Tento měsíc se představuje další člen
Autorského klubu – seznamte se s Dominikou, autorkou blogu
krejdom.blog.cz, na kterém vystupuje pod přezdívkou Krejdom.
Dominika – Krejdom, autorka blogu krejdom.blog.cz
- Tvému blogu krejdom.blog.cz budou za měsíc 3 roky (založen 2007-06-23 12:55:50). Prozradíš, kolik je tobě?
Prozradím, je mi 13.
- Na tvém blogu jsem se dočetl, že se jmenuješ Dominika. Našel bych tam další osobní informace, nebo si hlídáš soukromí?
Kdo hledá, ten najde, ale ne všechno. Možná bych měla být trošku opatrnější, ale připadá mi zbytečné tajit svoji identitu, nejsem přece žádná agentka 007.
- Všiml jsem si, že jsi fanynka upíří Ságy Stmívání. Patříš přímo k těm skalním fanynkám, které znají nazpaměť dvě dosavadní filmové verze (Stmívání, 2008; Twilight sága: Nový měsíc, 2009) a nedočkavě odpočítávají dny do červencové premiéry třetího dílu s názvem Twilight sága: Zatmění, nebo se ti spíš než filmy líbí původní knižní série?
Většinou se mi líbí víc knihy a Stmívání není výjimkou. U knihy si všechno můžu představovat jak chci. Kdežto film mi většinu věcí vnutí. Na film Zatmění se ale těším, zajímá mě, jak bude zpracovaný a nakolik se bude podobat knize. Nemám ráda, když si režisér moc upravuje děj.
- Co kdybych si trochu rýpnul a prohlásil, že mi ta současná upíří móda přijde k smíchu – co ty na to?
Chápu to, každý má jiný vkus. Nemám důvod odsuzovat lidi, kteří mají jiný názor. Kdyby byli všichni stejní, byla by to nuda.
- Dejme tomu, že jsem člověk, který nikdy neviděl jediný blog a čistě náhodou si jednou otevřel tvůj blog krejdom.blog.cz. Myslíš, že by mě zaujal
Upřímně doufám, že ano, ale i toto je otázka vkusu. Snažím se dávat na blog jen zajímavé a zdařilé věci, které by podle mě mohly zaujmout.
- Na blogu máš 4 rubriky s názvy „Píšu“, „Tvořím“, „Fotím“ a „Kreslím“. Všiml jsem si již dávno, že podobné rubriky lze najít na velké řadě dalších blogů. Není to trochu moc činností na jednoho člověka? Ve smyslu „není lepší věnovat se jedné věci důkladně, než více věcem najednou?“
Asi ano, ale já jsem velmi nestálá. Nevydržím u jedné věci moc dlouho. Takže to raději střídám. Dokonce přemýšlím o další rubrice, ale asi z toho nic nebude. 😀
- Kromě tohoto blogu máš na Blog.cz ještě další blog filatelie-klub.blog.cz. Můžeš o něm sdělit stručně něco bližšího?
Poštovní známky sbírám už skoro čtyři roky a vím, že je dobré znát někoho se stejným koníčkem. Proto jsem založila Klub mladých filatelistů. Je nás už 21 a myslím, že se to začíná dobře rozjíždět. Každému filatelistovi i nefilatelistovi se tam doporučuji mrknout. 😉
- Jak trávíš volný čas? Prozraď, jak vypadá takový běžný den normálního českého teenagera.
Ve volném čase sedím u počítače a bloguju, čtu, nebo jak napovídají moje rubriky na blogu: píšu, fotím, kreslím a tvořím. Už druhým rokem tančím street dance, který mám dvakrát týdně. Občas si ráda vyjdu ven s kámoškama. Mám zakrslého králíčka Zuzanku, která si taky nárokuje část mého volného času, nikdy nesmím zapomenout na pravidelné drbání. Takže abych to shrnula: Do školy, ze školy, počítač, Zuzanka, potom následuje to ostatní podle nálady a večer si čtu.
- Co ty a Facebook? Myslíš si konkrétně , že časem všichni se svým blogem kvůli Facebooku seknou, nebo si tyto služby nekonkurují?
Já Facebook mám. Jednou dobou jsem kvůli němu blog docela dost zanedbávala. Ale přestalo mě to bavit, uvědomila jsem si, že blog je smysluplnější aktivita než Facebook. Myslím si, že ten kdo má svůj blog rád, ho kvůli Facebooku nezahodí. Ti co na svůj blog už moc nechodí a blog je nebaví možná odpadnou, ale tím se alespoň Blog.cz zkvalitní a ubude neautorských a neaktivních blogů.
- V poslední otázce se tě tentokrát nebudu ptát na tvůj blog, ale vrátím se ještě k tobě. Je něco, co bys na sebe ráda prozradila tvým čtenářům, kteří tě znají jen z blogu? Nebo pokud chceš na závěr cokoli vzkázat našim čtenářům, které chceš pozvat na svůj blog, pak máš prostor.
Jen přijďte, já vás neukousnu? Možná ?
—
Chcete se o Dominice a jejím blogu dozvědět více? Navštivte její blog na adrese krejdom.blog.cz.
Líbí se mi to:
To se mi líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků