Jak prokázat autorství blogu

Ne, řeč tentokrát nebude o protikladu autorský blog vs. autorský blog z minulého článku. Zabývat se budeme otázkou, jak prokázat, že jste autorem svého blogu.

Možná vás to zarazilo a lekli jste se, že vám někdo chce brát blog. Zkuste si ale položit následující otázku:
Kdyby na to přišlo a museli jste z nějakého důvodu prokázat, že právě vy – a ne někdo jiný – je autorem vašeho blogu, jak byste na to šli?
O tom, že se nejedná pouze o akademickou diskusi, svědčí fakt, že podobný problém již musela řešit celá řada uživatelů Blog.cz. Vznik tohoto článku byl proto zapřičiněn tím, že se na podporu Blog.cz obracejí stále znovu a znovu bezradní uživatelé, kteří nejsou schopni prokázat něco tak základního, jako je autorství vlastního blogu.
Ptáte se, k čemu je to vlastně dobré? Proč by proboha někdo musel prokazovat, že je autorem vlastního blogu? Odpověď se dozvíte vzápětí.
Představte si následující situaci. Před lety jste si založili blog. Nějakou dobu jste se mu věnovali, ale po čase vás omrzel a zapomněli jste na něj. Po letech jste si na něj vzpomněli a rádi byste se blogu znovu věnovali, nebo ho raději rovnou smazali. Do blogu si ale nepamatujete heslo, a původní registrační e-mail, který jste kdysi vyplnili při registraci, už nepoužíváte (protože je třeba zrušený nebo jste zapomněli heslo). Co teď?
Jak všichni jistě víte, změna registračního e-mailu v přihlašovacích údajích je z bezpečnostních důvodů kontrolována potvrzovacím e-mailem zasílaným na původní e-mail. Jenže když se na původní e-mail už nedostanete, nemůžete ho ani změnit, a ani si obnovit zapomenuté heslo, to dá rozum. Takže jak dál?
V horším případě to vzdáte a blog po vás zůstane jako malý pomníček na věčné časy, aniž byste měli možnost ho nějak ovlivnit. V tom lepším případě víte, že můžete napsat na e-mailovu adresu blog@blog.cz žádost, aby byl blog zaregistrován na vaši novou e-mailovou adresu. Jenže ejhle, zde už se nám rodí náš problém.
Jak má člověk na podpoře vědět, že bloger, který chce nějaký blog přepsat na svůj e-mail a tvrdí, že je jeho autor, je skutečně autor tohoto blogu? Co když se za něj jenom vydává? Co když nás chce obelhat, a zaregistrujeme-li blog na jeho e-mail, pak blog vzápětí zruší? Jak odlišit podvodníka od pravého autora blogu?
Podobných pokusů o podvod a vydávání se za někoho jiného jsme již zaznamenali spoustu. A ačkoli 100% jistotu nelze mít zřejmě nikdy, autor blogu se odlišuje od podvodníka tím, že zná odpověď alespoň na některé (v ideálním případě ovšem na všechny) z následujících otázek:
  • Kdy byl blog založen? (přesné datum a čas; ideální je přeposlat e-mail, který autor blogu obdržel po založení blogu)
  • Z jaké IP adresy byl blog založen?
  • Kdy došlo k poslednímu přihlášení? (přesné datum a čas)
  • Z jaké IP adresy a jakého prohlížeče došlo k poslednímu přihlášení?
  • Jaká byla původní registrační e-mailová adresa?
  • Jaké je aktuální platné heslo do blogu?
  • V jakých dalších projektech mimo Blog.cz je uživatel registrován? (Galerie.cz, Dobyvatel.cz, atd.)
  • Jak zní názvy článků ve složkách Rozepsané a Smazané? (případně názvy neveřejných složek v galerii nebo neveřejných anket či rubrik)
  • Byl na blog někdy v minulosti podán report kvůli porušování podmínek? Pokud ano, o co tam šlo?
  • Jaké další blogy jsou zaregistrovány na stejnou e-mailovou adresu?
Obecně platí, že pokud napíšete na uživatelskou podporu ze stejné a-mailové adresy, na kterou je blog zaregistrován, pak jste automaticky považováni za autora takového blogu. Pokud si například takto napíšete, že byste si přáli zrušit svůj blog, bez dalších průtahů vám bude vyhověno. Bylo by paranoidní mít zde pochybnosti. Pokud ale napíšete z jiného než registračního e-mailu, připravte se na to, že budete prokazovat autorství. Důvěřuj, ale prověřuj zde platí více než jinde.
Způsobů, jak prokázat autorství blogu, je samozřejmě mnohem více, a zde jsou uvedeny jen ty základní. V momentě, kdy napíše uživatel, který chce nějaký blog přepsat na sebe, se postupuje vždy individuálně. Výše popsaná situace, kdy se autor snaží dostat do svého starého blogu, je ještě relativně jednoduchá. Mnohem horší je to ale v případě, kdy napíše uživatel, který tvrdí, že mu někdo přišel na heslo do e-mailu i do blogu, registrační e-mail v blogu mu změnil, a teď se na blogu vydává za něj a píše blog dál.
Problém je v tom, že takovému tvrzení můžete, ale taky nemusíte věřit. Mnohokrát se opakovala kupříkladu situace, kdy přišel e-mail ve slovenštině, ale blog, o který šlo, byl psán česky. Což je samozřejmě krajně podezřelé, a pokud uživatel není schopen prokázat, že je blog skutečně jeho, pak má smůlu. To samé u případů, kdy přijde e-mail, ve kterém autor tvrdí, že zapomněl heslo do blogu i do e-mailu – a proto píše z jiné adresy – a vy zjistíte, že jde o velmi navštěvovaný a známý blog, který logicky láká spoustu podvodníků, kteří by si blog rádi přivlastnili.
Jsme v závěru. Obecně lze říci, že za hloupost se platí. Pokud máte – navzdory všeobecně známým doporučením – stejné (a leckdy i primitivní) heslo do blogu i do registračního e-mailu, pak se dá říct, že sedíte na časované bombě. Protože pokud je to skutečně váš případ, pak dle dosavadních zkušeností ani nebudete schopni prokázat, že jste autorem blogu, u kterého vám někdo přijde na heslo, a pokud k tomu někdy dojde, pak blog navždy ztrácíte. Pamatujte, že základní pravidlo vždy zní: autor blogu = ten, kdo zná heslo a má přístup do registračního e-mailu. Máte-li v přihlašovacích údajích starý nepoužívaný e-mail, opět sedíte na časované bombě.
Čtěte více k tématu:

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: