Neaktivní blogy: jak to s nimi tedy je?

Únorová anketní otázka (Neaktivní blogy – co s nimi?) vzbudila poměrně rozsáhlou diskusi (271 komentářů) kolem neaktivních blogů. Tento článek vysvětluje, jak to s nimi ve skutečnosti je.

Pouze připomeňme – neaktivní blog je takový, do kterého se jeho autor nepřihlásil 3 měsíce a déle, a na kterém tudíž nepublikuje nové články. Vzniká potom přirozeně problém, co s takovým blogem: možností je spousta a různé internetové služby řeší problém neaktivních uživatelů jinak.
Na Blog.cz to funguje následovně. Pokud se uživatel do svého blogu nepřihlásí 3 měsíce, systém mu automaticky pošle e-mail s informací, že jsme po dobu 3 měsíců nezaznamenali jeho přihlášení, včetně návodu na to, jak se přihlásit. Pokud uživatel nezareaguje, systém mu po dalších 2 měsících pošle další e-mail, opět čistě informační. Pokud se uživatel ani pak nepřihlásí, žádný další e-mail mu už nepřijde, a jeho blog může být teoreticky kdykoli zrušen v souladu s našimi podmínkami, ve kterých na toto upozorňujeme.
Toto platí pouze teoreticky, protože drtivé většině blogů obsahujících obsah (a tudíž generujících určitou, byť třeba minimální návštěvnost) smazání pro neaktivitu nehrozí. Automaticky se ruší v naprosté většině případů pouze blogy, které neobsahují žádný obsah a do kterých se jejich autoři po založení již nikdy nepřihlásili. Tyto blogy totiž skutečně pouze zabírají místo v databázi a jejich zachování „na věčné časy“ nemá opodstatnění (jako je tomu u jedné nejmenované konkurenční služby).
Pak jsou tu ale neaktivní blogy, které nějaký obsah mají. A o tyto blogy si i píšete na uživatelskou podporu. Existují zde jednoduchá pravidla:
  • zapomeňte na to, že dostanete nějaký blog včetně jeho obsahu po bývalém majiteli
  • pokud si napíšete o nějaký blog, který splní všechny níže vypsané podmínky, pak ho zrušíme, abyste si mohli nově zaregistrovat uvolněné uživatelské jméno
  • podmínky, aby mohl blog být smazán: neobsahuje autorský obsah, autor se do něj nepřihlásil 5 měsíců a déle, autor není registrovaný v jiném našem projektu (Galerie.cz apod.)
Tzn., že žádat lze pouze zrušení blogů, které buď neobsahují žádný obsah, nebo obsahují obsah neautorský, tzn. porůznu zkopírovaný z internetu apod. Každá žádost o neaktivní blog je posuzována individuálně a vyhrazujeme si právo v určitých případech blog z nějakých důvodů nesmazat. Např. v situaci, kdy si o neaktivní blog píše uživatel, který již na Blog.cz má desítky jiných blogů. Rušení neaktivních blogů a uvolňování obsazených uživatelských jmen je totiž nutné chápat jako projev dobré vůle k uživatelům, nikoli něco nárokovatelného.
Závěrem jedna rada: z našich zkušeností vyplývá, že autoři převzatých neaktivních blogů blogování rychle zanechají. Paradox? Ne tak docela. Zdá se totiž, že registrace vlastního uživatelského jména, které si nikdo před vámi zatím neregistroval, je důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Adresa vašeho blogu je vaše vizitka a často to první, čeho si vaši návštěvníci všimnou, logicky tam tudíž dochází k určitému ztotožnění s adresou vlastního blogu. U převzatého blogu toto chybí.
Je to váš blog – zkuste si to uvědomit už na samotném začátku, při registraci nového uživatelského jména – ještě před tím než se začnete poohlížet po obsazených blozích.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: