
- Moje největší chyba byla, že jsem si asi před čtyřmi lety založila několik blogů, kde jsem uvedla svoje jméno, příjmení, telefon a další, a na blogy dávala dávala trapný věcičky, ostatně tak, jak to spousta dětí dělá.. Teď mám na svědomí několik trapných blogů, u kterých jsem zapomněla heslo a ještě ke všemu ani nevím, jakou mailovku jsem k němu přiřadila.. Takže teď stačí pouze zadat moje jméno třeba do googlu a víte o mně skoro všechno 😦 Nejhorší na tom ale je, že je nemůžu smazat, protože když napíšu do administrace blogu, můžou si admini myslet, že kecám a chci někomu smazat blog 😦
- Moje největší chyba byla – když jsem začínala – že mi skoro každý, kdo mi přišel na blog, napsal reklamu, a mě to tak strašně vytočilo, že jsem prostě na blog napsala „uřvanej článek“ o tom jak jsou všichni, co to udělali, debilové a spoustu dalších nadávek atd., ale teď už bych to nikdy neudělala, všechny návštěvníky mam strašně ráda a jsem za ně vděčná, a když teda někdo napíše reklamu, tak ho prostě dám do blacklistu a už to neřeším =o)
- Největší chyba, na kterou však nikdy nezapomenu, byla smazat můj blog! Vadily mi narážky na můj blog v komentářích. Byl to hodně slavný blog, propagoval jsem ho všude od Youtube až po bannery. Nechal jsem se doslova ukamenovat komentáři, a tak ho smazal! Nevím, co bych dal za to, abych ho mohl zase mít, bohužel dělal jsem na něm 3 roky a dnes už by na to nebyl čas 😦 To byla největší chyba! Zklamal jsem spousty čtenářů…
– udělali jste chybu, za kterou viníte sebe, ale při tom za to nemůžete? CHYBA! Věřte tomu, že i my děláme chyby, a je zbytečné, abyste je brali za své. Škoda, ze se nezúčastnili naši programátoři. To by bylo počteníčko 🙂
- Na starém blogu jsem měla přes 1000 článků za měsíc, a měsíců jsem měla asi 7 (tj. asi 7000 článků). Úplně ke všem jsem dávala stejnou anketu „Click“.. Pak jsem anketu smazala a články se nezobrazovaly 😦
Nenechte si do toho kecat
- Moje druhá chyba byla, že jsem si do svého blogování nechala kecat. Našlo se několik lidí , kteří mi do komentů psali, jak je můj blog strašný a jak bych ho měla zrušit. Když už jsem toho měla fakt dost, tak jsem blog zrušila. Po nějakém čase jsem si založila nový, a těm, co můj blog nějak kritizují, s klidným svědomím odepíšu, ať si první zametou před svým prahem a až potom kritizují druhé XD No tak hlavně, ať vyhrají ti nejlepší 🙂 Proto všem vzkazuji, že blog je jenom váš, a nenechte si do něj od nikoho kecat XD
- Moja najvacsia chyba? Urcite sa mi nejaka stala, ale akosi som to nepostrehla. Skor sa mi stal taky mensi trapas…=) Chcela som sa prihlasit do nejakej blogovej sutaze, napr. SONC a pod., tak som si chvilu pisala s majitelkou toho blogu a so spominanou sutazou, nechapala som, preco vzdy ked som nieco napisala v zenskom rode na jej osobu, davala na koniec vety zamraceneho smajlika. Neskor som to pochopila. Bol to totiz chlapec. =)
- Jednou jsem svému příteli napsala slohovku, byl to životopis o našem společném oblíbeném spisovateli. Tak se mi to líbilo, že jsem si jej musela dát na blog. Po pár dnech mi volal přítel, jaktože mu dal učitel pětku s tím, že okopíroval dílo z netu. Bylo z toho tóčo móro, takže napsané slohovky odteď uveřejňuji až dlouho po jejich oznámkování. 🙂
- Já udělal největší chybu, když sem svůj blog zrušil. O mém blogu se totiž dozvěděli i lidé ze školy a vedlejších tříd. Svůj blog jsem měl jako deník, takže mi celkem vadilo, že tam chodili, a tak jsem ho zrušil. Asi po týdnu jsem se dozvěděl, že tam chodila půlka školy a všichni tam chodili moc rádi a moc rádi četli moje články. A tenkrát sem začal litovat, že sem ho zrušil, styděl jsem se za něj ale oni ho měli rádi.