Rozhovor s Milanem a Tehlíí

10cf1262ad_51437980_o2
Prosincový rozhor s blogery je tentokráte zcela jiný – oslovili jsme dva uživatele Blog.cz z řad slovenských blogerů, kterých jsme se ptali, jak sem jim bloguje na „českém“ Blog.cz. Rozhovor je proto tentokrát přirozeně ve slovenštině.

Tehlíí, autorka blogu tehla.blog.cz

Tehlíí

Milan, autor blogu greatmilan.blog.cz

Milan
  • První otázka bude směřovat tradičně k věku – prozradíš, kolik ti je?
T.: Mám 15 rokov, no pre niektorých som už dávno teta. 🙂
M.: Mám 18 rokov.
  • Odkud jsi?
T.: Stredné Slovensko, Banskobystrický kraj, jedno malé mesto s veľkým neporiadkom 🙂
M.: Som z východného Slovenska a bývam v treťom najväčšom meste na Slovensku, v Prešove.
  • Můžeš prozradit něco o sobě, třeba co tě baví, jak trávíš volný čas, apod.?
T.: Slečna Tehelná, uznávač monotrôp, osoba s temnou aurou, ktorá nevedomky spôsobuje nefunkčnosť pouličného osvetlenia. Všetok svoj volný čas trávi za pc, na hudobnej alebo fotí. Prípadne ešte kreslí. Je to fajn.
M.: Som ľavák : )) Mám rád ľudí okolo seba, výtvarné umenie, kvalitnú hudbu a koncerty, cestujem, fotografujem. Postupne sa etablujem v oblasti médií. Občas si pozriem dobrý film, alebo idem do hôr zajazdiť si na biku, na kajaku. Robím veľa bláznivých vecí a som plný paradoxov. Vyhýbam sa konvenciám a v podstate neviem čo je to normálny život. Chcem aby voľnosť aktívneho života pocítil každý. Som autor blogu greatmilan.blog.cz.
  • Kdy sis založil/a blog na Blog.cz, a proč zrovna na této české službě? Měl/a jsi třeba předtím nějaké zkušenosti s podobnou službou na slovenském internetu?
T.: Prvý blog som si založila na začiatku roka 2006. V časopise som našla odkaz na stránku s príponou .blog.cz. Neskôr som chcela vyskúšať, aké je to mať vlastnú stránku. Službu v slovenčine, ktorá by sa rovnala blog.cz som v tej chvíli nehľadala, ani som to neplánovala. Vedˇ prečo aj? Porozumieť českému jazyku problém nemám, možno s výnimkou pár slov či fráz.. 🙂
M.: Prvý krát som si založil blog na Blog.cz okolo roku 2005 a keď si dobre pamätám, na tom blogu som nič nemal a bol dokonca zrušený. Začiatkom roka 2007 som si blog založil ešte raz a odvtedy doňho prispievam pravidelne. Experimentoval som s rôznymi servermi a službami, programoval som vlastné webstránky. Vďaka získaným skúsenostiam som si začal čoraz viac uvedomovať, že k publikovaniu vlastného obsahu mi stačí blog na serveri Blog.cz. Je to jednoduché, nemusím sa zaoberať chodom samotného systému, občas len zmením design a môžem sa plnohodnotne venovať písaniu. Blog.cz sa navyše neustále zlepšuje a iné blogové služby sa k nemu nemôžu prirovnávať. Na Slovensku je známy server blog.sme.sk, ktorého platformu využívajú aj iné české blogové servery. Vadia mi však obmedzenia, napríklad počet napísaných článkov za určitý čas a celkovo z toho nemám dobrý pocit.
  • Jsme rádi, že i přes absenci slovenské lokalizace využívá Blog.cz nemalé množství uživatelů ze Slovenska. Podle našich čísel je přibližně 10% všech přihlášení do administrace ze Slovenska. Čím si to ty osobně vysvětluješ?
T.: Je 10% veľa? Blog.cz poskytuje milé funkcie, ktorými môžme blog odlíšiť od ostatných. Keby mal každý modrú stránku s bielym rámikom v písme Arial, asi by to už liezlo na nervy.
M.: Zrejme je čoraz viac Slovákov, ktorí majú čo povedať a Blog.cz je ideálne miesto pre ich myšlienky. Alebo sa Česi prihlasujú z dovolenky na Slovensku : ))
  • Jak je to se vztahy blogerů mezi sebou – dá se např. říct., že blogy psané slovenštinou čtou pouze Slováci? Objevují se na tvém blogu i české komentáře, a pokud ano, je jich více, nebo méně, než slovenských?
T.: Môj blog nenavštevuje veľa ľudí, ale nie je pravda, že tí, ktorí na blog prišli a dali o sebe vedieť boli len Slováci. Skôr si myslím, že naň zavítalo viac českej populácie.
M.: Blogová komunita na Blog.cz je vo všeobecnosti unikátna, jednak vo vzťahu k prevádzkovateľovi, ktorý je s nimi v neustálom kontakte, a bloggeri sa podporujú tiež sami medzi sebou – väčšinou ide o pozitívne komentáre. Sú tu samé dobré vzťahy. Dokonca by som Blog.cz rád videl ako nositeľa Nobelovej ceny za mier : )) Ak je blog dobrý, postupne si nájde svojich kamarátov. Čo sa týka slovenských blogov, nie sú výnimkou. Myslím že drvivá väčšina čitateľov môjho blogu je z Čiech. Mladí českí bloggeri majú Slovenčinu radi. Veľa krát som sa stretol s tým, aká je pre nich slovenčina jemná a krásna. Komentáre nerozlišujem, mám ich všetky rád.
  • Říká se, že generace mladých Čechů a Slováků narozená po listopadu 1989 už nerozumí druhému jazyku, protože s ním nepřicházejí do styku. Měl jsi ty osobně nějaké nedorozumění s druhým uživatelem kvůli češtině?
T.: Možno som chvíľu rozmýšľala, ako pôvodne malo vyzerať skomolené slovo ak na nejaké natrafím, ale to sa stane aj pri slovenských textoch. Neviem prečo, ale ak sa píše s diakritikou v češtine, číta sa mi to lepšie ako text v slovenčine. A namiesto niektorých slovenských výrazov používam aj tie české. Ach, kiež by ste videli, ako sa na mňa s otáznikmi v očiach pozerali tí, ktorým som potom, čo si kýchli povedala „Pánbííííček!“. 😀
M.: Ja osobne som od narodenia na Slovensku s češtinou v neustálom spojení. Napríklad v televízii sú u nás filmy v češtine, ale v Česku filmy po slovensky nenájdeme. Mladí Česi sú tak o kontakt so Slovenčinou nepochybne ukrátení. Ešte som však nezažil nejaké veľké nedorozumenie.
  • Ty osobně např. nemáš problém s tím, že je služba Blog.cz kompletně v češtině? 🙂
T.: Nemám, no zo začiatku som nepoznala názvy mesiacov. 😀 Ale ak sa nájde nejaká ochotná duša, ktorá by mi vysvetlila pojmy typu „Div se krvy nedořezal“, čo sú to „lacláče“, „patka“ a „Ďolík“, tak budem len rada. 😀
M.: Nie je to problém. Dokonca keby tu bola na výber aj slovenčina, nebolo by to ono.
  • Setkal/a ses někdy s nějakým negativním přístupem v rámci komunity Blog.cz ke své osobě, protože jsi ze Slovenska?
T.: Nie, národnosť nie je zas tak dôležitá, aby sa kvôli nej ludia na blogoch urážali.
M.: Nikdy. Spojenie Čechov a Slovákov je zvláštne. Ja si vážim vás a vaši ľudia pozerajú na mňa skôr so záujmom : ))
  • Když Slovensko vypadne v hokejovém nebo fotbalovém turnaji, fandíš potom České republice? 🙂
T.: Nedívam sa na telku, tak asi na žiadny zápas nenatrafím a neviem ani kto, kedy, ako vypadne. Ale ak sa napríklad v MS či niekde inde dostanú Česi ďalej ako Slováci alebo naopak, určite mi to bude rovnako jedno 😀
M.: Českej republike fandím vždy. Každý deň predsa športovci zaznamenávajú úspechy v rôznych disciplínach na celom svete a nemusí ísť len o hokej a futbal, ale je to tak. Aj tu je to zvláštne, žiadna iná krajina nemá v športe moje sympatie tak ako Česko.
  • Všiml jsem si, že slovenští blogeři na Blog.cz mají hodně rádi anime, a velké množství blogů na Blog.cz psaných slovensky se věnuje právě anime. Čím to podle tebe je?
T.: Spolužiačka je tým posadnutá. Tuším aj ona tu niekde behá po blogu. Ja osobne na anime toho veľa nevidím. Prišlo mi len, že majú niektoré postavičky divne nakreslené chodidlá. Ale nemyslím si, že zas tak straaaaašne veľa Slovákov má blog len o anime. Napríklad ja nie.
M.: Sám neviem čím je popularita japonských animovaných filmov u nás spôsobená, koniec koncov to ani nepozerám. Možno je to tak, lebo tieto blogy väčšinou tvorí mladšia veková kategória a tá zo Slovenskej strany aktuálne najpočetnejšia. Na túto tému mám jeden vtipný príklad. Môj kamarát je v rovnakom veku ako ja, a on si tie filmy sťahuje aj sa učí po japonsky. Chápem to tak že každého niečo zaujme, a každý na to inak reaguje.
  • V poslední otázce máš možnost nějak představit svůj blog, a pozvat na něj naše čtenáře, kteří si právě čtou tento rozhovor.
T.: Fotoblog jednej Tehly, ktorá vytŕča z múru.
M.: Pozývam ťa na návštevu. Obsah môjho blogu tvoria myšlienky a fotografie zamerané na čokoľvek. Posuň hranice svojej fantázie, ktorá nám robí život úžasným.

Děkujeme za rozhovor!

Chcete se o zpovídaných blogerech dozvědět více? Navštivte jejich blogy tehla.blog.cz a greatmilan.blog.cz.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: