pak budeme možná svědkem zajímavé diskuze. A kdyby se nám na konci podařilo alespoň trochu zamezit vzniku oněch věčných nářků, jakto, že ten v AK je a ten nikoli, pak to stálo za to.
Máte slovo. Kdo podle vás nepatří do AK a proč? (Kompletní seznam členů AK najdete zde).

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: