Minule jsme se vás ptali na váš názor ohledně blogů, které mohou někomu připadat problematické. Anketa vás zaujala, proto pokračujeme v našem vyzvídání. Tentokrát se vás ptáme na to, do jaké míry na svém blogu odhalujete svoje soukromí.
Patříte mezi blogery, kteří o sobě na svém blogu napíšou bez zábran cokoli? Nebo si své soukromí naopak střežíte, a na blogu nikomu nedovolíte do něj nahlédnout? Prozraďte nám, jak to máte zrovna vy.
Podělte se s námi v komentářích o to, jestli na svém blogu třeba máte své fotografie apod. A pokud píšete o sobě – jste upřímní, nebo si svůj obraz sem tam trochu přikrášlíte?:-)
Nestyďte se nám svěřit, my to nikomu neřekneme. 🙂 Jsme jen trochu zvědaví a rádi bychom vás zase o trochu lépe poznali. Tak jen do toho!
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...
Související
Publikoval Jakuta
Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali.
Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil
Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!
Zobrazte více příspěvků
