Což takhle vydat knížku?

Na naši kontaktní e-mailovou adresu blog@blog.cz nedávno dorazila žádost o podporu zajímavého projektu. Výsledkem je tento článek, který všechny kreativní čtenáře Srdce Blogu a uživatele Blog.cz upozorňuje na originální soutěž, která si zaslouží vaši pozornost. Slovo už dále mají autoři soutěže (pozn. S.R.).

Víte, že když do vyhledávače na blog.cz zadáte slovo povídka, objeví se vám téměř 300 000 výsledků? Více než 50 000 odkazů má k dobru básnička a na první pohled obyčejné sloveso kreslím zmínili blogeři ve svých článcích přibližně 83 000 krát.
Statistika sice bývá občas nudná, ale v tomto případě hovoří za vše. Snem mnoha literárně či výtvarně nadaných lidí je, aby se jejich tvorba dostala do rukou veřejnosti, a zakládání blogů je velice oblíbený způsob, jak toho dosáhnout. Problém ale je, že v bezbřehém prostředí internetu tato díla snadno zapadnou a zůstanou bez povšimnutí.
Proto se vám naše neformální skupina mladých lidí, zajímající se tvůrčí činnost, rozhodla trošku pomoci a vydat knihu složenou z vašich příspěvků.
O co jde?

Vyhlašujeme soutěž pro všechny nadšence do patnácti let, kteří rádi píší nebo malují a kteří by chtěli svoji práci zviditelnit.
Jaké jsou podmínky?

Soutěž probíhá ve třech kategoriích: povídka, báseň a pro opravdové fajnšmekry komiks. Jeden účastník může do každé kategorie poslat maximálně jeden příspěvek.
Téma je společné pro všechny: „urban legends“ – historky z novodobého městského prostředí.
A motivace?

Třicet nejlepších příspěvků bude otištěno v knize, kterou v březnu 2012 obdrží všichni soutěžící zdarma.
Tři nejlépe hodnocené povídky navíc zpracují do knihy profesionální kreslíři ve formě komiksu.
Na všechny zúčastněné čekají kromě knihy městských pověstí i další ceny a jarní závěrečné setkání.
Jak odeslat příspěvky?

Svá díla můžete posílat klasickou poštou, e-mailem na urbal@urbal.cz či vkládat přímo na webových stránkách soutěže.
Uzávěrka přijímání příspěvků je 15. ledna 2012.
Proč zrovna „urban legends“ a co to vlastně je?

Urban legends, téma všech soutěžních děl, mají nejblíže k pohádce, pověsti či hororu, jsou však specifické svým přístupem k realitě – tváří se, jako by se opravdu staly, či stále probíhaly. Mezi všeobecně známé a proslavené urban legends patří historka o černé sanitce, která unáší náhodné kolemjdoucí za účelem prodeje lidských orgánů, o nočním vlaku, který nikdo neřídí, či o ženě čekající na tramvajové zastávce, která se nenávratně propadla do země. Mnohdy je legenda vázána na daný region a uchovává se pouze v ústní formě.
Cílem dobrovolníků, zapojených do projektu, je tedy nejen podpořit kladný vztah dětí k literatuře, vlastní tvorbě, ale také uchovat často zajímavé či vtipné legendy krajů nebo měst v písemné podobě, a to specifickým způsobem – očima dětí.
Více informací

Další vyčerpávající informace naleznete na stránkách http://www.urbal.cz/ nebo na facebooku: http://www.facebook.com/urbanlegendy
—————————————————————————————————————-
Realizační tým, složený z dobrovolníků nadšených pro práci s dětmi, pořádá soutěž díky podpoře Nadace O2 a Nadace rozvoje občanské společnosti. Obě spolupracující organizace vyhlásily program Think Big, jenž poskytl stovce týmů mladých dobrovolníků 5,3 milionu Kč na uskutečnění jejich snů a nápadů. Jednotlivé projekty se zabývají regionálními aktivitami, životním prostředím, sociálními problémy apod.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: