Škola – dítě první

Dnes krátce. Není nad to udělat dceři na začátku školního roku první třídy dobrou vizitku. Povedlo se mi to ve dvou dnech.

Den 1:

Děti jdou do školy jen na hodinu. Kornouty jsme si naštěstí odhlasovali už před prázdninami, že ne. Ale šaty by si dcera vzít mohla. Když začnu probírat skříň, udiveně mě sleduje a prý nemohla. Už má vybrané elasťáky a triko bez potisku, aby byl vidět medailonek z tábora. Naštěstí moc hezký, ale v elasťácích jsme tam jediní. Já totiž taky, protože jsem nedostala hromadný email o žádané účasti rodičů. Muž ho dostal, ale nepokládal za důležité to reflektovat. Dorazili jsme tam komplet Hujerovi, akorát že oblečení jako přes ulici k Vietnamcům do večerky. Školní řad si poslechl muž, já pod záminkou krocení dvojčat co nejrychleji zdrhla. 

Den 2:

V pondělí odpoledne byla založena W-appová skupina první třídy pro maminky. Úterní ráno bylo u nás doma bláznivé. Moje zaměstnavatelka měla po stu letech dovolenou a já z minulého týdne dotahovala klienty, kteří potřebovali dořešit dřív, než v pátek. Výsledky přišly v pondělí odpoledne jako na drátkách, obvolávám další došetřování, do toho mimina všude možně i nemožně. Cink. První zpráva do Wappu – omluvenka dítěte. Možná bych si mohla vypnout signalizaci, napadlo mě. Ale co když bude chtít něco důležitého paní učitelka? Ještě vydržím. Cink – další maminka. Posílá přihlášku do družiny v aktovce dítěte. Zatmí se mi před očima a říkám si, že školu všech dětí nepřežiju. Možná jsem měla počítat do desíti a párkrát se zhluboka nadechnout, abych alespoň formulovala prosbu kultivovaně. Místo toho žhavím Wapp jako z pavlače, jestli to opravdu musíme číst všichni a že jsem myslela, že to je jen na důležité hromadné informace. Následuje celé dopoledne ticho. Úplně vidím, jak se ostatním protáčely panenky a říkaly si – „hysterická kráva“…

Zbytek týdne proběhl v pohodě. Už jsme byli divní jenom proto, že nechceme fotku naší prvačky tuším do Mladé Fronty. Což bylo nakonec v klidu, protože termín focení promarodila. Dvakrát vyplňovaná přihláška do družiny, protože maminka nečte pozorně, na to jsou doufám zvyklí. O zmatlaném inkasu ani nemluvím. A neúčast na prvním rodičáku jsem pro jistotu nechala omluvit manžela..