Rozhovor s Nepenthes a Infinity

456456
Jak jsme již předem oznámili a vy jste nám to převážně odsouhlasili, tak zde budeme mít jedenkrát měsíčně rozhovor s dvěma z vás.

Vybírat blogery pro rozhovory si budeme prozatím my sami a klíč výběru bude rovněž na nás. Do prvního rozhovoru jsme vybrali výherkyně z naší soutěže Napište 3 důvody proč blogujete, které jste stejně v anketě zvolili vy. Děkujeme za všechny tipy a komentáře u našeho článku Jste hvězdy a chceme s vámi rozhovor! Speciální díky za obzvláště podnětné komentáře patří: Tulen,Povidky10, B.A.D.ayDies, Cliché a Brumík na entou.
Tip: Pokud se vám otázky líbí a je vám líto, že jste nebyli vybráni, tak si můžete na stejné otázky odpovědět na svém blogu
A nezapoměnte, že další možností, jak prozradit něco o sobě, ja vyplnění funkce Profil v administraci vašeho blogu.
Dvojrozhovor s Nepenthes (nepenthes.blog.cz) a Infinity (infinity.blog.cz)
Nepenthes si přála zůstat v anonymitě, vybrali jsme proto místo její fotky tuhle pěknou masožravku z jejího blogu
Nepenthes
Infinity
Infinity
Jaké je tvé jméno nebo přezdívka?
N.: Moje přezdívka je momentálně Hathor, velmi často je měním, protože pokaždé se mi líbí něco jiného, ale neustále jsou to přezdívky spojované s Egyptem – ten miluji.
I.: Jmenuju se Helena, na blog.cz používám přezdívku infinity (předtím jsem používala nick hebys)
Jaká je adresa tvého blogu?
N.: Mám hned několik blogů, ale ten výherní má adresu nepenthes.blog.cz
O čem je tvůj blog?
N.: Nepenthes blog je o masožravých rostlinách.
I.: Je o mně, o mém životě, o mých názorech… Je to něco jako deník. Prostě osobní stránky se vším, co mám ráda.
Kolik máš roků?
N.: Je mi 18.
I: 16
Odkud jsi?
N.: Jsem z Moravy:)
I.: z Valašska;) bydlím na vesnici / Zlínský kraj
Jak dlouho už bloguješ?
N.: No s mým prvním blogem o masožravkách jsem začala minulý rok asi v srpnu.
I: Svůj úplně první blog (hebys.blog.cz) jsem založila někdy na podzim 2006. Bylo pár přestávek a několikrát jsem blog zrušila. Chvíli jsem neblogovala vůbec, 1.1.2008 jsem založila infinity.blog.cz.
Kolik hodin týdně v průměru strávíš psaním blogu?
N.: Haha, no, jelikož mám 5 blogů a z toho 4, které neustále obměňuji, tak bych řekla že asi tak 4-5 hodin. To záleží na náladě.
I.: To se nedá přesně říct, protože někdy nejsem u počítače vůbec, někdy strávím nad blogem i tři hodiny… Ale odhadem tak 5-10 hodin týdně (?)
Neuvažovala jsi, že by ses na psaní blogu někdy vykašlala?
N.: Ano, uvažovala, myslím, že jsem tak přemýšlela v začátcích, kdy to s tím blogem nebylo moc slavné…
I.: Hodněkrát:) A taky jsem s tím i párkrát sekla
Je pro tebe návštěvnost důležitá?
N.: No vcelku ano, protože ty články nepíši jen pro sebe 🙂
I.: Přiznám se, že kdysi byla. Ale dnes už tomu tak není. Blog je o něčem jiném než o tom, mít denně stovky návštěvníků. Aspoň podle mě. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu a zaměření blogu.
Co si myslíš o kopírování na blozích?
N.: Je to docela problém, a podle mě tady bude pořád…
I.: Kopírači byli, jsou a budou. Ať chceme, nebo ne. Ale vůči lidem, kteří si s tou danou věcí (dyzajn, článek, apod.) dají práci, je to nefér.
Kdo o tvém blogu všechno ví (kamarádi, známí, přátelé, rodiče …. )?
N.: Mno, úplně všichni mí kamarádi…
I.: Spíš jsou to jen lidé z blogů. A takhle mi to vyhovuje:)
Kterých je tvých pět oblíbených blogů?
I.: kamikadze.blog.cz , flussie.blog.cz , dreamblog.blog.cz , psychist.blog.cz , fixinqa.blog.cz … Je jich samozřejmě víc…

Co se ti líbí nebo nelíbí na blozích ostatních?

N.: No mně je to vcelku jedno, ale jedna věc mě opravdu vytáčí a to jsou bleskovky 🙂
I.: U ostatních si většinou cením originality (ať už v dyzajnu, nápadech, psaní článků,…) a osobitosti. Mám ráda blogy, ze kterých jakoby vyzařuje duše jejich majitele, které nekopírují a nejsou komerční. A co se mi nelíbí? Přesný opak toho, co mám ráda:)
Propaguješ nějakým způsobem svůj blog? Prozradíš jak?
N.: Hm, asi ano propaguji, ale spíše tím, že o nich mluvím před přáteli a oni pak zase před svými přáteli a tak se to šíří dál….
I.: Ne, nijak zvlášť. Když mě něco na cizím blogu zaujme, okomentuju to a nechám odkaz na svůj blog. Toť vše.
Co myslíš, že by mohl zlepšit tvůj kolega z rozhovoru na svém blogu?
N.: Myslím, že každý píše o tom co ho baví, takže já bych tam nic neměnila…
I.: No, blog Nepenthes jsem nijak dalece nezkoumala, ale možná bych zapracovala na dyzajnu…
Sedíš víc za počítačem nebo před televizí?
N.: Určitě za počítačem..
I.: Abych byla upřímná, tak ani jedno, nejčastěj mě potkáte někde venku či v hospodě.
Co posloucháš za hudbu?
N.: Tak z každýho něco, ale polku, dechovky a country opravdu nemusím 🙂
I.: Poslouchám hlavně rock, punk, punk-rock, poslechnu si i pop, hip-hop nebo dance. Ale rock a punk-rock – to je moje srdeční záležitost
Jaký film se ti naposled líbil?
N.: No myslím, že to bude film Katakomby..
I.: Teď jste mě dostali 😛 Filmy mám ráda, ale potrpím si hlavně na takovou tu klasiku a staré, dobré snímky.. Z nejnovějších bych jmenovala třeba SAW.
Jaké je tvá oblíbená knížka?
N.: Jak číst egyptské hieroglyfy, pokud to někoho zajímá tak obrázek této knížky mám na svém blogu hieroglyphs.blog.cz
I.: Včelka Mája, Ferda mravenec;) 😀 Z toho, co jsem četla naposled, mě nejvíc zaujal asi Zápisník jedné lásky, V pasti nebo Kdo chytá v žitě.
Co nejčastěji děláš, když zrovna nebloguješ?
N.: Učím se angličtinu, francouzštinu:), hieroglyfy a taky pěstuju masožravky…
I.: Jsem s přáteli, v hospodě, na nákupech, na výletech nebo se věnuju focení…

Děkujeme za rozhovor.

Publikoval Jakuta

Četla jsem, že žena dva roky po nástupu na rodičovskou, prožívá nejhlubší pád svého sebevědomí. Určitě to byl moudrý článek. O tom, co sebevědomí udělá během dalších přibývajících roků bez sociální masáže v zaměstnání, nepsali. Každopádně jsem se nestala nejlepší matkou na světě (ano, to jsem v plánu měla), zjistila jsem, že vařit-prát-oblékat-žít ekologicky nejde (to jsem aspoň zkoušela), nenaučila jsem se nový jazyk (to možná ještě zkusím), ani nazaložila firmu, nedodělala doktorát ani nezískala nový titul, nepohnula lokální ani světovou politikou, nezačala chovat včely... Zkrátka, že není nic, čím bych se tu blyštěla a jiskřil Jediné, co trénuji donekonečna je trpělivost, plánovací + slaďovací schopnosti a odvahu. Běhání a psaní blogu jsou dva úniky, které si držím chráněné jako výsostné vody jejího veličenstva. To je to, co mě spojuje s dobou bez dětí a co mi umožňuje vracet se pouze a jenom k sobě. Obé je zdrojem endorfinů. Kladný vliv běhu pociťuje zejména rodina - když se vrátí úplně jiná žena/máma. A když blogem potěším někoho z vás, bude to bezmezně těšit i mě. Jiné ambice nemám. Světlu vstříc!!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: