Anketa: Co vás přimělo založit si blog?

Lednová anketní otázka se ptá na věc, která je do velké míry zastřena tajemstvím. Proč si vlastně lidé zakládají blogy?

Je to problém, který provozovatele zajímá – znáte-li lépe poptávku, můžete se jí přizpůsobit. Podíváte-li se například nyní na současnou podobu titulní stránky Blog.cz, najdete tam řadu prvků, které mají „nalákat“ nové uživatele.
Nejvýraznějším z nich je videoprůvodce, který má ve zkratce vysvětlit podstatu blogování a jeho výhody. Pustili jste si toto video někdy? Najde se mezi vámi někdo, kdo si založil blog poté, co zhlédl zmíněné video?
Zájemci o blog zde dále najdou třeba stručný popis nabízených funkcí, vybrané citace uživatelů a novinářů, ukázky vytvořených blogů, apod.
Hrálo něco z toho vliv při vašem rozhodování, proč si založit blog, a proč zrovna na Blog.cz?
Spekulovanou otázkou je vliv vrstevníků – má se za to, že zakládání blogů se šíří z velké části prostřednictvím doporučení přátel, spolužáků, vrstevníků, příbuzných, apod. Založili jste si blog proto, že ho měla vaše kamarádka ve třídě, a chtěli jste ho taky?
Další skupinou jsou uživatelé, kteří si prostě chtěli založit svou jednoduchou webovou stránku, na které by sdíleli vlastní obsah, a Blog.cz jim vyhovoval svou nekomplikovaností. Mezi tyto blogery lze zahrnout širokou škálu uživatelů, od fotografů, grafiků, „grafomanů“, a nejrůznějších kreativních lidí, kteří se touží pochlubit na svém blogu se svou výtvarnou a jinou tvorbou.
Kam byste zařadili sami sebe? Vzpomínáte si ještě, co vás přimělo založit si blog, a zda blog skutečně naplnil vaše očekávání? Hlasujte v anketě a nenechte si své názory pro sebe ani v komentářích.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: