V prosincovém rozhovoru se představuje další člen Autorského klubu Blog.cz, a po dlouhé době je to konečně kluk 🙂
Daniel Hloušek, autor blogu itthmi.blog.cz
- Když jsem připravoval otázky pro tento rozhovor, udělal jsem si rychlou statistiku rozhovorů předešlých. Do dnešního dne se v rozhovorech na Srdci blogu ocitlo 59 blogerů – jsi tedy 60.zpovídaným blogerem – kteří představili 34 blogů. Velká část z těchto blogerů svůj blog do dnešního dne zrušila (11 smazaných blogů) nebo se mu již nevěnuje (13 neaktivních blogů). V momentě, kdy s tebou na tomto blogu vychází rozhovor, tak máš 40% šanci, že se vydáš brzy jejich cestou a buď svůj blog zrušíš, nebo se mu přestaneš věnovat. Nebojíš se, že skončíš jako skoro polovina tvých předchůdců? 🙂
Když si projíždím staré rozhovory, zjišťuji krutou realitu, jak je výše popsáno. Děsí mne to, jelikož se bojím, že to se mnou dopadne stejně, nebo najdu jinou službu, než je blog, a tento upadne v zapomnění, což nechci. Na druhou stranu, nic nemůže trvat věčně a i já zřejmě jednou přestanu blogovat, ať to bude mít jakýkoliv důvod, prozatím mě blogování baví.
- Co přesně znamená adresa tvého blogu – itthmi.blog.cz? Je to nějaká zkratka?
Ano, jedná se o zkratku. O významu této zkratky ví jenom několik lidí, a jak uvádím k popisu tohoto blogu, mé články mají objasnit nějaké nejasnosti a tajemna, ale zkratka ITTHMI by měla zůstat vždy skryta, aby nějaké to tajemno zůstalo.
- Na svém blogu vystupuješ pod svým plným jménem – jakou to má podle tebe výhodu v porovnání s dosud převažujícím modelem, kdy se uživatelé schovávají za přezdívky?
Mám rád, když mě lidé osloví jménem, a je určitě lepší, když píši seriózní články, aby mne oslovili pravým jménem, než-li mojí přezdívkou. Ve jméně se skrývá krása, každé jméno s kombinací příjmení dává čtenáři již nějakou představu o autorovi článku. Je i někdy jednoduší oslovovat jménem, než přezdívkou.
- Absence anonymity není jedinou věcí, která tě do jisté míry odlišuje od typického uživatele Blog.cz. Jsi muž a je ti 16 let, což je na Blog.cz skoro ohrožený druh 🙂 Proč myslíš, že tvé vrstevníky blogování nikdy nechytlo a věnují se mu ve výrazně větší míře spíše dívky?
Když řeknu nějakému klukovi, že píši na blog, tak na mne zírá. Je to začarovaný kruh. Je tu velká ženská komunita, a to odrazuje kluky k tomu, aby zde blogovali. Přijde jim, že tu prostě nepatří, nebo že je to jen pro holky. Kdybych pominul tento fakt, tak si myslím, že mí vrstevníci neví o čem psát, i já jsem to nevěděl. Chce to trpělivost a najít správnou frekvenci čtenářů a pisatele.
- Kdesi jsem dokonce nedávno četl, že blogování je zábava jen pro pubertální dívky a pokud už bloguje nějaký muž, pak je to většinou homosexuál. Co si myslíš o tomto odsuzujícím názoru?
Jak jsem psal výše, právě toto odrazuje kluky v mém věku k blogování. Najde se tu mnoho růžových blogů o ničem, ale přes tu záplavu jsou zde i skvosty. To se bohužel už neroznáší dál. Píši tu své články a nejsem homosexuál. Spíše je chyba v rychlých návštěvnících, kteří projdou právě jen ty blogy o ničem. Dle mého názoru je to jen zbytečná fáma, která snad jednou vymizí.
- Patříš k pravidelným autorům článků na téma týdne, které vždy patří mezi nejlepší. Jsi spokojen se současnou podobou tématu týdne, a co bys na něm případně změnil?
Jelikož jsem v dřívějších dobách nepsal a ani nesledoval Téma týdne, tak nevím, zda upadá jeho kvalita v možnostech či nikoli. Jedno je jisté, vždy se najdou nejméně dvě témata v jednom hlasování, která mě zaujala. Tím chci říci, že je mnoho témat na výběr. Myslím, že by postačilo vždy tak pět možností.
- Kromě blogu jistě trávíš na internetu čas i na jiných stránkách. Můžeš prozradit, jaké internetové stránky nejčastěji přitahují pozornost 16 letého studenta, jako jsi ty? Čteš třeba rád jiné blogy, a pokud ano, jaké?
Když pominu Lide.cz, kde chodím nejčastěji a to kvůli diskuzím, tak nejvíce času strávím na všelijakých stránkách, kde jsou nějaké úvahy, psychologické vysvětlení různých problémů či filosofie. Jsem velice vášnivý posluchač hudby, takže na Blog.cz hlavně vyhledávám blogy zaměřené na hudbu. Ale i já mám své oblíbence jako například zrcadla.blog.cz, karaipuku.blog.cz, ale i mnoho dalších.
- Vědí lidí z tvého okolí, že si píšeš blog, a znají adresu? Co si myslíš o lidech, kteří svůj blog zrušili, protože ho objevili jejich známí a příbuzní?
Hodně lidí z mého okolí to ví. Nemám důvod to tajit, jsem hrdý na svůj blog, i když zatím jsem toho moc na blog nenapsal. Navíc je to možnost, jak ukázat svým přátelům, co si myslím a jaký mám náhled na různé otázky, což by si normálně možná ani nepřečetli, kdybych jim to vytiskl. Tady je právě ta krása blogu, člověk si přečte článek, až má náladu a čas.
Tyto blogery částečně chápu. Zda-li píší něco, co by jejich blízké okolí nemělo vidět, tak je pochopitelné, že se k tomu nechtějí hlásit. Ale jestliže si dotyčný zruší blog jen kvůli svému studu, tak je to pro mne nepochopitelné, stejně již ten člověk o tom blogu ví, proč ho kvůli tomu rušit?
- Řada uživatelů objevila výrazný propagační potenciál Facebooku a využívají ho k získávání nových čtenářů na svůj blog. Jak se díváš na využití Facebooku k propagaci svého blogu a využíváš ho k tomuto účelu ty osobně?
Moc výrazných změn jsem si nevšiml v návštěvnosti ani v komentářích. Využívám Facebook k diskuzi nad tématem, o kterém jsem psal a na které odkazuji. Navíc já si můžu dovolit odkazovat na každý článek, jelikož jich napíši pomálu, ale představte si růžové blogy, které mají za den aspoň na kontě 40 prapodivných článků, kdyby ještě na to odkazovaly na Facebooku, tak by se z Facebooku stala nová titulní strana Blogu. Mnozí chtějí změnit svět pomocí svých myšlenek v článcích, ale Facebook pro to není pravým místem, lidé by se měli k tomu dostat důstojněji.
- V poslední otázce máš tradičně možnost napsat o sobě něco, co se do předchozích otázek nevešlo, či cokoli vzkázat čtenářům tohoto rozhovoru, a pozvat je na svůj blog. Tak jen do toho 🙂
Milý čtenáři, nelekejte se prosím mé podobizny na fotce, jsem totiž abnormálně nefotogenický, ani Photoshop si s mou tváří nedokáže plně poradit. Tento rozhovor je pro mne velkým přínosem, jelikož jsem nikdy neuvažoval nad některými věcmi. Jestliže Vás neodradil můj projev v rozhovoru, tak navštivte můj blog, kde můžete zapřemýšlet – leč i poprvé – nad daným tématem jako já při rozhovoru. A nezapomeňte, nejde o kvantitu, ale kvalitu článků.
- Díky za rozhovor.
—
Chcete se o zpovídaném Danovi dozvědět více? Navštivte jeho blog na adrese itthmi.blog.cz
od sebe k sobě 