Soutěž: Jakou největší chybu jako bloger nebo blogerka jste udělali?

Chybami se člověk učí. Někteří z vás blogují několik let a někdo pár dnů. Někdo pochopí, že dělá něco špatně za 5 minut a někdo nikdy.

Co byla největší chyba, kterou jste během svého blogování udělali?
Podělte se s ostatními a dejte jim možnost se takové chyby vyvarovat.

Své „chyby“ nám pište do komentáře. Může se jednat klidně i o jedno slovo, ale maximálně může mít váš komentář 5 řádků.

Pokud se chcete rozepsat, tak kromě 5 řádků můžete napsat i článek na svém blogu a komentář doplnit i odkazem.

Cena a vítězové

10 nejzajímavějších „chyb“ s odkazem na autory bude zveřejněno v samostatném článku a autoři budou propagováni 14 dnů na titulce.
Psát komentáře můžete do 23. března 12:00.

Jste schopni si přiznat své chyby a pochlubit se? Jsme zvědaví. Ale jak řekl Albert Einstein: „Kdo nikdy neudělal chybu, nikdy nezkusil nic nového.“ Tak to moc neřešte 🙂

A co já považuji za největší chybu tohoto blogu?
Byli jsme málo osobní a příliš se před vámi schováváme … a to asi stále platí 😦

Za inspiraci pro tuto soutěž děkuji Problogger.

Aktualizace 23.3. 12:00: Soutěž byla ukončena. Výsledky budou oznámeny v novém článku.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: