Rozhovor s Dragowlin

Představuje se autorka blogu geoart.blog.cz, vystupující pod přezdívkou Dragowlin.

Dragowlin, autorka blogu geoart.blog.cz
  • Svůj blog geoart.blog.cz sis založila 11.7.2009 v 17:23. Pamatuješ si ještě, co tě k tomu vedlo, a proč jsi tehdy zvolila zrovna název „geoart“?
Docela jste mě překvapil, nevěděla jsem, že mám blog už skoro rok. Ležela jsem onehdy v posteli – pozorovat znuděně televizi už mě nebavilo. Tak jsem brouzdala po internetu a vzpomněla si na sestru (podotýkám mladší, ale přesto ve světě počítačů úspěšnější). Ta měla blog už nějaký ten týden, a tak jsem si řekla, že nejsem zas takový nekňuba, který to nedokáže. A ? Dokázala 🙂
Název geoart jsem vymýšlela dlouho, aby byl dobře zapamatovatelný a aby něco říkal o blogu. Protože mám ráda složeniny (má přezdívka), vybrala jsem GEOcaching a ART – pro mě v životě velmi důležité věci. A lépe mi znělo geoart než artgeo.
  • Z jednoho našeho dotazníku, který vyplňují bývalí uživatelé, vyplývá, že hodně nováčků v blogování odpadne na samotném začátku po založení blogu, protože jsou zklamáni z malé návštěvnosti. Neměla jsi taky někdy chuť už přestat, a nakolik je pro tebe vlastně návštěvnost důležitá?
Toto mě netrápilo nikdy. První blog jsem měla dva roky. Chodilo tam málo lidí, ale já spíš psala pro sebe, než pro okolí. Poté jsem chtěla začít úplně odznovu – s novou přezdívkou, novou adresou. A to je tato 🙂
Chuť přestat jsem nikdy neměla, blog je důležitý pro vylévání mých pocitů a nálad 🙂 A když sem ty dva týdnu kvůli času nenapíšu, svět se nezboří.
Návštěvnost. Toť téma na celý blog, ne jen na dvě věty! 🙂 Já nějakou skvělou návštěvnost nemám, ale doufám, že to není kvůli tomu, že bych byla tak strašně nudná, ale z důvodu úzkého zaměření.
A člověka nepotěší, když přijde na blog mnoho lidí (toplist vidí vše :), ale jsou tam jen dvě sekundy, neokomentují a jdou pryč. Proto využívám google statistiky, díky nim mám lepší přehled.
Taky jsem vždy moc ráda, když někdo zanechá vzkaz, než kdyby přišlo 100 lidí a nenechalo po sobě stopu.

  • Jsi členem Autorského klubu. Naplnil Klub tvá očekávání, nebo jsi například zklamaná, protože jsi od něj čekala více?
Ne, nesplnil to co říkal. Splnil toho mnohonásobně více, než jsem čekala!:)
Díky němu mohu číst skvělé články, dívat se na skvělé výtvory jiných – stejně barvami, fotografiemi a geocachingem poblázněných – lidí, a prožívat zážitky jiných. Moc za to děkuji.
  • Přiznám se, že se mi tvůj blog velmi líbí. Ostatně i proto jsem tě před časem vybral jako autorku ilustračních obrázků k článkům na našem blogu. Mám z něj celkově velmi pozitivní pocit a myslím, že musíš být v reálu sympatický člověk s uměleckými sklony. Jak moc se u tebe rozchází tvůj blogový obraz s tím, jaká skutečně jsi? Má návštěvník tvého blogu možnost z tvých článků poznat, jaká jsi ve skutečnosti?
Kdysi mi má profesorka řekla, že nejvíce o člověku prozradí dopisy. Je to pravda. Dnešní moderní dopisy světu jsou – jak jinak než blogy. Člověk se sice může přetvařovat mezi lidmi, ale ve větách napsaných… to ne 🙂 Snažím se, aby z mých obrazů šla dobrá nálada 🙂
Doufám, že na okolí působím jako usměvavý sangvinický člověk s věčně zapatlanými rukami od barev. A stejně jak se chovám na blogu se chovám i v reálu 🙂 Jen při kritice jsem asi trochu moc přísná 🙂
  • Je něco, by sis na Blog.cz přála změnit, něco, co ti vadí, něco, co ti chybí, štve, apod.?
Jelikož jsem antitalent na počítače a vše okolo blogu mi musela vysvětlovat mladší ségra (což je pro mě jako pubertálního cvoka vážně potupný stav), tak nic. Nebo ji zase budu muset jak nedávno otravovat 🙂 Ne vážně, všechno je skvělé 🙂
  • Líbí se mi tvůj výtvor do naší poslední soutěže. Jaké si dáváš šance na umístění ve finále? Sledovala jsi v průběhu konkurenční výtvory, nebo je ignoruješ?
Děkuji za kompliment. Snažila jsem se trochu se pozměnit, aby mě lidi náhodou nepoznali (spíš aby se nezděsili), ale když tady v článku bude má fotka, tak je to už fuk 🙂
Výtvory ostatních jsem neviděla, jen fotku od Geishy, když jsem byla u ní (ta je moc pěkná). Jinak jsem to nevyhledávala.
V umístění ani nedoufám, zúčastní se mnoho blogů, protože je to poslední soutěž. A fotek obrázků a malůvek bude víc než dost 🙂
  • Máš na svém blogu nějaký svůj oblíbený článek, na který jsi pyšná, a který bys zde chtěla našim čtenářům doporučit?
Přímo články mám o Geocachingu, které jsou někdy dost dobrodružné. Nejlepší je asi o Drásalovi a o kešce z Francie. No když člověk chodí po památkách o půlnoci a svítí baterkou do obličeje hlídačům, na poznávacím zájezdu leze do tekutých písků a škrábe se o víkendech do kopců a leze do jeskyní, zážitky nasbírá 🙂
  • Setkala ses někdy s tím, že by někdo okopíroval část obsahu z tvého blogu, a neoprávněně to zveřejnil na svém blogu? Patříš k těm benevolentním jedincům, kteří na problematiku copyrightu pohlíží velkoryse, nebo jsi naopak zastáncem tvrdé ruky zákona a přísných postihů po porušitele autorských práv?
Setkala jsem se s mými obrázky, ale jen s odkazem. To mi nevadí, alespoň vidím, že někomu se obrázky líbí 🙂 Ale kdyby mi někdo zkopíroval půlku blogu, rozsápala bych ho svými drápy 🙂
  • Máš na Blog.cz nějaké oblíbence (blogy), které bys ráda zmínila?
Oblíbenců mám mnoho. Hlavně tlustjocha, který mi pravidelně komentuje u každého článku 🙂 Geishu, Jeanette, Leni, Zazulin, Ladydog a spoustu dalších, které navštěvuji pravidelně, ale je jich tak moc, že bych tu spamovala 🙂
  • V poslední otázce máš tradičně možnost našim čtenářům doporučit svůj blog, vyzdvihnout třeba to, v čem je podle tebe zajímavý a proč stojí za navštívení.
Jesli byste rádi navštívili blog o trochu bláznivé holce, která dělá prazvláštní fotky prazvláštním foťákem, obrázky odevšad, a která děsně ráda cestuje po světě a okolí, a u toho hledá kdesi ukryté krabičky, máte rádi britský humor, irské písničky, Francii, moře a nějaké to barvopatlání, tak se stavte. Budete vítáni 🙂
Díky za rozhovor.
Závěrem pár slov stranou. Když jsem dal nedávno čtenářům našeho blogu možnost projevit zájem o účast v rozhovoru na tomto blogu, čekal jsem velký zájem, ale výsledek nakonec předčil má očekávání.
Ozvalo se celkem 53 uživatelů, kteří by byli rádi, kdyby s nimi na tomto blogu vyšel rozhovor. A je zde dobrý předpoklad, že by se jich ozvalo ještě více, kdyby tato výzva nebyla přilepena jenom jako P.S. k relativně „zapadlému“ článku o tématu týdne 🙂
Je dobré zdůraznit, že se jednalo pouze o sondu po poptáce, tedy nic závazného. Pokud bych udělal rozhovor se všemi 53 zájemci a zveřejňoval je v tempu 1 měsíc = 1 rozhovor s 1 uživatelem, pak by poslední rozhovor vyšel někdy kolem září 2014 🙂
Takže tudy cesta nevede. Zkoušel jsem se vás ptát na Facebooku, kde mi jedna uživatelka navrhla vrátit se k modelu 1 měsíc = 1 rozhovor s 2 uživateli, což ale nechci. Rozhodl jsem se proto, že ze všech 53 zájemců vyberu pouze autory blogů, které mě nějak osloví (a které splní samozřejmě podmínku, že budou členy AK).
Cílem je ještě více než dříve poskytnout prostor pro představení zajímavým osobnostem z řad našich uživatelů. Pokud jste se přihlásili o rozhovor, pak můžete doufat, že vám někdy přistane ve chránce e-mail s nabídkou rozhovoru, ale dostane se odhadem na každého pátého zájemce.
Bohužel (nebo bohudík – záleží na úhlu pohledu 🙂 lze zajímavé autory originálních blogů na Blog.cz počítat minimálně na desítky, spíše však na stovky, proto je jasné, že na všechny se dostat nemůže. Takže je dobré to vědět, a akceptovat to. Dragowlin je první ze seznamu zmiňovaných 53 zájemců a příští měsíc bude někdo další. Pokud jste se tehdy nestihli přihlásit, pak máte v nejbližších měsících smůlu.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: