Jak blogovat XIV.: Dobré jméno blogera

zuka-adler.blog.cz
V dnešním díle našeho seriálu se věnujeme tomu, co také souvisí s návštěvností – řeč bude o pověsti blogera.

„Nerobiť si zlé meno. Tzn. nenadávať iným blogom, ak nič neurobili, poprípade ak niečo spravili, tak to pochopíte alebo si ich nevšímate.. je to proste ich vec. Pre to, nerobte nič také čo iný blog neodsúhlasí (sbéčkovanie,kopírovanie,atd.).“
Luddy*, mail, luddy.blog.cz
Nikoho nepomlouvat (články tipu „blog xx je naprosto děsnej, nechodtě na něj“ se neberou a jsou hnusný)“
„Tím chci naznačit, že si nemyslím, že je potřeba svůj blog nějak propagovat, měla by to být zcela spontánní záležitost. Jestliže budeš v hloubi srdce vědět, že za svůj blog, za svoje názory a za svoje články se nemusíš stydět, časem si tě někdo najde, ty ho svým blogem oslovíš a v jeho očích zazářích a ten někdo se bude k tobě vracet zpátky rád i s úsměvem – a to i bez reklam, přemlouvání a toho ostatního povyku kolem.“
„Když si uděláte na blog.cz dobrou pověst, tak si vás brzo oblíbí hoodně lidí a nemusíte se o návštěvnost bát..“
„Mít blog znamená taky nést velkou zodpovědnost, a chce to pořádnej uzlíček nervů, a pokud jste nerváci, tak to moc daleko nedotáhnete… „
„Mě zaujme osobnost. A to člověk vycítí.. ze stylu psaní, jak moc používá interpunkci. tečky. otazníky.vykřičníky. Jaké má názory na to a ono. A když z nějakých x článků poznám, že autor není žádná vypatlaná hlava, je to pro mě signál – jo, něco na něm je. Zaujmou mě lidé s osobitým hudebním vkusem. Anebo podobným hudebním vkusem, jako mám já. Můžeme si taky psát bláznivé komentáře plné euforie s názory na jejich nový videoklip :p“
Příjemnej majitel. Důležity je, abyste na všechny byli milí a lidi, kteří váš blog uráží, no ty prostě nějak odpálkujte stručně, jasně, vtipně. Snažte se odpovídat na všechny komentáře, choďte na blgy ostatních svejch sb a zanechávajte komentáře a odkazy na web, protože se někdo koukne a o jednoho člověka navíc.“
  • Vaše další články na téma jak propagovat blog:

Příští téma: Slova v článcích – „doping“

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: